Tučapská skalka
Tučapská skalka je přírodní památka poblíž obce Dub nad Moravou v okrese Olomouc. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Předmětem ochrany je fragment xerotermního společenstva obklopeného poli. Nacházejí se zde významné druhy teplomilné flóry a fauny.
 Tučapská skalka | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 18. dubna 1952 |
| Vyhlásil | Krajský úřad Olomouckého kraje |
| Nadm. výška | 223–223 m n. m. |
| Rozloha | 0,36 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Olomouc |
| Umístění | Dub nad Moravou |
| Souřadnice | 49°29′22,92″ s. š., 17°15′20,88″ v. d. |
  Tučapská skalka | |
| Další informace | |
| Kód | 453 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
V roce 2003 Referát životního prostředí v Olomouci zvažoval zrušení přírodní památky pro malý výskyt vzácných druhů. Řada chráněných druhů však byla doložena, a chráněné území proto zrušeno nebylo.[3]
Geologie editovat
Oblast Tučapské skalky vznikla vyzdvižením podložních hornin podél jednoho zlomu zlomového pásma Hané. Méně odolné horniny byly oderodovány, zatímco pevnější horniny (v tomto případě granodiority) vytvořily v krajině tzv. suky. Samotný útvar Tučapské skalky byl později dotvořen činností člověka, konkrétně těžbou sprašových hlín a biotického granodioritu. Po ukončení těžby byl charakter lokality příznivý pro kolonizaci teplomilnou flórou a faunou.
Při okraji přírodní památky se nachází sirný pramen.
Flóra editovat
Roste zde okolo 120 druhů vyšších rostlin, například hvězdnice chlumní či rozrazil klasnatý. Nejsevernější lokalitu svého rozšíření zde měla záhořanka žlutá, ta je však v posledních letech nezvěstná. Pro udržení stepního charakteru lokality je potřeba jedenkrát až dvakrát ročně provést seč.
Fauna editovat
Vyskytují se zde teplomilné druhy hmyzu, například samotářské včely pískorypka běloskvrnná a maltářka zední. Z motýlů se zde pravidelně vyskytují například lišaj pryšcový či batolec červený. Stálým obyvatelem Tučapské skalky je také čmelák zemní.
Galerie editovat
.jpg)
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ VYNIKAL, Tomáš. Záchrana Tučapské skalky. Vesmír. 2004, roč. 83, čís. 5, s. 282. Dostupné online. ISSN 0042-4544.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tučapská skalka na Wikimedia Commons
