Diskuse:Braniborské koncerty

1) Braniborské koncerty byly nahrány souborem Musica Florea v r.2006, alespoň podle této rozhlasové upoutávky v rubrice Braniborské koncerty:

"Díky kompletnímu nastudování Braniborských koncertů pro koncertní vystoupení, na kterých se spolu se souborem Musica Florea účastní také vynikající zahraniční sólisté, mohlo dojít v průběhu roku 2006 k realizaci kompletní studiové nahrávky." (citováno z článku Nová rozhlasová nahrávka Bachových Braniborských koncertů, autor Martin Kutil).

2) Na stránce čro jsou však nesporně některé chybné údaje, i když byly již zčásti opraveny. Jedná se zejména o informaci z března r.2007, že Musica Florea natočila "vůbec první kompletní českou nahrávku Braniborských koncertů" - později opraveno na "první kompletní rozhlasovou nahrávku Braniborských koncertů" a ještě později byla tato informace vynechána. Přesto některé chybné údaje na stránce čro v rubrice Braniborské koncerty zůstávají.

Chybné informace v doprovodných textech čro (rubrika Braniborské koncerty) k nové nahrávce Braniborských koncertů: editovat

Článek Braniborské koncerty a Ars rediviva (autor Karel Špelina) editovat

Citace: editovat

  • "Munclinger zajisté znal některá dobová provedení (Nikolaus Harnoncourt nahrál část souboru r. 1963, nahrávky pořídil i Herbert von Karajan aj.)"
  • "Soubor Ars rediviva založil Milan Munclinger (1923 - 1986) spolu s Viktorií Švihlíkovou (cembalo) a předními členy České filharmonie Františkem Slámou (violoncello) a Stanislavem Duchoněm (hoboj), v r. 1955".

Oprava chybných informací: editovat

  • Munclinger neznal Karajanovu nahrávku (v té době Karajanovu první, nikoli tedy nahrávky), protože vznikala v r.1965, tedy ve stejném období, kdy už Ars rediviva realizovala svou vlastní soubornou nahrávku. Znal ale nahrávky Kurta Redela a Karla Richtera.
  • Soubor Ars rediviva nevznikl v r.1955, ale v r.1951.

Článek Braniborské koncerty a Musica Florea (autorka Helena Černá) editovat

Citace: editovat

  • "U nás donedávna existovala pouze nahrávka souboru Ars rediviva s Milanem Munclingerem, pořízená v Československém rozhlase v r. 1977 a vzápětí vydaná Supraphonem."

Oprava chybné informace: editovat

  • První kompletní rozhlasová nahrávka Braniborských koncertů, kterou v roce 1977 realizovala Munclingerova Ars rediviva pro Československý rozhlas, nebyla nikdy vydána Supraphonem. Autorka článku směšuje dvě nahrávky Braniborských koncertů (obě kompletní, obě Ars rediviva).

V roce 1965 Ars rediviva uskutečnila první soubornou československou nahrávku Braniborských koncertů pro Supraphon (SV 8303-04/DV 6200) a Columbia Music Entertainment (COCQ-83812). Byla to tato nahrávka (nikoli tedy rozhlasová), kterou Supraphon znovu vydal v roce 1977 (jako LP) a později i v r.1993 (jako CD). Stejná nahrávka se objevuje jako reedice i u zahraničních labelů.

Citace: editovat

" ... Do r. 1989 měla západní Evropa v tomto směru velký náskok ... "

Doplnění informace: editovat

  • Jistěže, ta nešťastná železná opona... Navíc nelze srovnávat nahrávky uskutečněné v odstupu více než 40 let, ať už byly realizovány kdekoli na světě.

S velkým respektem k výkonu souboru Musica Florea je jen třeba v zájmu objektivity dodat: i Munclingerova nahrávka byla zahraniční kritikou hodnocena velmi příznivě, a to nejen výkony sólistů - krom M.Andrého dnes již legendy českého interpretačního umění Štefek, Bidlo, Snítil a další - ale i stylovost a poučenost nastudování (stačí např. nahlédnout do prestižního francouzského časopisu Diapason, jemuž Maurice André krátce po své spolupráci s Ars rediviva poskytl rozhovor). Milan Munclinger byl v zahraničí velmi uznáván jako editor předklasické hudby (byl angažován renomovanými hudebními nakladatelstvími Bärenreiter a IMC New York) a byl zásobován tím nejnovějším, co se v oblasti staré hudby objevilo, často přímo od ostatních editorů (Kolneder, Schoenbaum, Rampal...). Interpretaci staré hudby se od počátku 50.let učil u těch nejpovolanějších ve Francii a Německu a později sám vyučoval na mistrovských interpretačních kurzech v zahraničí. Základem jeho práce bylo vždy podrobné studium originálních notových textů a znalost dobových pramenů o interpretaci a estetice (tedy C.P.E.Bach, Couperin, Quantz, Praetorius, Hotteterre a řada dalších). Jeho soubor Ars rediviva, jakkoli hrál většinou na moderní nástroje (jako např.i K.Richter nebo K.Ristenpart), patřil ve své době také k evropské špičce (proto zájem zahraničních nahrávacích společností a hostování souboru na zahraničních festivalech vedle takových špiček jako Concetus musicus Wien).

Článek Braniborské koncerty na kompaktních discích (autor Bohuslav Vítek) editovat

Citace: editovat

  • "Při vědomí této velké názorové různorodosti jsme si dovolili vytipovat čtrnáct špičkových nahrávek, jež svým způsobem reprezentují na dosažitelných komerčních nosičích naznačené koncepce. Zvláštní ohled jsme brali na nahrávky české."

Oprava chybné informace: editovat

  • V seznamu je uvedena pouze jedna česká nahrávka, a to Munclingerova Ars rediviva. Jiná souborná česká nahrávka Braniborských koncertů do r.2006 neexistovala.

Citace: editovat

Neue Bachische Collegium musicum zu Leipzig...

Oprava: editovat

Neues Bachisches Collegium musicum zu Leipzig...

Zpět na stránku „Braniborské koncerty“.