Třetí vláda Vladimíra Mečiara

vláda na Slovensku

Třetí vláda Vladimíra Mečiara byla v letech 1994–1998 vláda na Slovensku. Vznikla po parlamentních volbách, které se uskutečnily 30. září a 1. října 1994. Předsedou vlády byl Vladimír Mečiar.

Třetí vláda Vladimíra Mečiara
Předseda vlády Vladimír Mečiar (2004)
Předseda vlády Vladimír Mečiar (2004)
Pořadítřetí (od r. 1993)
PředsedaVladimír Mečiar
MístopředsedovéKatarína Tóthová
Sergej Kozlík
Jozef Kalman
Počet členů18
Politické subjektyHZDS (11), ZRS (4), SNS (2), NAS (1)
Národní rada
83/150
JmenovánaMichalem Kováčem
Datum jmenování13. prosince 1994
Demise30. října 1998
Konec v úřadu30. října 1998
Důvod ukončeníParlamentní volby 1998
Kauzyzavlečení Michala Kováče ml. do ciziny, zmařené referendum v roce 1997
OpoziceSV, SMK, KDH, DEÚS
Webová stránkavlada.sk
Programové prohlášení
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jednalo se o koaliční vládu, jejíž součástí bylo Hnutie za demokratické Slovensko (HZDS), Združenie robotníkov Slovenska (ZRS), Slovenská národná strana (SNS) a Nová agrárna strana (NAS).

Složení vlády

editovat
Úřad Člen vlády Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Předseda vlády Vladimír Mečiar HZDS 13. prosince 1994 30. října 1998
Místopředsedkyně vlády pro legislativu Katarína Tóthová HZDS 30. října 1998 15. října 2002
Místopředseda vlády pro ekonomickou integraci Sergej Kozlík HZDS 13. prosince 1994 30. října 1998
Místopředseda vlády pro sociální a duchovní rozvoj Jozef Kalman ZRS 13. prosince 1994 30. října 1998
Ministr hospodářství Ján Ducký HZDS 13. prosince 1994 27. srpna 1996
Karol Česnek HZDS 27. srpna 1996 27. února 1998
Milan Cagala HZDS 27. února 1998 30. října 1998
Ministr financí Sergej Kozlík HZDS 13. prosince 1994 14. ledna 1998
Miroslav Maxon NAS 14. ledna 1998 30. října 1998
Ministr dopravy, pošt a
telekomunikací
Alexander Rezeš HZDS 13. prosince 1994 15. dubna 1997
Ján Jasovský HZDS 16. dubna 1997 30. října 1998
Ministr zemědělství a rozvoje venkova Peter Baco HZDS 13. prosince 1994 30. října 1998
Ministr výstavby a
regionálního rozvoje
Ján Mráz nestr. za ZRS 13. prosince 1994 30. října 1998
Ministr vnitra Ľudovít Hudek HZDS 13. prosince 1994 27. srpna 1996
Gustáv Krajči HZDS 27. srpna 1996 30. října 1998
Ministr obrany Ján Sitek SNS 13. prosince 1994 30. října 1998
Ministr(yně) zahraničních věcí Juraj Schenk HZDS 13. prosince 1994 27. srpna 1996
Pavol Hamžík HZDS 27. srpna 1996 11. června 1997
Zdenka Kramplová HZDS 11. června 1997 6. října 1998
Jozef Kalman
(pověřen řízením)
ZRS 13. prosince 1994 30. října 1998
Ministr(yně) práce, sociálních věcí a rodiny Oľga Keltošová HZDS 13. prosince 1994 27. února 1998
Vojtech Tkáč HZDS 27. února 1998 30. října 1998
Ministr životního prostředí Jozef Zlocha HZDS 13. prosince 1994 30. října 1998
Ministryně školství, vědy, výzkumu a
sportu
Eva Slavkovská SNS 13. prosince 1994 30. října 1998
Ministr kultury Ivan Hudec HZDS 13. prosince 1994 30. října 1998
Ministr zdravotnictví Ľubomír Javorský HZDS 13. prosince 1994 30. října 1998
Ministr pro správu a privatizaci národního majetku Peter Bisák ZRS 13. prosince 1994 30. října 1998

Počet členů podle navrhujících subjektů

editovat
11
4
2
1

Vývoj ve vládě

editovat

Nový volební zákon

editovat

Na jaře 1998 se objevily snahy HZDS o přijetí volebního zákona, který by fakticky likvidoval volební koalice. Tento krok byl namířen zejména proti právě vznikající Slovenské demokratické koalícii (SDK). Ta by podle nového zákona potřebovala získat 25 % hlasů, aby se dostala do parlamentu. To vyústilo do formální přeměny SDK z koalice na stranu. Původně se rovněž uvažovalo o dvojkoalici Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) a Demokratické unie (DÚ) s kandidáty tří menších stran (DS, SDSS a SZS) na jejich kandidátkach. Členové právě těchto pěti stran novou SDK vytvořili.

Parlamentní volby v roce 1998 sice vyhrálo HZDS se ziskem 27 % hlasů, na vytvoření vlády to však nestačilo. Vládní koalici tedy nakonec vytvořila SDK, která skončila druhá se ziskem 26,33 % hlasů. Vytvořila vládní koalici společně se Stranou demokratickej ľavice (SDĽ), Stranou maďarskej koalície (SMK) a Stranou občianskeho porozumenia (SOP), v čele s Mikulášem Dzurindou.

Zavlečení Michala Kováče ml. do ciziny

editovat

31. srpna 1995 byl syn tehdejšího prezidenta SR Michala Kováče Michal Kováč mladší násilně zavlečen do rakouského Hainburgu. Z provedené akce byla podezírána slovenská tajná služba SIS pod vedením Ivana Lexy. Podle policejního vyšetřování důstojník SIS Ján T. toho dne odpoledne cestoval do Hainburgu. Anonymně po telefonu oznámil rakouské policii, že se před hainburskou policejní stanicí nachází v zaparkovaném Mercedesu člověk, na kterého je vydán mezinárodní zatykač. Šlo o uneseného, zbitého a do bezvědomí opilého Michala Kováče mladšího.

Podle zveřejněných informací mělo být důsledkem této akce odstoupení prezidenta z funkce, což mohlo být snahou tehdejší vlády pro její neustálé konflikty mezi ní a prezidentem. Prezident však ve funkci zůstal až do konce svého funkčního období. Do ukončení jeho funkčního období se ale nepodařilo nového prezidenta zvolit, proto po 3. březnu 1998 převzala část jeho kompetencí vláda a její předseda Vladimír Mečiar (Nový prezident byl zvolen až přímou volbou a funkce se ujal až 15. června 1999). Hned první den využil Mečiar získané prezidentské pravomoci a udělil amnestii pro pachatele zavlečení. 7. července 1998 udělil ještě jednu amnestii na stejné skutky. Tyto amnestie v kombinaci s několika výměnami vyšetřovatelů způsobily, že kauza nebyla nikdy zcela vyšetřena a právně dotažena do konce. 20. prosince 2002 Nejvyšší soud SR zamítl stížnost Generální prokuratury proti zastavení vyšetřování. Odvolání proti tomuto rozhodnutí není možné.

Externí odkazy

editovat