Wikipedie

Jiří Langer (etnolog)

český etnolog

Jiří Langer (* 27. dubna 1936 Brno) je český etnolog, historik a muzejní pracovník zaměřený zejména na lidovou architekturu Západních Karpat. Specializuje se na terénní výzkumy dřevěných kostelů a architekturu venkova. Je spoluzakladatelem několika skanzenů, hlavně na Slovensku.

PhDr. Jiří Langer, CSc.
Jiří Langer přednáší (2015)
Jiří Langer přednáší (2015)
Narození27. dubna 1936
Československo Brno, Československo
Národnostčeská
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánímuzeolog, etnolog, etnograf a historik
OceněníArtis Bohemiae Amicis (2016)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Dětství prožil v Praze na Hanspaulce. Původně se chtěl stát ilustrátorem knih jako Ondřej Sekora, ke kterému chodil domů na hodiny kreslení.[1] Dostalo se mu tam mnoha cenných rad: vzít si jako předlohu kresby Mikoláše Alše a pokusit se je nakreslit stejně jako on tak, aby tam nebylo ani o čáru víc ani míň a přitom nepoužívat gumu. Po maturitě na gymnáziu nebyl přijat na studium grafiky na Akademii výtvarných umění a před vojnou jej zachránila možnost nastoupit do třetího ročníku Střední uměleckoprůmyslové školy a pokračovat studiem historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

V roce 1958 se oženil s Jaroslavou Vavrochovou a roku 1960 spolu natrvalo opustili Prahu. V březnu 1960 nastoupil jako historik Oravského muzea na Oravský hrad, kde setrval až do roku 1963. V letech 1963–1965 pracoval v Okresním domě osvěty v Dolném Kubíně a v letech 1965–1971 v Oravské galerii, kterou spoluzakládal a stal se jejím prvním ředitelem. Zasloužil se o získání a zpracování rozsáhlého fondu tradičního výtvarného umění Oravy, nyní prezentovaného ve stálé expozici lidové plastiky na Slanickém ostrově. Roku 1971, po krátkém působení v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Banské Bystrici, nastoupil do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde pracoval až do roku 1996. Celý jeho život včetně fotodokumentace je zachycen v archívu Paměti národa.[2]

Názory a odborná spolupráce editovat

 
Jiří Langer v roce 2017

Lidové stavitelství, zkoumané z hlediska historického, sociálního a etnografického, chápe jako prostředek k poznání člověka v minulosti, jeho potřeb a možností determinovanými společenskými podmínkami. Podílí se na řešení problematiky muzeí v přírodě v teoretické i praktické rovině. Klade důraz na vědeckou pravdivost, maximální komplexnost funkcí a prezentovaných forem. Patří k hlavním tvůrcům Muzea oravské dědiny; pro Muzeum liptovské dědiny v Pribylině a Muzeum lidové architektury ve Staré Ľubovni[3] zpracoval etnografickou studii.

Od roku 1964 spolupracoval na koncepci a činnosti subkomise pro lidové stavitelství, obydlí a sídla Mezinárodní komise pro studium lidové kultury Karpat a Balkánu. Od roku 1986 členem Asociace evropských muzeí v přírodě[4] a členem vědeckých a redakčních rad mnoha muzeí v přírodě v Česku a na Slovensku (například Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici, Soubor lidových staveb Vysočina, Kysucké muzeum, Muzeum slovenské dědiny v Martině). Roku 1992 byl u zrodu časopisu Ethnologia europae centralis[5] a v letech 1999 - 2016 jeho šéfredaktorem. V roce 2011 získal spolu s architektem Karlem Kučou prestižní cenu Europa Nostra za dvousvazkovou publikaci Dřevěné kostely a zvonice.[6] Je čestným členem České národopisné společnosti.[7]

Dílo editovat

Monografie editovat

  • Krása v dreve zakliata = Beauté enchanté dans le bois (Variant.) = Beauty in wood (Variant.) = Schönheit in Holz verzaubert (Variant.) = Zakoldovannaja v dreve krasota (Variant.). (LANGER, Jiří, SVOBODOVÁ, Julie a Magdaléna ROBINSONOVÁ) 1. vyd. Bratislava: Pallas, 1971.
  • Trstená 600-ročná. 1. vyd. Martin: Osveta, 1973.
  • Valašské muzeum: oživené chalupy a lidé. (LANGER, Jiří a Ladislav BUZEK.) 1. vyd. Ostrava: Profil, 1975.
  • Naše lidové stavby. (LANGER, Jiří a Josef VAŘEKA.) 1. vyd. Praha: Albatros, 1983. Oko.
  • Múzeum oravskej dediny: Sprievodca po expozícii.' (ČAPLOVIČOVÁ, Zdena, Jiří LANGER a Peter HUBA) Martin: Osveta, 1990.
  • Association of European Open Air Museums. Meeting a Langer, Jiří, ed. 14. Tagung des Verbandes Europäischer Freilichtmuseen = 14. Meeting of the Association of European Open-Air Museums: [Rožnov pod Radhoštěm 3.-9. 9. 1990, Valašské muzeum v přírodě: Tagungsbericht. Rožnov p. R.: Valašské muzeum v přírodě, 1991. 173 s. ISBN 80-900028-4-6.
  • Cesty po minulosti Oravy. [Dolný Kubín] : Huba, 1993. ISBN 80-900551-8-4.
  • Co mohou prozradit lidové stavby: lidové stavební tradice v severozápadních Karpatech a jejich kulturní funkce. Vyd. 1. Rožnov pod Radhoštěm: Ready, 1997. ISBN 80-238-1007-3.
  • Dům v Karpatech a přilehlých oblastech balkánských. (LANGER, Jiří a Helena BOČKOVÁ) Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 1999. ISBN 80-238-4290-0.
  • Studie k lidovému stavitelství III: Architektura v lidové kultuře : systém informací pro počítačový program. Klatovy: Okresní muzeum, 1999. Lidová architektura. ISBN 80-86104-21-4.
  • Evropská muzea v přírodě. Praha:Baset, 2005. ISBN 80-7340-069-3. Recenze [1] [2]
  • Dřevěné kostely a zvonice v Evropě (LANGER, Jiří a Karel KUČA.) Vyd. 1. Praha: Paseka, 2009. ISBN 978-80-7185-982-6.; publikace byla nominována na cenu Magnesia Litera 2010). Recenze [3]
  • Lidové stavby v Evropě.[4] 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2072-2.
  • Obydlí v Karpatech a přilehlých oblastech balkánských: syntéza mezinárodního výzkumu. (LANGER, Jiří a Helena BOČKOVÁ.) Vyd. 1. Ostrava: Šmíra-Print, 2010. ISBN 978-80-87427-07-1.Recenze [5]
  • Beskydy: stavby a život v nich. Vyd. 1. Třinec: Wart pro Šmíra-Print, 2011. ISBN 978-80-905079-0-6.[6]
  • Rožnov - město dřevěné. Vyd. 1. Rožnov pod Radhoštěm: Město Rožnov pod Radhoštěm, 2014. Rožnovské malé tisky. ISBN 978-80-87977-01-9.
  • Za prahem roubených chalup: putování tuláka Valašskem. Vyd. 1. Karolinka: Sdružení pro rozvoj Soláně, 2014. Soláň. ISBN 978-80-88008-01-9.
  • OG 50 & Rezervované pre budúcnosť.(ĽUPTÁKOVÁ, Eva, Dagmar ADAMUSOVÁ, Jiří LANGER a Ľudovít PETRÁNSKY) V Dolnom Kubíne: Oravská galéria, 2015. ISBN 978-80-88918-31-8. [7]
  • Cestou napříč obory a krajinami: k životnímu jubileu vědce a muzejníka Jiřího Langra. (PODOBA, Juraj a Radek BRYOL.) Rožnov pod Radhoštěm: Metodické centrum pro muzea v přírodě Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, 2017.[cit. 2020-05-27] ISBN 978-80-87210-65-9. Dostupné v archivu, [8]
  • Lidové stavby v České republice. Praha: Národní památkový ústav 2019. ISBN 978-80-86516-99-8. anotace [8]
  • Open-Air Museums in Europe. Cambridge Scholars Publishing 2022.ISBN 978-1-5275-8956-8. náhled [9]

Články editovat

  • Z činnosti Oravskej galérie. In: Zborník Oravského múzea 1. -- (1968), s. 342-343
  • Zdobené portály na oravských ľudových domoch. In. Slovenský národopis 3. -- Roč. 16 (1968), s. 297-317. ISSN 1335-1303.
  • Tri roky Oravskej galérie. In: Zborník slovenského národného múzea : etnografia 11. -- (1970), s. 245-252. ISSN 0139-5475.
  • Činnosť Oravskej galérie. In: Zborník Oravského múzea 2. -- (1971), s. 236-237
  • Pojem "ekotyp" a metodologické problémy jeho vymedzenia. In: Slovenský národopis Vol. 42, 1994, No. 1: pp. 3-13. ISSN 1335-1303.
  • Ľudová alebo vernakulárna architektúra?. Pamiatky a múzeá, roč. 51, 2002, čís. 4., s. 20. - 21. ISSN 1335-4353
  • Zahraniční trendy a zkušenosti s koncepcí expozic v muzeích v přírodě. In: Museum vivum. Sborník Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. 3.-4. ročník.dostupné online Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2007-2008, s. 96-101. ISSN 1803-1358.
  • Metodický přístup ke studiu dřevěných kostelů a jejich mezinárodní souvislosti na severovýchodní Moravě a Těšínském Slezsku. In: Vesnická stavební kultura : stavební materiál - domová dispozice - slohové ohlasy - dřevěné sakrální stavby. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Etnologické studie, sv. 18., ISBN 978-80-210-7540-5, s. 187-195.
  • Zatknutý. In: Zvuk : časopis pro kulturu a společenské dění -- Zlín. -- ISSN 1214-0139. -- jaro-léto (2018), s. 41-45.
  • Mágia Púchovskej doliny. In: Zvuk : časopis pro kulturu a společenské dění -- Zlín. -- ISSN 1214-0139. -- jaro-léto (2019),s. 105-109.

Výstavy editovat

  • 2001 Orava v kresbách Juraja Langera Múzeum oravskej dediny, Zuberec, Slovensko
  • 2009 Dřevěné kostely Evropy: kresby z knihy a fotografie Muzeum a pamětní síň S.Freuda, Příbor.
  • 2011 Z rožnovských skicáků Galerie na radnici, Rožnov pod Radhoštěm. [9]
  • 2016 Orava v kresbách Juraja Langera. Drevené kostoly v Európe Múzeum oravskej dediny, Zuberec, Slovensko
  • 2021 PhDr. Jiří Langer, CSc., etnolog, historik, muzejník Valašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm [10]

Ocenění editovat

  • 2009 cena Andreja Kmeťa za prínos pre múzejníctvo na Slovensku [11]
  • 2011 cena European Union Prize for Cultural Heritage / Europa Nostra Awards[12]
  • 2016 cena Artis Bohemiae Amicis[13]
  • 2019 cena Jože Plečnika[14]

Reference editovat

  1. ↑ s.181. Ondřej Sekora jako výtvarný mentor / Tomáš Prokůpek. In: Acta Musei Moraviae. Scientiae sociales. -- ISSN 0323-0570 -- Brno : Moravské zemské muzeum. -- 102, 2 (2017), s. 179-187.
  2. ↑ https://www.pametnaroda.cz/cs/langer-jiri-1936
  3. ↑ V skanzene pod Ľubovnianskym hradom stavajú najstaršiu drevenicu
  4. ↑ aeom.eu. aeom.eu [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-29. 
  5. ↑ eec-journal.org. eec-journal.org [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-17. 
  6. ↑ Wooden Churches and Bell Towers of Europe
  7. ↑ Česká národopisná společnost – Členové
  8. ↑ Recenze in: Museum vivum: sborník Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2005, 13(2018), 170-172. ISSN 1803-1358.
  9. ↑ ROŽNOV P.R.: Výstava výtvarníka Langera - tvbeskyd.cz
  10. ↑ Valašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm: Výstava PhDr. Jiří Langer, CSc., etnolog, historik, muzejník
  11. ↑ Cena Andreja Kmeťa Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine. - Ministerstvo kultúry SR
  12. ↑ Wooden Churches and Bell Towers of Europe - europeanheritageawards.eu
  13. ↑ Daniel Herman předal ocenění Artis Bohemiae Amicis etnologovi Jiřímu Langerovi Archivováno 1. 12. 2017 na Wayback Machine. - Ministerstvo kultury ČR
  14. ↑ Laureáti Ceny Jože Plečnika 2019

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Langer_(etnolog)&oldid=22469495“