Wikipedie

Valašská Bystřice

obec v okrese Vsetín ve Zlínském kraji

Valašská Bystřice (moravsky Bystřica) je obec v okrese Vsetín v Zlínském kraji. Leží osm kilometrů jihozápadně od Rožnova pod Radhoštěm uprostřed Vsetínských vrchů, rozlohou jedna z největších obcí v České republice. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel.

Valašská Bystřice
Obecní úřad
Obecní úřad
Znak obce Valašská BystřiceVlajka obce Valašská Bystřice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRožnov pod Radhoštěm
Obec s rozšířenou působnostíRožnov pod Radhoštěm
(správní obvod)
OkresVsetín
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°24′54″ s. š., 18°6′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 245 (2024)[1]
Rozloha35,95 km²[2]
Katastrální územíValašská Bystřice
Nadmořská výška465 m n. m.
PSČ756 27
Počet domů759 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa obecního úřaduValašská Bystřice 316
756 27 Valašská Bystřice
podatelna@valasskabystrice.cz
StarostaJosef Maleňák
Oficiální web: www.valasskabystrice.cz
Valašská Bystřice
Valašská Bystřice
Další údaje
Kód obce544949
Kód části obce176257
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O vodním toku pojednává článek Bystřička (přítok Vsetínské Bečvy).

Území obce je velice hornaté a členité, hluboká údolí se zde střídají s vysokými vrcholy a dlouhými rozlehlými loukami a rozsáhlými lesy, nejvyšším bodem je vrchol Tanečnice s nadmořskou výškou 912 metrů. Střed obce leží v nadmořské výšce 465 metrů.

Název editovat

Jméno obce, které je odvozeno od říčky Bystřice, která se vlévá do údolní přehrady Bystřička, se v minulosti několikrát měnilo. Původní název Nová Bystřice nebo Randýskova Bystřice, podle prvního fojta Randýska, se ustálil na podobě Hrubá Bystřice a Velká Bystřice, který byl změněn v roce 1923 na Valašskou Bystřici.

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1651. Až do zániku feudalismu přináležela k rožnovskému panství. Za třicetileté války se na tehdy ještě řídce osídleném území obce ukrývali valašští vzbouřenci a kolonizátoři. Za působení jedněch z prvních fojtů z roku Křenků se zaznamenává na svou dobu obrovský rozvoj obce. V minulosti měla obec převážně zemědělský charakter a pro svou chudobu byla známá vystěhovalectvím.

V 18. století se Valašská Bystřice stala sídlem portášů, což byl sbor Valachů určený k ochraně hranic s Uherským královstvím před pašeráky a zbojníky. O zřízení místní portášské stanice se v roce 1735 postaral otec Jiří Křenek. Portášský sbor byl zrušen v roce 1829. V roce 1778 byl ve Valašské Bystřici dostavěn a slavnostně vysvěcen kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Obec v minulosti proslula hlavně výrobou dřevěného nádobí, nářadí či hraček (zvláštností byly především hračky barvené zakuřováním - tzv. čazením - jenž Bystřičané úspěšně prodávali kromě okolí také např. v Prusku a Vídni. V roce 1848 vypukla díky velké neúrodě epidemie tyfu. Také kvůli tomu byl v tomto roce zbudován nový hřbitov, fungující do současnosti. V roce 1935 byla otevřená nová škola. Koncem druhé světové války prošla obcí fronta, 5. května 1945 byla spojenci osvobozena. V roce 1947 vzniklo družstvo Portáš, navazující na tradiční dřevozpracující průmysl.

Život Valašské Bystřice byl vždy kulturně a společensky bohatý. Kromě kulturního zařízení Domek s malým kinosálem, Sboru dobrovolných hasičů, Kroužku zahrádkářů, Sokola, Mysliveckého sdružení, knihovny, proslulého dechového orchestru Bystřičanka a divadelního sboru je známý např. místní Spolek včelařů nebo valašský soubor Troják. Důležitou součástí společenského života je i Valašskobystřický zpravodaj, vydávaný jednou za měsíc.

V roce 2009 byla v části Leskovec otevřena první bystřická benzínová čerpací stanice.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 881 1 979 2 045 2 090 2 114 2 047 2 029 1 743 2 339 2 217 2 079 2 134 2 182 2 239 2 161
Počet domů 234 275 296 302 308 317 329 361 444 491 505 655 682 724 759

Obecní správa editovat

Členění obce editovat

 
Pečeť obce Valašská Bystřice

Valašská Bystřice se člení na 7 částí (osad):

Nejde ale o evidenční části, obec se kromě toho dále člení na řadu menších oblastí (ZSJ).

Obecní symboly editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. dubna 1999.[6]

Doprava editovat

Na území obce leží značné množství zpevněných i nezpevněných cest. V roce 1949 byla zavedena pravidelná autobusová doprava mezi Valašskou Bystřicí a Rožnovem s tehdy sedmi autobusovými zastávkami. V roce 1978 byly zastávky zbudovány i v odlehlejších částech obce - v Žárech, Na horách, na Dolním konci, prodlouženy linky na Horní konec a zavedena linka do Hřívové se zastávkou U mlýnů, která je dnes již nefunkční.

V současnosti mají Bystřičané k dispozici celkem 16 zastávek:

  • Hlaváčky
  • Křižnice
  • Na horách
  • Spina (známá také jako Hory, točna)
  • Leskovec (známá také jako Rozcestí Žáry)
  • Podseté (nefunkční)
  • U Míčky
  • Údolí Žáry
  • Kostel (známá také jako Centrum)
  • U Petruželů (na Dolním konci)
  • Hajdůšky (na Dolním konci)
  • Tisové (na Dolním konci)
  • Škola
  • Portáš
  • Na Říce
  • Prodejna Paseky (na Horním konci)
  • Kelnar (konečná; na Horním konci, pojmenovaná po místní významné myslivecké rodině Kelnarových)
  • U mlýnů (nefunkční)

Z Rožnova pod Radhoštěm spojuje obec celkem 24 linek denně, většina z nich se také vrací zpátky do Rožnova.

Turistika a sport editovat

Valašská Bystřice je ideálním místem pro celoroční sportovní činnost, turistiku, cykloturistiku či lyžování. V centru obce se pod horou Búřov nachází stejnojmenný hojně navštěvovaný ski areál. Nedaleko něj je k dispozici tenisové hřiště a zeď, hřiště na plážový volejbal a basketbalové koše nebo také paintballové hřiště. K areálu školy patří tělocvična a blízko závodu Portáš leží dvě rozlehlá fotbalová hřiště se sprchami, šatnami, posezením a malým fitcentrem.

Na území obce se nachází kilometry označených i neoznačených turistických stezek nebo lesních cest s oblíbenými cíli.

Jak turistům, tak místním je k dispozici několik celoročních ubytování (soukromých i penzionů), hospody, restaurace, jedna pizzerie a cukrárna, společenský dům s velkým tanečním sálem a venkovním hudebním altánem, infocentrum a další.

Pamětihodnosti editovat

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Kamenné náhrobky portášů z 18. století na hřbitově u kostela
  • Kaplička na Dílech
  • Památník padlým ve světových válkách
  • Dřevěná zvonice na vrcholu Zvonový na Kyčerách z konce 17. století
  • Vánoční strom – jedná se o smrk na návsi obce zasazený v roce 1930, který místní od roku 1972 každoročně v čase vánočním zdobí. Smrk měřil ke dni 7. prosince 2007 24,75 m a stal se tak nejvyšším živě rostoucím stromem, který se na Vánoce vánočně zdobí,[7] v roce 2011 však rekord připadl smrku v šumavské Kvildě.

Osobnosti editovat

  • Marie Bognerová (1931–1997) – akademická malířka
  • Irenej Metoděj Drda (1907–1975) – básník a spisovatel
  • Jaroslav Frydrych (1928–1982) – malíř, který ve svém díle zachytil valašskou krajinu i tváře místních lidí
  • Jeroným Janča (1901–1993) – tubista a trumpetista, dirigent působící mj. u Oděského symfonického orchestru
  • Jan Kratzl (1854–1925) – lesní inženýr, geodet, politik a starosta obce
  • Jan Křenek (1749–1820) – portášský velitel
  • Jiří Křenek (1721–1791) – fojt a portášský velitel
  • Ladislav Vančura – řezbář
  • Cyril Martinek (1927–2018) – teolog
  • Bohumil Pastorek (1928–2010) – herec
  • Antonín Štefek (* 1963) – katolický kněz

Fotogalerie editovat

  • Valašská Bystřice
  •  
    Pohled na centrum Valašské Bystřice se hřbitovem a kostelem
  •  
    ZŠ
  •  
    Kostel
  •  
    U Míčky
  •  
    Hroby portášů

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Udělené symboly – Valašská Bystřice [online]. 1999-04-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Vánoční nej - aneb kuriozity spojené s dobou Vánoc

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Valašská_Bystřice&oldid=23937784“