Wikipedie

Arnošt Kraus

profesor germanistiky a divadelní kritik

Arnošt Vilém Kraus (4. listopadu 1859 Třeboradice – 16. dubna 1943 koncentrační tábor Terezín)[1] byl univerzitní profesor germanistiky, literární historik, překladatel ze skandinávských jazyků a divadelní kritik židovského původu[2].

prof. PhDr. Arnošt Vilém Kraus
Arnošt Vilém Kraus
Arnošt Vilém Kraus
Narození4. listopadu 1859
Třeboradice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. dubna 1943 (ve věku 83 let)
koncentrační tábor Terezín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
PseudonymK. Arnesti
Povolánípedagog, spisovatel, literární historik, překladatel, germanista, jazykovědec, divadelní kritik a vysokoškolský učitel
Alma materFilozofická fakulta Německé univerzity v Praze
Tématagermanistika, lingvistika, divadelní kritika, literární historie, překlad a školství
Děti
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Mládí a studia editovat

Narodil se v Třeboradicích, v rodině Josefa Krause a jeho manželky Barbory, rozené Diamantové.[1] V roce 1905 se stal řádným profesorem germanistiky na Univerzitě Karlově v Praze.[3] Základní vzdělání získal v židovské škole, středoškolské na pražském německém gymnáziu. Od roku 1879 studoval germanistiku na pražské univerzitě, studium ukončil roku 1883 doktorátem filozofických věd. Následně získal učitelskou kvalifikaci pro češtinu a němčinu.[4]

Rodinný život editovat

Dne 5. září 1887 se na Královských Vinohradech oženil,[5] manželka Jana, rozená Diamantová (1866–1943). Manželé Krausovi měli syna Jiřího Josefa (1895–1942)[6] a dceru Miladu (1888–1961).[7][8]

Akademická kariéra editovat

Po získání doktorátu se stal lektorem německého jazyka na Filozofické fakultě UK a na Vysoké škole technické v Praze. V roce 1886 se stal docentem germánské filosofie, mimořádným profesorem se stal v roce 1898 a řádným profesorem Karlovy univerzity v oboru německého jazyka a literatury 1905. Současně vyučoval na malostranské reálce a na gymnáziu v Žitné ulici.[4]

Závěr života, holocaust editovat

V roce 1930 odešel do penze. Dne 20. 7. 1942 byl odtransportován do Terezína, kde 16. 4. 1943 zahynul,[1], jeho manželka Jana zemřela o měsíc dříve (20. 6. 1943), též v Terezíně.[9] Syn JUDr. Jiří Kraus zahynul v Lodži 12. 5. 1942,[10][p 1] jeho manželka Marie, rozena Kostarová (1903–1942) zemřela tamtéž.[11]

Dílo editovat

Krausovým nejrozsáhlejším historickým dílem je třídílné Husitství v literatuře, zejména německé (1917–1925).[12] Vydal edici německé básně Heinricha von Freiberg Jan z Michalovic (1888).

Vlastní díla editovat

  • August Gottlieb Meissner (Česko, Athenaeum, 1889)
  • Johannes Doktor Faust (Stará loutková hra o 5 jednáních, Na základě české tradice obnovili Arnošt Kraus a Jaroslav Vrchlický, Ilustroval Fr. Šnajberk, Praha, Máj, 189-? a 1904)
  • Goethe a Čechy (V Praze, A.V. Kraus, v komisi u Bursíka a Kohouta, 1896)
  • Meissnerův "Žižka" (k půlstoletému jubileu básně, Praha, A. Kraus?, 1896?)
  • Christe ginâdô a Hospodine pomiluj ny (V Praze, nákladem Královské České Společnosti Nauk, 1897)
  • O rolnících dánských (přednáška nekonaná dne 17. května 1900 na hospodářské výstavě v Praze, V Praze, Čas, 1900 a 1907)
  • Pan Půta Potštýnský anebo Loupežníci u třetí brány anebo Turnaj pod Lipami a jeho následky anebo Spiknutí na Letné (velká rytířská komedie ze století desátého, napsána ve dvacátém a hrána až do třicátého, volně dle Šekspíra, Šilera a Kopeckého, složil Kudrna Vážný, V Potštýně, Okrašlovací spolek, 1901)
  • První výlet českých rolníků do Dánska (Praha, Čas, Rosendorf, 1902)
  • Stará historie česká v německé literatuře (Praha, Bursík & Kohout, 1902)
  • Dánsko, jeho hmotná a duševní kultura (V Praze, J. Otto, 1908)
  • První kniha německá pro školy střední (Praha, Bursík a Kohout, 1908, 1921, 1924)
  • Pražské časopisy 1770-1774 a české probuzení (V Praze, Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909)
  • Druhá kniha německá pro školy střední, Praha, Bursík a Kohout, 1910, 1921)
  • Björnson a Ibsen (kurs šestipřednáškový, Praha, Otto, 1912)
  • Třetí kniha německá pro školy střední (Praha, Bursík a Kohout, 1912 a 1921, 1925, 1926)
  • Čtvrtá kniha německá pro školy střední (Praha, Bursík a Kohout, 1913 a 1921)
  • Augustin Zitte (Praha, vl. nákl., 1914)
  • Husitství v literatuře, zejména německé (Část I., Husitství v literatuře prvních dvou století svých, V Praze, Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1917)
  • Goethův článek o Musejníku (Praha : Č. ak. věd a umění, 1918?)
  • Husitství v literatuře, zejména německé (Část II., Husitství v literatuře barokní a osvícenské, V Praze, Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1918)
  • Anti-Beer (duplika, Praha, nákl.vl., Řivnáč [distributor], 1921)
  • Ještě jednou böhmisch a tschechisch (na obranu, Praha, nákl.vl., 1921)
  • Goethe a Čechové (Praha, nákl. vl., 1922)
  • Husitství v literatuře, zejména německé (Část III, Husitství v literatuře devatenáctého století, V Praze, nákladem České akademie věd a umění, 1924)
  • Smetana v Göteborgu, Praha? J. Otto, 1925)
  • Die sogenannte tschechische Renaissance und die Heimatdeutschen (Praha, Orbis, 1928)
  • Vědecké metody pana prof. dra Frant. Mareše zvláště v otázce rukopisů (Kladno, J. Šnajdr, 1928)
  • Theobald Höck (Praha, Královská česká společnost nauk, 1936)
  • Alte Geschichte Böhmens in der deutschen Literatur (Překlad Eva Berglová a Carmen Sippl, St. Ingbert, Röhrig, 1999)


Překlady editovat

  • České překlady Goethových děl (vl. nákl., 18--?)
  • Kniha písní (Autor Heinrich Heine, přeložil A. Pikhart, úvod a poznámky napsal Arnošt Kraus, Praha, J. Otto, 1880, 1897 a 19--?)
  • V srdci Asie - Deset tisíc kilometrů po neznámých cestách(Díl prvý, druhý, autor Sven Hedin, přeložili dr. Arnošt Kraus, dr. Jiří Guth, V Praze, Jos. R. Vilímek, 1904)
  • Mína z Barnhelmu, nebo, Štěstí vojenské (veselohra o pěti dějstvích, autor Gotthold Ephraim Lessing ; přeložil Josef Kratochvíl ; literárně-historický úvod napsal Arn. Kraus, V Praze, Nákladem J. Otty, 1905
  • Jaroslav Vrchlický (literární studie, napsal Alfred Jensen, autorisovaný překlad Arnošt Kraus, V Praze, J. Otto, 1906)
  • Divoká kachna (činohra o pěti dějstvích, autor Henrik Ibsen, Praha, J. Otto, 1910)

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ V Soupisu obyvatel je uvedeno, že Arnošt Kraus, který byl židovského původu, byl katolického náboženství. Jiří Kraus byl pokřtěn v katolickém kostele sv. Mikuláše. Přesto on i jeho nejbližší zahynuli v období holocaustu.

Reference editovat

  1. ↑ a b c Databáze obětí holocaustu: Kraus Arnošt
  2. ↑ KÖNIG, Christoph. Germanistik in Mittel- und Osteuropa, 1945-1992. [s.l.]: Walter de Gruyter 334 s. Dostupné online. ISBN 9783110144192. (německy) 
  3. ↑ HÁLEK, Jan. Arnošt Vilém Kraus (1859–1943) [online]. Akademický bulletin, 2009-11-12 [cit. 2016-05-28]. 11/2009. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Jan Hálek: Arnošt Vilém Kraus. Akademický bulletin. 12. 11. 2009, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ Matriční záznam o sňatku Arnošta Krause s Johanou Diamantovou Archivováno 30. 5. 2020 na Wayback Machine. pražská židovská náboženská obec
  6. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Jiřího Josefa Krause farnosti při kostele sv. Mikuláše n Malé Straně v Praze
  7. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Milady Krauosové farnosti při kostele sv. Ludmily na Vinohradech v Praze
  8. ↑ Milada Krasuová Lesná – Geni
  9. ↑ Databáze obětí holocaustu, Jana Krausová (úmrtní oznámení)
  10. ↑ Databáze obětí holocaustu, Jiří Kraus
  11. ↑ Databáze obětí holocaustu: Marie Kostarová
  12. ↑ HÖHNE, Steffen. August Sauer (1855-1926): ein Intellektueller in Prag zwischen Kultur- und Wissenschaftspolitik. [s.l.]: Böhlau Verlag Köln Weimar 412 s. Dostupné online. ISBN 9783412206222. (německy) 

Literatura editovat

  • PETRBOK, Václav (ed.). Arnošt Vilém Kraus (1859–1943) a počátky české germanobohemistiky. Academia, 2016. 548 S.
  • BROUKALOVÁ, Jindra. Dvakrát židem jednou Čechem In: Tvar. Literární obtýdeník. Praha. Občanské sdružení Klub přátel Tvaru. číslo 5. 2018. str.16. ISSN 0862-657X

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arnošt_Kraus&oldid=23746436“