Zemský sněm (Rakouské císařství)

jednokomorové zemské parlamenty v jednotlivých korunních zemích Rakouského císařství mezi lety 1861–1918

Zemský sněm (německy Landtag) byl jednokomorový provinční parlament, existující v jednotlivých korunních zemích rakouského císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, respektive v takzvaném Předlitavsku.

Mapa Rakousko-Uherska

Dějiny

editovat

Do roku 1848 existovaly v některých zemích monarchie zemské sněmy, ale šlo o stavovská shromáždění neparlamentního typu. Jednotlivé zemské sněmy byly jako parlamentní volené samosprávné orgány zřízeny až na základě Únorové ústavy z roku 1861.[1]

Zemské sněmy existovaly v těchto oblastech:

Korunní země Zemský sněm Obcovací jazyk
Dolní Rakousy Dolnorakouský zemský sněm němčina
Horní Rakousy Hornorakouský zemský sněm němčina
Salcburské vévodství Salcburský zemský sněm němčina
Štýrské vévodství Štýrský zemský sněm němčina
Korutanské vévodství Korutanský zemský sněm němčina
Kraňské vévodství Kraňský zemský sněm němčina a slovinština
Vévodství města Terst[2] Terstský zemský sněm italština
Istrie[2] Istrijský zemský sněm italština
Hrabství Gorice a Gradiška[2] Zemský sněm Gorice a Gradišky italština
Tyrolské hrabství Tyrolský zemský sněm němčina a italština
Vorarlbersko Vorarlberský zemský sněm němčina
České království Český zemský sněm němčina a čeština
Moravské markrabství Moravský zemský sněm němčina a čeština
Slezsko Slezský zemský sněm
Halič Haličský zemský sněm polština a ukrajinština
Bukovina Bukovinský zemský sněm němčina, ukrajinština a rumunština
Království chorvatsko-slavonské[3] Chorvatský zemský sněm
Bosna a Hercegovina[4] Bosenský zemský sněm

V roce 1867 vzniká na základě Rakousko-uherského vyrovnání Uherský parlament.

Sněmy byly rozpuštěny v roce 1918 ve prospěch nových parlamentů vzniklých v nástupnických státech Rakouska-Uherska a jako zemské sněmy zůstaly pouze v Rakousku. V Jižním Tyrolsku od roku 1972 existuje parlament autonomní provincie Bolzano z důvodu její autonomie v rámci Itálie.


Reference

editovat
  1. Říšská ústava 1861, RGBl. Nr. 20/1861, s. 69, viz jednotlivé zemské volební řády v příloze, http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?apm=0&aid=rgb&datum=18610004&zoom=2&seite=00000069&ues=0&x=24&y=11
  2. a b c Do roku 1861 společně jako: Rakouské přímoří; pak tři samostatné korunní země a sněmy, ale do roku 1918 společná sbírka zákonů.
  3. Nebylo součástí Předlitavska, ale Zalitavska.
  4. Od roku 1910. Nebylo součástí Předlitavska ani Zalitavska, ale společně spravovanou zemí Rakouska-Uherska.

Literatura

editovat
  • Rumpler, Helmut - Urbanitsch, Peter (ed.): Die Habsburgermonarchie 1848–1918. Svazek VII/1: Verfassung und Parlamentarismus. Die regionalen Repräsentativkörperschaften. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2000, ISBN 3-7001-2869-X.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat