Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Zvole)
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Zvoli je novogotickou stavbou z roku 1862. Starší farní kostel byl úplně zničen požárem v roce 1854.[1]
| Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie | |
|---|---|
 Kostel v roce 2022 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Olomoucký |
| Okres | Šumperk |
| Obec | Zvole |
| Souřadnice | 49°50′13,92″ s. š., 16°54′50,76″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | Olomouc |
| Děkanát | Zábřeh |
| Farnost | Zvole u Zábřehu |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Neposkvrněné početí Panny Marie |
| Datum posvěcení | 1876 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | novogotika |
| Výstavba | 1862 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1273, o dva roky později je zmiňován zdejší filiální kostel svatého Jiljí. Ten byl za husitských válek zničen a musel být roku 1444 znovu postaven. Za Petra ze Žerotína byl kolem roku 1500 zvětšován a znovu byl přestavěn v r. 1611. Roku 1854 byl kostel úplně zničen požárem. [2] Z podnětu olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka byla zahájena výstavba nového kostela. V roce 1858 byly schváleny plány a r. 1860 byl položen základní kámen. V roce 1864 byly do věže zavěšeny nové zvony. 2. července 1876 byl slavnostně vysvěcen kardinálem Fürstenberkem a zasvěcen Neposkvrněnému početí Panny Marie. [3] [4]
Popis editovat
Exteriér editovat
Kostel je situován ve střední části obce u silnice ze Zábřeha na Mohelnici. Na jeho západní straně se rozkládá hřbitov obklopený ohradní zdí. Před průčelím kostela je malé dlážděné prostranství. Po jeho pravé straně směrem k bráně na hřbitov stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1717, která je od r. 2003 chráněnou kulturní památkou. [5] Nalevo se nachází kamenné sousoší Kalvárie z r. 1885. V zahradní části mezi kostelem a farou stojí další kulturní památka: pískovcový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty datovaný rokem 1684.
Kostel je jednolodní stavba s mírně odstupněným polygonálně zakončeným presbytářem. Dvoubarevná fasáda je členěna lizénami s ozdobnými obloučkovými římsami. Výraznou obloučkovou římsou nad ciferníky hodin je zdoben také vrchol štíhlé hranolové věže nad štítem kostela. Zakončení věže tvoří vysoký jehlan s makovicí a dvojitým křížem. Boční zdi lodi jsou prolomeny po obou stranách třemi vysokými novorománskými okny. V presbytáři, jehož zadní část slouží jako sakristie, je šest menších oken stejného tvaru a pod nimi jsou v závěru umístěny dveře a dvě malá okna.
Průčelí kostela tvoří portál se dvěma sloupy z pískovce zakončenými bohatě zdobenými hlavicemi, které zhotovil vídeňský sochař Josef Heinrich. Nad ním jsou dva erby: olomouckého arcibiskupství a rodiny Fürstenberků. Nad obdélným oknem nika se sochou Panny Marie od Josefa Heinricha. [3]
Interiér editovat
Vnitřní prostor kostela je tvořen jednou širokou lodí s mírně zúženým presbytářem. Klenba v lodi je valená, nad presbytářem křížová. Strop je zdoben medailony s biblickými náměty, na klenebních obloucích a nad okny v presbytáři jsou malé kulaté portréty světců. Ve vstupní části je nad trojdílnou arkádou umístěna kruchta s varhanami, které postavil Karel Küttler z Opavy.
Tři barokní oltáře byly původně součástí interiéru z olomouckého dómu sv. Václava a pocházejí ze čtyřicátých let 18. století. Na jejich sochařské výzdobě se podíleli významní regionální umělci Jan Kammereit a Ondřej Zahner. Na evangelijní straně je osazen oltář zasvěcený Nalezení sv. Kříže se sochami sv. Augustina a sv. Řehoře (Ondřej Zahner) a postavami andělů ve volutách nástavce (Kammereit). Na epištolní straně je oltář sv. Kateřiny, kde vedle oltářního obrazu jsou pozlacené sochy sv. Jeronýma a sv. Ambrože (Ondřej Zahner), v nástavcích jsou andělské řezby Jana Kammereita.[6] Obraz Neposkvrněného početí Panny Marie na hlavním oltáři maloval vídeňský malíř Dobiášovský. Dva boční oltáře byly zasvěceny sv. Jiljí, původnímu patronu kostela a sv. Janu Nepomuckému. Roku 1940 byl v boční kapli zřízen čtvrtý oltář, zasvěcený Panně Marii bolestné. Socha je od olomouckého sochaře L. Kubečka. Kazatelna a křtitelnice jsou z červeně zbarveného ostřihomského mramoru z dílny Josefa Arnolda z Brna. [3]
Ve zdech kostela je osazeno několik náhrobníků a nápisových desek, které pocházejí z vyhořelého kostela sv. Jiljí. V boční kapli v prostoru pod kruchtou je figurální náhrobník Jindřicha ze Zvole a na protější stěně pískovcové erby majitelů panství, které sem byly přemístěny ze zaniklé tvrze.
Reference editovat
- ↑ SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A—I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2.
- ↑ BŘEZINA, Jan. Zábřežsko v období feudalismu do r. 1848. 1.. vyd. Ostrava: [s.n.], 1963.
- ↑ a b c Historie kostela | Farnost Zvole. farnostzvole.cz [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Obec Zvole [online]. Obec Zvole [cit. 2016-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-30.
- ↑ Památkový katalog - 1370361404 - socha sv. Jana Nepomuckého a sloup s Immaculatou. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘOVÁ, Martina. Olomoucký sochař Jan Kammereit [online]. UP Olomouc: disertační práce, 2016 [cit. 2018-02-04]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie na Wikimedia Commons - https://www.turistika.cz/mista/zvole-kostel-neposkvrneneho-poceti-panny-marie/foto
