Kladensko-nučická dráha
Kladensko-nučická dráha (zkratka KND) byla železnice určená od počátku pro nákladní dopravu, a to železné rudy z Nučic, později také vápence z lomů Mořina a uhlí (odbočka na dolu Max) do kladenských železáren. Do provozu byla uvedena 7. ledna 1858. Pozoruhodností této tratě bylo její úrovňové křížení na širé trati s Buštěhradskou dráhou poblíž obce Pletený Újezd, které bylo jedním ze dvou takových křížení v Evropě.
| Kladno(-Výhybka) – Nučice | ||
|---|---|---|
 V místech, kudy vedla železniční trať, dnes většinou vedou polní cesty | ||
| Stát |  Česko
| |
| Technické informace | ||
| Rozchod koleje | 1435 mm (normální) | |
| Napájecí soustava | neelektrizovaná trať | |
| Ozubnice | ne | |
| Počet kolejí | 1 | |
| Mapa trati | ||
| ||
| Externí odkazy | ||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons
| ||
| Průběh trati | ||
| Legenda
| ||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||
Dráha patřila firmě Pražská železářská společnost (PEG). Úsek Kladno–Hořelice byl zrušen 31. prosince 1968, úsek Hořelice–Mořina byl předán tehdejšímu těžebnímu podniku vlastnícímu mořinské lomy, který na trati zrušil všechny stanice a odbočky kromě stanice Kuchař a zrekonstruoval ji. Vlečka z Nučic k lomům na Mořině (včetně předávacího kolejiště v místě bývalého nádraží Hořelice), je dosud provozována.
Vývoj Kladensko-nučické dráhy editovat
- 20. října 1857 povolena stavba
- 7. ledna 1858 otevřen úsek Kladno–Nučice (22,7 km)
- 26. listopadu 1858 otevřena větev do Tachlovic (3,8 km)
- 14. srpna 1890 otevřena větev k dolu Max u Libušína (6,5 km)[1]
- 1. října 1891 tachlovická větev prodloužena k lomům Čížovec a Holý Vrch u Trněného Újezda
- 1900 napojení lomů Amerika u Mořiny[2]
- 1973 zrušena větev k dolu Max
Reference editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kladensko-nučická dráha na Wikimedia Commons - Trasa Kladensko-nučické dráhy v Atlasu drah ČR (celý atlas na serveru Želpage)
- Výprava za pozůstatky Kladensko-nučické dráhy Archivováno 3. 1. 2019 na Wayback Machine., František Nyklíček, zveřejněno 3. 5. 2004, poslední úprava 8. 4. 2006. Mapa, fotografie.
