Skládání a rozklad sil editovat

Dík za příspěvky do článku Síla. Bohužel na rozdíl od předchozích je Vaše poslední editace příliš speciálním příkladem - týká se konkrétního styku dvou těles lomenou stykovou plochou - a proto přesahuje vhodnou náplň článku, věnovanému fyzikální veličině síla ve vší obecnosti (a již tak je značně rozsáhlý). Proto jsem danou pasáž z článku opět odstranil. Můžete ji (zůstává v historii článku) případně včlenit do speciálního článku, považujete-li daný speciální případ skládání a rozkladu sil za encyklopedicky významný. V takovém případě bych však doporučoval stylovou úpravu jako u jiných článků wikipedie (inspirujte se např. v ostatních oddílech Síly) co se týče značení (vektory tučně), pojmů (namísto klopný moment je správným termínem moment síly) a wikiodkazů na jiné články (příklad v předchozí závorce).--Petr Karel 22. 6. 2010, 07:53 (UTC)

Jsem rád, že jste učinil tento nelehký krok a současně zahájil komunikaci s Milanem P. na jeho diskusní stránce. Znám pravděpodobnou motivaci jeho příspěvku a k jejímu objasnění Vám doporučím tuto diskusi a tuto diskusi. --Uacs495 22. 6. 2010, 17:43 (UTC)
Já se ani nedivím předchozí poznámce od Uacs495, výše uvedené doporučení nechť si přispěvatel vyhodnotí sám.
@Petr Karel ... jo článek Síla je dost dlouhý, až dost to je pravda, více či méně při jeho délce by se tam ten odstavec klidně vešel a článek by neutrpěl. --W.Rebel 22. 6. 2010, 19:27 (UTC)
Nehodlám zasahovat do sporů týkajících se vykolejení, nebýt upozornění wikipedisty Uacs495 bych o něm ani netušil. Jen sleduji úroveň článku Síla po obsahové i formální stránce. Na výše uvedeném návrhu (založit případně specifickou stránku) ani na výhradách (úprava, pojmy, wikifikace) nemám co měnit. Jsem opravdu přesvědčen o tom, že pododdíly "Skládání sil" a "Rozklad sil" jsou v článku Síla přiměřené k ostatnímu obsahu a dostatečné k pokrytí specifické problematiky působení sil mezi tuhými tělesy. Vypuštěný pododdíl je příliš speciální případ se speciální geometrií, navíc nazvaný obecným a proto matoucím názvem "Skládání a rozklad sil". To je jako kdybychom v článku Elektrický obvod měli pod názvem "Elektrické obvody střídavého proudu" diskusi o zapojení schodišťového svítidla v obvodu ~230V se dvěma schodišťovými spínači.--Petr Karel 23. 6. 2010, 08:08 (UTC)
Díky za vyjádření, úplný souhlas. --Uacs495 23. 6. 2010, 08:34 (UTC)

Krom toho se jedná o reálný případ, tudíž zanedbání třecích sil je nekorektní. Popírání třecích sil je vůbec problém MilanaP., W.Rebela i Hapesofta, což je zjevné z diskusí, které tady uvádí Uacs495.--PetrS. 23. 6. 2010, 09:04 (UTC)

To je hezké jak si povídáte na mé diskusní stránce :D
No ... možná máte pravdu ale jen Petr Karel ohledně struktury toho článku Síla. Jinak pro Uacs a Petr, nikde se v odstavci nehovoří o vykolejení, to je jen vaše přání, jak se říká otcem myšlenky. Pokud někdo studoval, jak tvrdí, že, tak se s tímto příkladem setkal ve škole se vším jak je uvedeno, i ohledně tření. Tedy je to školní příklad, kde se tření opravdu zanedbává. Jinak skládáním sil a jejich průmětů je možno i třecí síly tímto způsobem tranformovat do působících sil a pak je i tento příklad platný pro vykolejení (když už se sem zatahuje), ale je to poněkud složité na vysvětlování a hlavně na pochopení. Zjišťuji, že Rebel dokáže lépe pracovat s předpoklady jak se učí na škole, což některým praktikům chybí nebo to už zapoměli. Spousta věcí, i praktických, je totiž postavena na předpokladech, zrovna tak metody řešení průjezdu obloukem z takovýchto předpokladů vycházejí a pro zjednodušení zanedbávají množství jiných faktorů. Pokud to není jasné, tak tyto metody vznikaly v době, kdy se o nějaké výpočetní technice mohlo jen zdát a proto vznikly různé metody řešení s různým stupněm zjednodušení. To jenom pro vysvětlení těm, kteří to ze školy už zapoměli. Milan.P --217.30.64.6 20. 7. 2010, 11:03 (UTC)

Za sebe řeknu: jsem ještě schopen rozpoznat, že se v odstavci nikde nehovoří o vykolejení. V tom dalším, co říkáte, se už docela ztrácím. Myslím například, že W.Rebel pracovat s předpoklady, jak se učí na škole, jmenovitě s třením, neumí vůbec. V historii článku Vykolejení a příslušné diskusi je to zaprotokolováno a každý se může přesvědčit. --Uacs495 20. 7. 2010, 11:45 (UTC)

To vykolejení ... poznal to Wikipedista:Petr Karel, vy ne? Ale jinak je to opravdu učebnicový případ ze mechaniky, kinematiky a dynamiky, jestliže někteří uvádějí, že jsou studovaní, tak se divím, že to nepoznali. Asi takhle, nechali jste se nachyta oba, což mě docela těší :D (snad bude fungovat podpis) --Milan.P 23. 7. 2010, 16:45 (UTC)

Ztrácím se v tom, co říkáte. Netuším, jaká síla Vás pohání, abyste mluvil právě takhle. --Uacs495 23. 7. 2010, 19:29 (UTC)
Milý Milane.P, mohl byste být poněkud konkrétnější? Co poznal Petr Karel a na čem jsme se nechali nachytat? Nebo snad je Vám milejší, abychom zůstali v nevědomosti a do smrti byli sžíráni myšlenkou, že nás někdo nachytal a my nevíme, jak? --PetrS. 23. 7. 2010, 22:00 (UTC)

Ne, dnes je pondělí, dobrou noc. --Milan.P 26. 7. 2010, 14:27 (UTC)

Přihlášení editovat

Když se přihlásím je to Ok, mám i info, že mám nové zprávy. Když kouknu do diskuse tak mě to samo odhlásí. Milan.P

Také se mi to už stalo. Nevzpomínám si, zda pomohl restart počítače. --Uacs495 20. 7. 2010, 11:45 (UTC)

Přivítání editovat

S pozdravem K123456 23. 7. 2010, 16:46 (UTC)

Eh, díky, pozdě, ale přeci :D --Milan.P 23. 7. 2010, 16:47 (UTC)

Obrázky podvozků editovat

Ahoj, jestli sem někdy zavítáš, podívej se na tyto obrázky:

extrémně mi připomínají náčrty, které jsi mi posílal asi před rokem ale nebyly vybarvené. Máš je ještě někde uložené? Posílal si je ještě někomu? --W.Rebel 20. 2. 2011, 20:51 (UTC)

Ahoj, všechny jsou stahovačka z netu :D jen byly umístěny v jednom obrázku ve formátu BMP, takže jsou pouze vybarveny a rozkouskovány do tří obrázků. To bych uměl taky :D a pak se pod to podepsat. --Milan.P 23. 3. 2011, 12:04 (UTC)