Wikipedie

Emina Bektasová

americká tenistka

Emina Bektasová (* 30. března 1993 Německo) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a dvacet pět ve čtyřhře.[1]

Emina Bektasová
Emina Bektasová ve Wimbledonu 2023
Emina Bektasová ve Wimbledonu 2023
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození30. března 1993 (31 let)
Místo narozeníNěmecko
BydlištěIndianapolis, Spojené státy americké
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek583 466 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů235–160
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 7 ITF
Nejvyšší umístění82. místo (6. listopadu 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022)
French Open1. kolo kvalifikace (2022)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open3. kolo kvalifikace (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů207–109
Tituly0 WTA, 25 ITF
Nejvyšší umístění78. místo (11. července 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open2. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2021, 2022)
US Open1. kolo (2017, 2021)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open1. kolo (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231125a25. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2023 na 82. místě a ve čtyřhře v červenci 2022 na 78. místě.[2]

Soukromý život editovat

Narodila se roku 1993 v Německu do rodiny Jasmina a Selmy Bektašových, bosenských uprchlíků před válkou v Bosně a Hercegovině. S rodiči pak v dětském věku pokračovala v emigraci do Spojených států, kde se rodina usídlila v Indianapolisu.[3][4][5]

Střední školu New Braunfels High School absolvovala roku 2011 v texaském New Braunfels, jednom ze severních předměstí San Antonia, kde trénovala v Tenisové akademii Johna Newcombea. Následně v letech 2011–2015 vystudovala bakalářský stupeň na Michiganské univerzitě, za níž hrála univerzitní tenis. Po ukončení studia se v roce 2016 stala profesionálkou.[3][4][5]

Její manželkou se stala britská deblová spoluhráčka Tara Mooreová.[6][7][4]

Tenisová kariéra editovat

V rámci okruhu ITF debutovala během července 2012, když na turnaj v indianském Evansville dotovaný 10 tisíci dolary obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Číňance Tuan Jing-jing z třetí světové stovky.[1] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala o rok později v Evansville během července 2013, kde ovládla dvouhru a po boku krajanky Brooke Bolenderové i čtyřhru. V singlovém finále přehrála nejvýše nasazenou Američanku Brooke Austinovou z páté stovky žebříčku.[8][1]

 
Bekhend v kvalifikaci Wimbledonu 2022

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala ve smíšené soutěži US Open 2016, do níž s Evanem Kingem získali divokou kartu. V prvním kole podlehli americko-maďarské dvojici Butorac a Babosová. Čtyřhru si poprvé zahrála opět na divokou kartu na US Open 2017. V páru s Amandou Anisimovovou opustily soutěž po porážce od Jang Čao-süan a Šúko Aojamové. Do první čtyřhry na túře WTA mimo grandslam zasáhla během dubnového Monterrey Open 2018 s Australankou Priscillou Honovou. Vyřazeny ale byly znovu v prvním duelu.[8][1]

Na 80tisícovém turnaji ITF v Albuquerque, hraném v září 2017, porazila na cestě do finále druhou nasazenou Sofii Keninovou, Sabrinu Santamariovou, Sesil Karatančevovou i Francouzku Shérazadu Reixovou. V boji o titul zdolala krajanku Mariu Sanchezovou po dvousetovém průběhu. V singlové kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala únorovým Abierto Mexicano Telcel 2018 v Acapulku, kde ji do hlavní soutěže nepustila Ukrajinka Dajana Jastremská. Dvouhru si tak premiérově zahrála na srpnovém Silicon Valley Classic 2021 v San José po zvládnutí kvalifikačního turnaje. V úvodní fázi však nenašla recept na Francouzku Caroline Garciaovou ze sedmé světové desítky. Do deblového semifinále se probojovala s manželkou Tarou Mooreovou ve čtyřhře Livesport Prague Open 2021.[8][1] Premiérové finále na túře WTA odehrála s Mooreovou na Copa Colsanitas 2022 v Bogotě. Ze závěrečného utkání turnaje však odešly poraženy od australsko-indonéského páru Astra Sharmaová a Aldila Sutjiadiová.[9] Mooreová byla po bogotském finále pozitivně testována na doping, když vzorek A obsahoval metabolity zakázaného nandrolonu a boldenonu. Mezinárodní agentura pro bezúhonnost tenisu ji tak podmíněně pozastavila účast na okruzích.[10][11] Do grandslamové dvouhry Bektasová premiérově postoupila ve Wimbledonu 2022 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěru vyřadila šestnáctou nasazenou Francouzku Fionu Ferrovou. Na úvod singlové soutěže však podlehla Biance Andreescuové.

Do premiérového čtvrtfinále okruhu WTA Tour postoupila jako kvalifikantka na travnatém Libéma Open 2023 v 's-Hertogenboschi. Semifinále si poprvé zahrála na říjnovém Korea Open 2023 v Soulu,[12] kde ji do závěrečného utkání dvouhry nepustila Jüan Jüe. První trofej v sérii WTA 125 vybojovala v témže měsíci na mexickém Abierto Tampico 2023. Na její raketě postupně dohrály Renata Zarazúová, Ajla Tomljanovićová, nejvýše nasazená světová třiačtyřicítka Caroline Dolehideová, turnajová pětka Kamilla Rachimovová a ve finále čtvrtá nasazená Anna Kalinská. V rozhodující sadě finále přitom jako první ztratila podání. Po srovnání pak rozhodla ziskem závěrečného tiebreaku.[12] O týden později, 6. listopadu 2023, debutovala v první světové stovce žebříčku na 82. místě. Ve 30 letech, 7 měsících a 7 dnech se stala historicky třetí nejstarší debutantkou v Top 100.[13]

Finále na okruhu WTA Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. duben 2022 Bogotá, Kolumbie antuka   Tara Mooreová   Astra Sharmaová
  Aldila Sutjiadiová 		6–4, 4–6, [9–11]

Finále série WTA 125 editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. říjen 2023 Tampico, Mexiko tvrdý   Anna Kalinská 6–3, 3–6, 7–6(7–3)

Tituly na okruhu ITF editovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (7 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. červenec 2013 Evansville, Spojené státy tvrdý   Brooke Austinová 4–6, 6–4, 6–3
2. říjen 2016 Ciudád de Mexico, Mexiko tvrdý   Victoria Rodriguezová 6–3, 6–1
3. září 2017 Albuquerque, Spojené státy tvrdý   Maria Sanchezová 6–4, 6–2
4. říjen 2021 Las Vegas, Spojené státy tvrdý   Juriko Lily Mijazakiová 6–1, 6–1
5. listopad 2022 Funchal, Portugalsko tvrdý   Ashley Laheyová 2–6, 6–3, 6–2
6. březen 2023 Pretorie, Jihoafrická republika tvrdý   Lina Glušková 3–6, 6–3, 7–6(8–6)
7. květen 2023 Kurume, Japonsko tráva   Ma Jie-sin 7–5, 5–7, 6–1

Čtyřhra (25 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. červenec 2013 Evansville, Spojené státy tvrdý   Brooke Bolenderová   Denise Muresanová
  Jacqueline Wuová 		6–3, 6–4
2. leden 2016 Saint Martin, Guadeloupe tvrdý   Alexa Bortlesová   Alexandra Morozovová
  Keren Šlomová 		6–4, 6–2
3. květen 2016 Antalya, Turecko tvrdý   Sarah Leeová   Ayla Aksuová
  Julia Stamatovová 		6–0, 6–3
4. září 2016 Lubbock, Spojené státy tvrdý   Catherine Harrisonová   Ema Burgić Bucková
  Renata Zarazúová 		6–3, 6–4
5. říjen 2016 Stillwater, Spojené státy tvrdý   Ronit Yurovská   Giuliana Olmosová
  Nazari Urbinová 		6–4, 6–7(6–8), [10–6]
6. říjen 2016 Ciudád de Mexico, Mexiko tvrdý   Jessica Wacniková   Alexia Coutiño Castillová
  Victoria Rodriguezová 		6–3, 6–4
7. březen 2017 Orlando, Spojené státy antuka   Sanaz Marandová   Chiara Schollová
  Marcela Zacaríasová 		6–1, 6–3
8. duben 2017 Pelham, Spojené státy antuka   Sanaz Marandová   Amanda Carrerasová
  Tena Lukasová 		bez boje
9. duben 2017 Dothan, Spojené státy antuka   Sanaz Marandová   Kristie Ahnová
  Lizette Cabrerová 		6–3, 1–6, [10–2]
10. květen 2017 Charleston, Spojené státy antuka   Alexa Guarachiová   Kaitlyn Christianová
  Sabrina Santamariová 		5–7, 6–3, [10–5]
11. květen 2017 Naples, Spojené státy antuka   Sanaz Marandová   Danielle Collinsová
  Taylor Townsendová 		7–6(7–1), 6–1
12. květen 2017 Naples, Spojené státy antuka   Alexa Guarachiová   Sophie Changová
  Ulrikke Eikeriová 		6–3, 6–1
13. červenec 2017 Auburn, Spojené státy tvrdý   Alexa Guarachiová   Ellen Perezová
  Luisa Stefaniová 		4–6, 6–4, [10–5]
14. září 2019 Redding, Spojené státy tvrdý   Tara Mooreová   Catherine Harrisonová
  Paige Houriganová 		6–3, 6–1
15. říjen 2019 Florence, Spojené státy tvrdý   Tara Mooreová   Olivia Tjandramuliová
  Marcela Zacariasová 		7–5, 6–4
16. leden 2021 Rome, Spojené státy tvrdý   Tara Mooreová   Olga Govorcovová
  Jovana Jovićová 		5–7, 6–2, [10–8]
17. únor 2021 Orlando, Spojené státy tvrdý   Tara Mooreová   Conny Perrinová
  Camila Osoriová 		7–5, 2–6, [10–5]
18. březen 2021 Dubaj, SAE tvrdý   Tara Mooreová   Berfu Cengizová
  İpek Özová 		7–5, 4–6, [10–7]
19. červen 2021 Santo Domingo, Dominikánská rep. tvrdý   Quinn Gleasonová   Kelly Willifordová
  Ana Carmen Zambureková 		7–5, 6–4
20. červen 2021 Sumter, Spojené státy tvrdý   Catherine Harrisonová   Paige Houriganová
  Aldila Sutjiadiová 		7–5, 6–4
21. leden 2022 Traralgon, Austrálie tvrdý   Tara Mooreová   Catherine Harrisonová
  Aldila Sutjiadiová 		0–6, 7–6(7–1), [10–8]
22. únor 2023 Irapuato, Mexiko tvrdý   Ingrid Neelová   Elixane Lechemiová
  Quinn Gleasonová 		7–6(7–4), 3–6, [10–6]
23. březen 2023 Pretorie, Jihoafrická republika tvrdý   Lina Glušková   Tímea Babosová
  Georgina García Pérezová 		6–3, 4–6, [13–11]
24. duben 2023 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Eudice Chongová   Darja Astachovová
  Jekatěrina Reyngoldová 		6–2, 6–4
25. květen 2023 Fukuoka, Japonsko koberec   Lina Glušková   Ma Jie-sin
  Alana Parnabyová 		7–5, 6–3

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emina Bektas na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Emina Bektasová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231125a25. listopadu 2023
  2. ↑ Emina Bektasová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20231125a25. listopadu 2023
  3. ↑ a b College Tennis Teams - University of Michigan - Team Roster - Emina Bektas. University of Michigan [online]. [cit. 2022-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-21. (anglicky) 
  4. ↑ a b c MACPHERSON, Alex. Introducing the 2022 Australian Open's Grand Slam debutantes. Women's Tennis Association [online]. 2022-01-15 [cit. 2022-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-15. (anglicky) 
  5. ↑ a b HILL, James. Fall Signing Week '10: Emina Bektas Heads to Ann Arbor. Tennis Recruiting [online]. 2010-11-11 [cit. 2022-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-06. (anglicky) 
  6. ↑ EDMONDS, Lizzie. Tennis star Tara Moore says female players have to fight for equal pay. Evening Standard [online]. 2021-07-09 [cit. 2022-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-10. (anglicky) 
  7. ↑ ARABA, Nana. Emina Bektas Wife: Who Is Tara Moore?. ABTC [online]. 2022-06-26 [cit. 2022-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c Emina Bektas Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Mother-of-two Maria outlasts Pigossi in Bogota for second career title. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-10 [cit. 2022-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Mooreová měla v Bogotě pozitivní test na doping. TenisPortal.cz [online]. 2022-06-06 [cit. 2022-06-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ Associated Press. Tara Moore provisionally suspended after testing positive for nandrolone metabolites and Boldenone. Tennis.com [online]. 2022-06-08 [cit. 2022-06-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Bektas edges past Kalinskaya to win Tampico 125 title. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-30 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ By the numbers: The 2023 year-end rankings. Women's Tennis Association [online]. 2023-11-07 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Emina_Bektasová&oldid=23409817“