Carina Witthöftová

německá tenistka

Carina Witthöftová, nepřechýleně Carina Witthöft (* 16. února 1995 Wentorf bei Hamburg[2]) je německá profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jeden turnaj. V rámci okruhu ITF získala do února 2017 jedenáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[3]

Carina Witthöftová
Carina Witthöftová ve Wimbledonu 2016
Carina Witthöftová ve Wimbledonu 2016
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození16. února 1995 (29 let)[1]
Místo narozeníWentorf bei Hamburg, Německo[1]
BydlištěHamburk, Německo[1]
Výška176 cm[1]
Hmotnost68 kg[1]
Profesionál od2009
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek1 967 633 USD
Dvouhra
Poměr zápasů271–183
Tituly1 WTA, 11 ITF
Nejvyšší umístění48. místo (8. ledna 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2015)
French Open3. kolo (2017)
Wimbledon3. kolo (2016, 2017)
US Open3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů17–47
Nejvyšší umístění168. místo (16. července 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2018)
French Open2. kolo (2018)
Wimbledon1. kolo (2015, 2017, 2018)
US Open2. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231121a21. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2018 na 48. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2018 na 168. místě. Trénuje ji Phillip Lang.[1]

V německém fedcupovém týmu neodehrála do roku 2017 žádné utkání.

Tenisová kariéra editovat

Okruh ITF editovat

První titul na okruhu ITF si připsala v dubnu 2011 na antukové události v Zell am Harmersbach, kde ve finále přehrála krajanku Vanessu Henkeovou 4–6, 6–3 a 6–4. Druhý triumf přidala v červnu 2012 na turnaji ITF ve švédském Ystadu, když v boji o titul hladce zdolala Rusku Valerii Solovjevovou 6–2 a 6–1. Třetí turnajovou výhru pak doplnila o měsíc později v anglickém Wrexhamu, kde v rozhodujícím zápasu zvítězila nad Chorvatkou na Donnou Vekićovou ve třech setech 6–2, 6–7(4–7) a 6–2.

2012 editovat

Premiéru v hlavní soutěži na okruhu WTA Tour zaznamenala v červenci 2012 na bastadském Sony Swedish Open, když ve třech kvalifikačních kolech porazila Marinu Šamajkovou, Akgul Amanmuradovovou a Jill Craybasovou. V úvodní fázi turnaje pak nestačila na ukrajinskou hráčku Katerynu Bondarenkovou poměrem 2–6 a 6–7.[4]

2013 editovat

V květnové kvalifikaci French Open v úvodním kole bez problémů porazila Rusku Jekatěrinu Byčkovovou. Ve druhé fázi však byla nad její síly izraelská tenistka Julia Glušková. V hlavní soutěži grandslamu debutovala ve Wimbledonu 2013, kam postoupila po třech kvalifikačních výhrách nad Ukrajinkou Nadijou Kičenokovou, Japonkou Erikou Semovou a australskou hráčkou Casey Dellacquovou. V prvním kole pak hladce podlehla Kimiko Dateové Krummové 0–6 a 2–6.

Finále na okruhu WTA editovat

Legenda
Grand Slam (0–0)
WTA Tour Championships (0–0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (0–0)
Premier (0–0)
International (1–0)
Finále dle povrchu
tvrdý (1–0)
tráva (0–0)
antuka (0–0)
koberec (0–0)

Dvouhra: 1 (1–0) editovat

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 21. října 2017 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h)   Mónica Puigová 6–3, 7–5

Finále na okruhu ITF editovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 20 (11–9) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 25. dubna 2011 Zell am Harmersbach, Německo antuka   Vanessa Henkeová 4–6, 6–3, 6–4
Finalistka 1. 18. července 2011 Horb am Neckar, Německo antuka   Paula Kaniová 6–4, 4–6, 5–7
Vítězka 2. 25. června 2012 Ystad, Švédsko antuka   Valerija Solovjovová 6–2, 6–1
Vítězka 3. 23. července 2012 Wrexham, Spojené království tvrdý   Donna Vekićová 6–2, 6–7(4–7), 6–2
Finalistka 2. 30. července 2012 Bad Saulgau, Německo antuka   Mervana Jugićová-Salkićová 2–6, 4–6
Finalistka 3. 4. března 2013 Sutton, Spojené království tvrdý (h)   Stephanie Vogtová 6–3, 4–6, 3–6
Vítězka 4. 5. srpna 2013 Hechingen, Německo antuka   Laura Thorpeová 6–1, 6–4
Finalistka 4. 2. září 2013 Alphen aan den Rijn, Nizozemsko antuka   Arantxa Rusová 6–4, 2–6, 2–6
Finalistka 5. 23. června 2014 Stuttgart, Německo antuka   Mariana Duqueová 7–5, 2–6, 2–6
Finalistka 6. 7. července 2014 Aschaffenburg, Německo antuka   Lesley Kerkhoveová 5–7, 3–6
Vítězka 5. 4. srpna 2014 Hechingen, Německo antuka   Laura Siegemundová 4–6, 6–4, 6–3
Vítězka 6. 1. září 2014 Barnstaple, Spojené království tvrdý (h)   Viktorija Golubicová 6–2, 6–4
Vítězka 7. 8. září 2014 Saint-Malo, Francie antuka   Alberta Briantiová 6–0, 6–1
Finalistka 7. 15. září 2014 Shrewsbury, Spojené království tvrdý (h)   Océane Dodinová 4–6, 3–6
Vítězka 8. 13. října 2014 Joué-lès-Tours, Francie tvrdý (h)   Urszula Radwańská 6–3, 7–6(8–6)
Vítězka 9. 16. října 2015 Altenkirchen, Německo koberec (h)   Antonia Lottnerová 6–3, 6–4
Vítězka 10. 4. května 2015 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka   Tatjana Mariová 7–5, 6–1
Vítězka 11. 6. července 2015 Versmold, Německo antuka   Johanna Larssonová 6–3, 6–3
Finalistka 8. 2. května 2016 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka   Magda Linetteová 3–6, 5–7
Finalistka 9. 25. července 2016 Praha, Česko antuka   Antonia Lottnerová 6–7(6–8), 6–1, 5–7

Čtyřhra: 1 (1–0) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 1. září 2014 Barnstaple, Spojené království tvrdý(h)   Alizé Limová   Viktorija Golubicová
  Diāna Marcinkēvičová
6–2, 6–1

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carina Witthöft na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Carina Witthöftová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20170125a25. ledna 2017
  2. GÖRTZEN, Christian. Mit Talent und Willen nach oben [online]. 8 January 2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupné online. (German) 
  3. Carina Witthöftová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20170125a25. ledna 2017
  4. 2012 Sony Swedish Open – main draw singles [online]. 22 July 2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-10-2012. 

Externí odkazy editovat