Stará Ľubovňa
Stará Ľubovňa (německy Lublau/Altlublau, maďarsky Ólubló, polsky Lubowla) je město na severovýchodním Slovensku, v regionu Spiš. Ve městě je památková zóna.[3] Žije zde přibližně 16 tisíc[1] obyvatel.
| Stará Ľubovňa | |
|---|---|
 Hrad Stará Ľubovňa z areálu skanzenu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°18′6″ s. š., 20°41′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | 545 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Stará Ľubovňa |
| Tradiční region | Spiš |
  Stará Ľubovňa | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 30,8 km² |
| Počet obyvatel | 15 707 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 510,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Ľuboš Tomko[2] |
| Vznik | 1292 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| primator | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Obchodná 1 064 01 Stará Ľubovňa |
| Telefonní předvolba | 052 |
| PSČ | 064 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SL |
| NUTS | 526665 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha editovat
Město se rozprostírá v Ľubovnianské kotlině, pod výběžkem Ľubovnianské vrchoviny na soutoku řeky Poprad s Jakubiankou. Leží východně od Vysokých Tater, 15 km jižně od polských hranic. Nejbližší obcí je sousední Nová Ľubovňa, která leží v těsné blízkosti města. Nejbližším městem je Podolínec (15 km). Poprad je vzdálený 49 km jihozápadně, Prešov 62 km jihovýchodně a Nowy Sącz v Polsku 50 km severně. Městem prochází silnice I/68 (Prešov – Nowy Sącz) a I/77 (Poprad – Bardejov), dále železniční trať Poprad – Plaveč.
Ulice editovat
Na území města Stará Ľubovňa je v současnosti (2019) 33 ulic a dvě náměstí:
Bernolákova, Budovateľská, Duklianskych hrdinov, Farbiarska, Garbiarska, Hviezdoslavova, Janka Kráľa, Jarmočná, Komenského, Letná, Levočská, Lipová, Mierová, Mýtna, Námestie generála Štefánika, Námestie svätého Mikuláša, Obchodná, Obrancov mieru, Okružná, Popradská, Prešovská, Sládkovičova, SNP, Štúrova, Tatranská, Tehelná, Továrenská, Vansovej, Vsetínska, Za vodou, Zámocká, Zamoyského, Zimná, 1. mája, 17. novembra.[4]
Historie editovat
Území města bylo osídlené již ve starší době kamenné. První písemná zmínka o městě je z roku 1292. Historické náměstí v Staré Ľubovni bylo vymezeno v 13. století.[5] Nejvýznamnnější privilegia S. Ľubovňa dostala v roce 1364 od uherského krále Ludvíka I., který S. Ľubovňu povýšil na svobodné královské město s právem meče a vyňal ji z jurisdikce hradu Ľubovňa. Občané města získali výhody tzv. magdeburského práva, tj. mohli si volit rychtáře, městskou radu, konat výroční trhy, čepovat pivo, lovit ryby a soudit svoje občany. Mimo to občané města byli osvobození od některých dávek a daní.
Rozmach města pokračoval i po roce 1412, kdy bylo zařazeno mezi 16 spišských měst daných do zástavy polské koruně Zikmundem Lucemburským. Když se hrad Ľubovňa stal sídlem starosty zálohovaného území, ve městě se odehrálo mnoho uhersko-polských diplomatických jednání o vrácení zálohy. Možnost poskytování služeb obyvatelům a hostům hradu povznesla úroveň místních cechů. Nebývalý rozkvět prožívali tkalci, obuvníci, krejčí, kožešníci a řezníci. V letech zálohy prosperovaly zejména obchodníci a kupci, kteří se mohli realizovat na sedmi výročních trzích. Na jeho sklonku ve městě pracovala mincovna, což je také znak hospodářského a společenského rozmachu města. Toto období dějin města zachycuje historický román Joža Nižňanského Spišské tajemství. Návrat spišských měst do Uher v roce 1772 v období panování Marie Terezie Staré Ľubovni velmi neprospěl, protože město ztratilo své výsadní postavení.[6]
Názvy města editovat
- 1311 castrum Liblou
- 1312 castrum de Lyblio, de Lublow
- 1314 castrum Lyblyó
- 1322 arx Lublow
Muzea editovat
- Ľubovniansky hrad, zachovaný hrad z 13. století. V 16. a 17. století byl přestavěn. Dnes v něm sídlí vlastivědné muzeum
- Ľubovniansky skanzen, jehož součástí je i dřevěná řeckokatolická cerkev z roku 1833 zasvěcená sv. archandělu Michalovi, která se nachází ve skanzenu poblíž Ľubovňanského hradu, kam byla v roce 1975 přestěhována z Matysové
- Galerie Provinčný dom
- Dům ľubovnianskeho měšťana
- Středověký vojenský tábor[6]
Významní rodáci editovat
- Ladislav Burket (1855–1933), entomolog, spoluzakladatel a první ředitel lesnických škol v Písku
- Eduard Friš (1912–1978), historik a politik
- Ján Melkovič (1939–2004), hudební skladatel a herec
- Eva Repková (* 1975), šachová velmistryně
- Jozef Pantaleón Roškovský (1734–1789), varhaník, hudební skladatel a hudební teoretik
- Miroslav Žáčok (* 1976), sochař
Partnerská města editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Ľuboš Tomko je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ Pamiatkový úrad Slovenskej republiky - Pamiatkové územia a ochranné pásma. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Ulice v S.L. [online]. [cit. 2019-10-14]. Dostupné online.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Guide to Czechoslovakia. Praha: STN, 1965. S. 360. (angličtina)
- ↑ a b Webové stránky města Stará Ľubovňa [online]. [cit. 2019-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-14.
Související články editovat
Literatura editovat
- Jožo Nižňanský Spišské tajemství
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stará Ľubovňa na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Gréckokatolícka farnosť v Starej Ľubovni /
