Argus As 410

vzduchem chlazený invertní vidlicový letecký dvanáctiválec

Argus As 410 byl německý vzduchem chlazený letecký invertní dvanáctiválcový vidlicový motor V12 vyráběný firmou Argus Motoren od roku 1938.[1]

As 410
Typpístový letecký motor
VýrobceArgus
První rozběh1937
Hlavní použitíArado Ar 96
Focke-Wulf Fw 189
Vyrobeno kusů28 700
Další vývojArgus As 411

Vznik a vývoj editovat

Vývoj byl zahájen v roce 1936 a dokončen v 1938. Později z něj byl vyvinut motor Argus As 411, který patřil spolu s motorem Argus As 410 mezi poslední letecké motory s karburátorem, které byly v Německu do roku 1945 vyvinuty. V průběhu II. světové války byl vyráběn v továrně Walter v Praze Jinonicích, která po osvobození pokračovala ve výrobě tohoto motoru pod označením Walter M-410. Za období 1943-1948 bylo v Jinonicích vyrobeno 3150 kusů.[2][3] Několik desítek těchto motorů bylo dodáno do Švýcarska, kde byly v letech 1948 až 1950 instalovány do sériových cvičných letounů Pilatus P-2. Několik jich létá (vyřazen z vojenské služby 1981, Švýcarské vzdušné síly) v omezeném civilním provozu dodnes.

Motor patřil do kategorie invertních dvanáctiválců o zdvihovém objemu válců 12 litrů (mj. dále Hirth 512, Walter Minor 12). Tento motor s kompresorem a odpérovaným čelním reduktorem, o nominálním výkonu 400 k. s. a startovací výkonnosti 450 k. s. při obsahu válců 12 litrů, byl na konci 30. let 20. století jedním z nejlepších své kategorii.[4]

Popis motoru editovat

Argus Motoren poprvé vystavil nový, velmi zajímavý dvojřadový invertní dvanáctiválec s obsahem 11 949 cm³ a se startovací výkonností 450 k. s., typ As 410 A-l na Pařížském aerosalonu v roce 1938.[5] Byl to první německý, vzduchem chlazený kompresorový motor, který absolvoval prototypovou zkoušku podle nových předpisů, 200 hodin bez přerušení. Měl velmi kompaktní vzhled; dobře žebrované válce a zejména velmi hustě žebrované hlavy jsou tak řešeny, že vzduch neprotéká mezi hlavami kolmo k ose motoru, nýbrž šikmo pod 45°. Tvar hlav a krytů vahadel byl prý vyvinut pokusně, což je dobře pochopitelné při pohledu na tvary hlavy, polohu vahadel a kuriózně zkřížené zdvihací tyčinky. Zajímavou novinkou je satelitový reduktor s čelními koly, jehož pevné kolo je odpruženo dvěma páry spirálních zpruh. Odstředivý kompresor dodává směs do dvou jednoduchých sacích rour na vnějších stranách řad válců. Zapalování je stíněné, s jediným dvojitým magnetem Bosch. U tohoto motoru je udávána neobyčejně malá spotřeba paliva, 190—200 g/k, s./h.[5]

Charakteristickým rysem byl žebrovaný kužel před vrtulí. Hlavy válců byly z hliníkové slitiny, kliková skříň z hořčíkové slitiny a klikový hřídel byl z vysokopevnostní oceli. Motor byl vyvinut v berlínské továrně Argus Motoren a byl významným mezníkem v historii této společnosti.[6]

Použití editovat

Specifikace (Argus 410) editovat

Technické údaje editovat

  • Typ: Vzduchem chlazený, pístový, invertní, letadlový dvanáctiválec do V
  • Vrtání: 105 mm
  • Zdvih: 115 mm
  • Zdvihový objem válců: 11 949 l
  • Délka: 1595 mm
  • Šířka: 660 mm
  • Výška: 970 mm
  • Suchá hmotnost: 315 kg

Součásti editovat

  • Ventilový rozvod: výfukové a sací ventily ovládané tlačnými tyčemi a vahadly (OHV)
  • Palivová soustava: karburátor
  • Mazací soustava: přívod pod tlakem 2,5-10 bar z nádrže o objemu 5 l
  • Chladicí soustava: Chlazení vzduchem

Výkony editovat

  • Výkon: 465 PS (459 hp, 342 kW) při 3 100 ot./min
  • Měrný výkon: 28,5 kW/l
  • Kompresní poměr: 6,4:1
  • Poměr výkon/hmotnost: 1,08 kW/kg

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Argus As 410 na anglické Wikipedii.

  1. Jane's 1989, p.286.
  2. Počet vyrobených motorů Walter v závodě Jinonice do r. 1948, Technická kancelář - Předpisy Letecké závody n.p., výroba leteckých motorů a vrtulí, 23.3.1948, p. 1-4
  3. DITTMAYER, Antonín. Počty prodaných motorů Walter [online]. Praha: Walter Jinonice, 2009 [cit. 2022-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-27. 
  4. SCHMID, J. ing,. II. mezinárodní aerosalon v Bruselu. Letetctví. 1939-12, roč. 19, čís. 12, s. 203–211. Dostupné online. 
  5. a b SCHMID, J. ing. Pařížský aerosalon motorů. Letectví. 1938-12, roč. 18, čís. 12, s. 445–454. Dostupné online. 
  6. Argus Ar-410 silnik do Ar-96,Fw-189 [online]. Wieliczka, Polsko: PJB Hobby [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat