František Sudimír Lambl
František Sudimír Lambl, křtěný František Ondřej (15. září 1819 Letiny[1] - 11. května 1891 Dětenice), byl český hospodářský správce.
| František Sudimír Lambl | |
|---|---|
| Rodné jméno | František Lambl |
| Narození | 15. září 1819 Letiny  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. května 1891 (ve věku 71 let) Dětenice  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | úředník |
| Příbuzní | Jan Baptista Lambl bratr Vilém Dušan Lambl bratr Karel Milan Lambl bratr Anna Cardová Lamblová sestra Karel Slavoj Amerling bratranec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Narodil se v obci Letiny do rodiny Františka Lambla, hospodářského správce letinského velkostatku a lázní a jeho ženy Marie roz. Jelínkové.[1] Vyrůstal v početné rodině[2], měl tři bratry, Viléma Dušana, Jana Baptistu, Karla Milana a čtyři sestry, Marii (1819), která byla nejstarší a dále pak ještě Barboru (1831), Elišku (1834) a nejmladší pak Annu (1836). František chodil zprvu v rodné obci na tehdejší německou školu, dále pak pokračoval v Plzni na gymnáziu a dále pak v Praze na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kterou však ze zdravotních důvodů nedostudoval. Během studia vypomáhal svému bratranci Karlovi S. Amerlingovi ve vedení dívčí školy v Budči.
Budečskou školu záhy opustil a ponejprv krátce působil jako hospodářský správce na schönbornských statcích v Lužanech u Plzně, následně pak v Dlažkovicích u Lovosovic a nakonec v Přešticích na Plzeňsku. Zde se roku 1848 zúčastnil revolučního hnutí jako důstojník knárodní gardy. Byl v písemném, ale i osobním kontaktu s předními českými vlastenci, např. Fr. L. Riegrem, Fr. A. Brauneremo a dalšímimi.
Po zrušení roboty v roce 1848 se uplatňoval jako člen tzv. vyvazovací komise, která urovnávala nové právní poměry mezi vrchností a robotníky. Později ještě působil na vícero místech Čech, například v Polné, ve Štokách, Kralovicích či v Kaplici u Českého Krumlova.
V roce 1855 František Lambl opustil státní službu a nastoupil na panství maltézských rytířů v Dětenicích na Libáňsku jako důchodní. Před rokem 1860 se oženil s Marii rozenou Peschkovou[3], měli spolu 7 dětí, Adolfa[4], který byl ředitelem akcionářského pivovaru na Smíchově, Zdenku[5], která zemřela v osmnácti letech, Vladimíra[6], který pracoval jako zahradník na olšanském hřbitově a Marii[7], která se svobodná dožila pouhých dvaadvaceti let. V roce 1879 krátce pobýval[8] v Praze na Malé Straně. Později se vrátil do Dětenice a následně 11. května 1891 zde zemřel.
Mezi jeho zájmy patřila numismatika a archeologie a sám obohatil archeologické sbírky pražského Národního muzea. Byl například spoluzakladatelem Občanské besedy nebo pěveckého spolku Zvon.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Františka Lambla farnost Letiny
- ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Lambl Franz (1820) s rodinou
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Marie Peschke farnost Horní Libchava
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Adolfa Lambla farnost Strakonice
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Zdenky Lamblové farnost Strakonice
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Vladimíra Lambla farnost Strakonice
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Marie Lamblové farnost Strakonice
- ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Lambl Franz (1819)
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Sudimír Lambl
- Databáze Národní knihovny ČR, Lambl, František Sudimír, 1819-1891
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Lambl, František *1819
- LISTY STAROHRADSKÉ KRONIKY, ROČNÍK XXVI., 2. část, František Sudimír Lambl (1819-1891)
- Starý czerninský zámek - Muzeum Josefa Dobrovského, Chudenice, Sourozenci Lamblovi – Božena Němcová a Chudenice
- fond Anny Cardové roz. Lamblové
