Velešínská pahorkatina

geomorfologický okrsek Kaplické brázdy

Velešínská pahorkatina je geomorfologický okrsek s rozlohou 139,25 km² v severní části Kaplické brázdy. Pahorkatina má plochý povrch skloněný od jihu k severu, do nějž je zaříznuto kaňonovité údolí Vltavy.[1] Jedná se o dvanáct kilometrů širokou, výše zdviženou zemskou kru (hrásť) mezi sníženinou Českobudějovické pánve na severu a Bujanovskou sníženinou na jihu, od nichž je oddělena zlomovými svahy. Výraznými zlomovými svahy je ohraničena rovněž na západě, kde sousedí s Blanským lesem, Buglatskou vrchovinou a Rožmberskou vrchovinou. Východní ohraničení tvoří údolí Malše, za nímž navazuje Strážkovická pahorkatina.

Velešínská pahorkatina
Pohled na Věncovu horu (vzadu) od vesnice Plešovice (v popředí)
Pohled na Věncovu horu (vzadu) od vesnice Plešovice (v popředí)

Nejvyšší bod652 m n. m. (Věncova hora)
Rozloha139,25 km²

Nadřazená jednotkaKaplická brázda
Sousední
jednotky
Rožmberská vrchovina, Chvalšinská kotlina, Blanský les, Křemžská kotlina, Buglatská vrchovina, Blatská pánev, Strážkovická pahorkatina, Bujanovská sníženina
Podřazené
jednotky
Korosecká vrchovina, Kamenoújezdská pahorkatina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Map
Horninyrula, svor, žula
PovodíVltava
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geomorfologické podokrsky editovat

  • Korosecká vrchovina
  • Kamenoújezdská pahorkatina

Geologická stavba editovat

Velešínská pahorkatina je složená z pruhů granulitů, ortorul, pararul, svorových rul a kaplických svorů s ostrůvky dioritů. V severní části se vyskytují zbytky neogénních usazenin, které jsou považovány za doklad dřívějšího odvodňování prolomu k jihu do povodí Dunaje.

Reference editovat

  1. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Velešínská pahorkatina, s. 478. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat