Zdeněk Fiala

český archivář a historik

Zdeněk Fiala (5. května 1922 Praha8. března 1975 tamtéž) byl český historik, profesor Univerzity Karlovy.

prof. PhDr. Zdeněk Fiala, DrSc.
Narození5. května 1922
Praha
Úmrtí8. března 1975 (ve věku 52 let)
Praha
Povoláníarchivář, pedagog, literární historik a historik
ZaměstnavatelFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
ChoťGabriela Čechová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Studoval na filosofické fakultě Univerzity Karlovy v letech 1945–1949, na Státní archivní škole v letech 1946–1948. V letech 1945–1951 pracoval v archivu Ministerstva vnitra. Od roku 1951 působil na FF UK, v roce 1963 byl jmenován profesorem pomocných věd historických a o rok později byl pověřen vedením nově vzniklé katedry pomocných věd a archivního studia (v roce 1975 ho nahradil Zdeněk Bakovský). Od roku 1973 byl členem korespondentem ČSAV.

Zabýval se především diplomatikou, českými středověkými dějinami a dějinami historiografie. Se svojí nemalou autoritou vstupoval i do dlouhodobějších sporů české historie, jako byl spor o rukopisy a spor o pravost Kristiánovy legendy. Část jeho práce vydala posmrtně jeho žena Gabriela Čechová.

  • Diplomatika jedna nebo dvě, Archivní časopis, 10 1960, s. 1–17 a 12 1962, s. 113–116
  • Přemyslovské Čechy, 1965, 2. doplněné vyd. 1975
  • Předhusitské Čechy, 1968, 2. doplněné vyd. 1978
  • O Rukopisech po stránce paleografické, 1969 (sborník Rukopisy královédvorský a zelenohorský: Dnešní stav poznání, ed. Mojmír Otruba, s. 49–82)
  • Česká diplomatika do r. 1848, 1971 (spoluautoři Jindřich Šebánek a Zdeňka Hledíková)
  • Hlavní prameny Legendy Kristiánovy, 1974

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat