Kostel svatého Jiljí (Milevsko)
Kostel svatého Jiljí v Milevsku je římskokatolický hřbitovní filiální kostel postavený v románském slohu. Nachází se uprostřed současného hřbitova v sousedství areálu milevského kláštera. Kostel je vedený v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
| Kostel svatého Jiljí v Milevsku | |
|---|---|
 Kostel svatého Jiljí v Milevsku | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| okres | Písek |
| Obec | Milevsko |
| Souřadnice | 49°27′26,83″ s. š., 14°22′7,84″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | česká římskokatolická |
| Provincie | Čechy |
| Diecéze | českobudějovická |
| Farnost | Římskokatolická farnost Milevsko |
| Status | hřbitovní kostel |
| Zasvěcení | svatý Jiljí |
| Další informace | |
| Kód památky | 46342/3-2610 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
.jpg)
V původní románské podobě šlo o jednolodní stavbu s východním pravoúhlým závěrem o celkových rozměrech 19,7 × 9 metrů. Na objekt navazovala věžovitá, dodnes zachovaná stavba s emporou v prvním patře. Tato empora byla přístupná po schodišti v síle zdiva. Podle archeologického výzkumu Antonína Hejny a stavebně historického průzkumu Dobroslava Líbala lze původní románský kostel datovat do poslední třetiny 12. století. Od svého vzniku do založení kláštera sloužil jako vlastnický kostel Jiřího z Milevska. To dosvědčuje mimo jiné i empora (tribuna) ve věžovité stavbě, ze které velmož sledoval bohoslužby. Podle četných analogií z celých Čech stávaly vlastnické kostely v areálu velmožského sídla, a tak lze předpokládat sídlo Jiřího z Milevska poblíže kostela. Po založení kláštera začal sv. Jiljí plnit funkci farního kostela, zatímco chrám Navštívení Panny Marie v klášterním areálu sloužil potřebám řeholníků.
.jpg)
Kolem roku 1400 byl kostel výrazně goticky přestavěn. Při této přestavbě byla velká část původního románského kostela zbourána. V presbyteriu se nachází architektonicky velmi cenná, gotická síťová klenba tzv. milevského typu s později domalovanými renesančními nápisy a erby. O významu tohoto architektonického článku svědčí i smlouva z roku 1407 o výstavbě klenby v kostele svatého Víta v Českém Krumlově podle milevského vzoru. Samotná loď je plochostropá s krovem dendrochronologicky datovaným do let 1445/1446, původně ovšem byla zamýšlena jako klenuté dvoulodí s řadou sloupů v ose lodi (jak je tomu např. v lodi kostela sv. Jiljí v Třeboni). V roce 1785 byla funkce farního kostela přenesena do chrámu Panny Marie a kostel postupně chátral. Z bezpečnostních důvodů byl uzavřen až do roku 1883, kdy se o jeho obnovu přičinil strahovský opat Zikmund Antonín Starý.[1]
Z nejstarší fáze je dodnes zachována takzvaná zvonice, kamenná věž v západní části kostela. Věž má obdélníkový půdorys a je ze žulových kvádrů. V horní části jsou patrné dvě řady románských okének se sloupky.
V současnosti slouží kostel jako smuteční síň. K tomuto účelu byl v osmdesátých letech 20. století rozsáhle upraven. Při této příležitosti proběhl také archeologický výzkum Antonína Hejny.
Další archeologický průzkum a opravy interiéru kostela probíhají od roku 2018.[2]
Vchod do chrámu je z jižní strany, vysokým, zaklenutým vstupem.
Vlastní kostel měří na délku přes 23 metrů, šíře je přes 11 metrů a výška je 15,5 metrů.[3]
Okolo kostela se nachází hřbitov. Poslední rozšíření hřbitova bylo v roce 1899 a v tomto roce byl i vysvěcen.[4]
Objevená relikvie editovat
Během průzkumu probíhajícího od roku 2018 byly v interiéru kostela nalezeny dosud neznámé duté prostory v síle severní zdi, které navazují na schodiště vedoucí původně na panskou tribunu kostela. Na konci horizontální tajné chodby o délce 6 m se nachází středověký trezor o rozměrech zhruba 2,5 × 2,2 × 1,25 m, který byl zanesen organickým odpadem.[5] V trezoru bylo objeveno ústí další neprůchodné chodbičky po vyhnilém dřevěném trámu, na jejímž konci byly pomocí teleskopické kamery objeveny zbytky raně středověkého relikviáře.
Ten obsahoval drobné křížky ze zlatého a stříbrného plechu a větší zlatou destičku s tepaným křížem a nápisem IR (Jesus Rex) a část železného hřebu se zlatým křížkem (21 karátů). Archeologové předpokládají, že se jedná o velmi starou a cennou relikvii, která se přímo vztahuje k Ukřižování Ježíše Krista. Šlo o jedinečný archeologický nález.[6]
Část úlomků dřeva, které mohlo tvořit relikviář, pocházela z modřínu datovaného radiokarbonovou metodou mezi roky 1290–1394,[7] část byla dubová a pocházela z let 338–416. Na dřevu byl objeven fragment kompaktní vrstvy modré barvy, ve které strukturální analýza pomocí Ramanovy mikrospektroskopie odhalila přítomnost vzácného přírodního ultramarínu.[8]
Program záchrany architektonického dědictví editovat
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu kostela čerpáno 5 420 000 Kč.[9]
| rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| částka | 2 000 | 600 | 700 | 900 | 420 | 400 | 400 |
Reference editovat
- ↑ KYTKA, Josef, str. 48.
- ↑ Obnova kláštera. Klášter Milevsko [online]. 2016-01-05 [cit. 2022-09-13]. Dostupné online.
- ↑ KYTKA, Josef, str. 49.
- ↑ KYTKA, Josef, str. 51.
- ↑ KUŽNÍK, Jan. Stovky let byla vidět, ale nikdo si jí nevšiml. V klášteře objevili tajnou chodbu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-04-29 [cit. 2022-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Objev století: Čeští vědci nalezli hřeb, kterým mohl být Kristus přibit ke kříži. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-12-21 [cit. 2022-09-13]. Dostupné online.
- ↑ NÝVLT, Václav. https://www.idnes.cz/technet/reportaze/relikvie-hreb-jezis-kristus-milevsko.A201221_110633_tec_reportaze_nyv. Technet [online]. MAFRA, a. s., 2020-12-21 [cit. 2020-12-22]. Dostupné online.
- ↑ KUŽNÍK, Jan. Nový objev z Milevska. Svatý Hřeb byl ve schráně s nejdražší modrou barvou na světě. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-09-13 [cit. 2022-09-13]. Dostupné online.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100–101.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jiljí na Wikimedia Commons
