František Sudimír Lambl

Narozen 14. 9. 1819 v Letinech u Plzně, zemřel 11. 5. 1891. Hospodářský úředník, zajímal se o numismatiku a archeologii - byl sběratelem archeologické sekce Českého muzea.

František Sudimír Lambl, křtěný František Ondřej (15. září 1819 Letiny[1] - 11. května 1891 Dětenice), byl český hospodářský správce.

František Sudimír Lambl
Rodné jménoFrantišek Lambl
Narození15. září 1819
Letiny
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. května 1891 (ve věku 71 let)
Dětenice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníúředník
PříbuzníJan Baptista Lambl bratr
Vilém Dušan Lambl bratr
Karel Milan Lambl bratr
Anna Cardová Lamblová sestra
Karel Slavoj Amerling bratranec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Narodil se v obci Letiny do rodiny Františka Lambla, hospodářského správce letinského velkostatku a lázní a jeho ženy Marie roz. Jelínkové.[1] Vyrůstal v početné rodině[2], měl tři bratry, Viléma Dušana, Jana Baptistu, Karla Milana a čtyři sestry, Marii (1819), která byla nejstarší a dále pak ještě Barboru (1831), Elišku (1834) a nejmladší pak Annu (1836). František chodil zprvu v rodné obci na tehdejší německou školu, dále pak pokračoval v Plzni na gymnáziu a dále pak v Praze na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kterou však ze zdravotních důvodů nedostudoval. Během studia vypomáhal svému bratranci Karlovi S. Amerlingovi ve vedení dívčí školy v Budči.

Budečskou školu záhy opustil a ponejprv krátce působil jako hospodářský správce na schönbornských statcích v Lužanech u Plzně, následně pak v Dlažkovicích u Lovosovic a nakonec v Přešticích na Plzeňsku. Zde se roku 1848 zúčastnil revolučního hnutí jako důstojník knárodní gardy. Byl v písemném, ale i osobním kontaktu s předními českými vlastenci, např. Fr. L. Riegrem, Fr. A. Brauneremo a dalšímimi.

Po zrušení roboty v roce 1848 se uplatňoval jako člen tzv. vyvazovací komise, která urovnávala nové právní poměry mezi vrchností a robotníky. Později ještě působil na vícero místech Čech, například v Polné, ve Štokách, Kralovicích či v Kaplici u Českého Krumlova.

V roce 1855 František Lambl opustil státní službu a nastoupil na panství maltézských rytířů v Dětenicích na Libáňsku jako důchodní. Před rokem 1860 se oženil s Marii rozenou Peschkovou[3], měli spolu 7 dětí, Adolfa[4], který byl ředitelem akcionářského pivovaru na Smíchově, Zdenku[5], která zemřela v osmnácti letech, Vladimíra[6], který pracoval jako zahradník na olšanském hřbitově a Marii[7], která se svobodná dožila pouhých dvaadvaceti let. V roce 1879 krátce pobýval[8] v Praze na Malé Straně. Později se vrátil do Dětenice a následně 11. května 1891 zde zemřel.

Mezi jeho zájmy patřila numismatika a archeologie a sám obohatil archeologické sbírky pražského Národního muzea. Byl například spoluzakladatelem Občanské besedy nebo pěveckého spolku Zvon.

Odkazy editovat

Reference editovat

Externí odkazy editovat