Charles Adam

britský admirál

Sir Charles Adam (6. října 1780, Blairadam House, Skotsko19. září 1853, Greenwich, Anglie) byl britský admirál. V královském námořnictvu sloužil od dětství, vyznamenal se v napoleonských válkách. Později zastával celkem třikrát funkci prvního námořmího lorda[3] a v roce 1848 dosáhl hodnosti admirála.

Sir Charles Adam
První námořní lord
Ve funkci:
24. července 1846 – 20. července 1847
PředchůdceSir William Parker
NástupceSir James Whitley Dundas
Ve funkci:
25. dubna 1835 – 8. září 1841
PředchůdceSir George Cockburn
NástupceSir George Cockburn
Ve funkci:
1. listopadu 1834 – 23. prosince 1834
PředchůdceGeorge Dundas
NástupceSir George Cockburn
Vrchní velitel RN v severní Americe
Ve funkci:
17. srpna 1841 – 27. prosince 1844
PředchůdceSir Thomas Harvey
NástupceSir Francis Austen

Narození6. října 1780
Úmrtí19. září 1853 (ve věku 72 let)
Greenwich
ChoťElizabeth Brydone (od 1822)
RodičeWilliam Adam a Eleanor Elphinstone
DětiMary Adam
William Patrick Adam
Charles Brydone Adam
PříbuzníJohn Adam[1], Frederick Adam[1], Clementina Blair, Francis James Adam a William George Adam (sourozenci)
Katherine Mary Antrobus[2], Marion Lindsay Antrobus[2], Helen Antrobus[2], Elizabeth Antrobus[2] a Charles Antrobus[2] (vnoučata)
Profesepolitik a námořní důstojník
Oceněníspolečník Edinburské královské společnosti (1824)
rytíř komandér Řádu lázně
CommonsCharles Adam (admiral)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Pocházel z významné skotské rodiny, narodil se na zámku Blairadam House jako mladší syn Sira Williama Adama (1751–1839), lorda nejvyššího sudího ve Skotsku, po matce pocházel ze starého šlechtického rodu Elphinstone a byl synovcem admirála Keitha. Do Royal Navy vstoupil již v roce 1790 jako kapitánský sluha, sloužil postupně ve Středomoří, u břehů Afriky a Indie. Zúčastnil se válek proti revoluční Francii a pod patronátem svého strýce lorda Keitha rychle postupoval v hodnostech. Již v sedmnácti letech byl poručíkem (1798), téhož roku dosáhl hodnosti komandéra. Po uzavření míru s Francií (1802) sloužil v Severním moři a později u břehů Španělska.

Aktivní kariéru zakončil v závěru napoleonských válek v hodnosti kapitána (1814), poté byl velitelem královské jachty Royal Sovereign. V roce 1825 byl povýšen na kontradmirála a v letech 1831–1841 byl poslancem Dolní sněmovny, kde zastupoval skotská hrabství a připojil se ke straně whigů. Od listopadu do prosince 1834 zastával funkci prvního námořního lorda ve Wellingtonově vládě, poté byl v roce 1835 povýšen do šlechtického stavu s titulem Sir jako nositel Řádu lázně. Znovu byl prvním námořním lordem v Melbournově vládě (1835–1841). Pod Adamovým vedením se královské námořnictvo vypořádalo s úsporami v rozpočtu v době míru, mimo jiné se zabýval technickým zdokonalením lodí. V roce 1840 organizoval úspěšný útok loďstva na Muhammada Alího v Sýrii, mezitím dosáhl hodnosti viceadmirála (1837). Po pádu Melbournovy vlády se po delší době vrátil k aktivní službě a v letech 1841–1845 byl vrchním velitelem loďstva v severní Americe a Karibiku (North America and West Indies Station). Po návratu do Anglie byl potřetí krátce prvním námořním lordem (1846–1847) ve vládě Johna Russella. Poté zastával již jen čestnou funkci guvernéra špitálu v Greenwichi (1847–1853) a v roce 1848 byl povýšen do hodnosti admirála. V letech 1839-1853 zastával také post lorda-místodržitele ve skotském hrabství Kinross.

Od roku 1822 byl ženatý s Elizabeth Brydone (1790–1871). Z tohoto manželství se narodily tři děti, z nichž vynikl syn William Patrick Adam (1823–1881), který se uplatnil ve státních úřadech, byl ministrem veřejných prací (1873–1874) a nakonec guvernérem v Madrasu (1880–1881).

Charlesův mladší bratr Sir Frederick Adam (1781–1853) vynikl jako účastník napoleonských válek, později dosáhl hodnosti generála a nakonec byl guvernérem v Madrasu (1832–1837).

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Kindred Britain.
  2. a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Personální obsazení funkce lordů admirality na webu British History Online dostupné online

Externí odkazy editovat