Spála

infekční onemocnění

Spála, zastarale šarlach[1] (lat. scarlatina) je infekční onemocnění způsobené streptokokem Streptococcus pyogenes, streptokokem skupiny A. Nejčastěji postihuje děti ve věku od pěti do 15 let. Nákaza se šíří kapénkovou infekcí vzduchem, méně často pak i přímým kontaktem s nakaženou osobou nebo kontaminovanými předměty. Mezi příznaky patří bolest v krku, horečka, bolest hlavy, zduření lymfatických uzlin a charakteristická vyrážka.[2] Obličej je zarudlý a vyrážka je červená a bledne.[3] Typický se na dotek zdá jako brusný papír, jazyk může být červený a hrbolatý.[2] Vyrážka vzniká v důsledku poškození kapilár exotoxiny produkovanými S.pyogenes.[4] Na tmavěji pigmentované kůži může být vyrážka těžko rozeznatelná.[5]

spála
Minimální inkubační doba2 d
Maximální inkubační doba5 d
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Šarlach

Spála se objevuje u malého počtu lidí, kteří mají streptokoka v krku nebo streptokokové kožní infekce. Bakterie se obvykle šíří kašláním nebo kýcháním. Může se také šířit, když se člověk dotkne předmětu, na kterém jsou bakterie, a pak se dotkne úst nebo nosu. Diagnóza se obvykle potvrzuje kultivací výtěrů z krku.[2]

Proti spále neexistuje vakcína. Prevencí je časté mytí rukou, nesdílení osobních předmětů a zdržování se v době nemoci mimo dosah jiných osob. Onemocnění je léčitelné antibiotiky, která zmírňují příznaky a šíření a zabraňují většině komplikací. Výsledky léčby spály jsou obvykle dobré. Mezi dlouhodobé komplikace v důsledku spály patří onemocnění ledvin, revmatická horečka a artritida.[2]

Ještě na počátku 20. století byla spála hlavní příčinou úmrtí u dětí, ale již před druhou světovou válkou a zavedením antibiotik se její závažnost snižovala, snad v důsledku lepších životních podmínek, zavedení lepších kontrolních opatření nebo poklesu virulence bakterií.[6][7] V posledních letech se objevují známky odolnosti baktérií na antibiotika. Například v roce 2011 propukla spála v Hongkongu a v roce 2014 ve Spojeném království a výskyt onemocnění se ve Spojeném království mezi lety 2014 a 2018 zvýšil o 68 %. Výzkum zveřejněný v říjnu 2020 ukázal, že infekce bakterie třemi viry vedla ke vzniku virulentnějších kmenů těchto bakterií.[8]

Inkubační doba spály je 2–5 dnů, výjimečně 7 dnů.

Symptomy

editovat
  • horečka
  • únava
  • bolavý krk a nezvyklé zbarvení jazyka
  • angína – zánět mandlí obvykle vzniká chvíli po vzestupu horečky
  • bolení hlavy
  • zvracení
  • vyrážka – objevuje se asi 12–24 hodin po první horečce a to nejdříve v podbřišku, později na trupu a rychle se šíří dál
  • kůže se často loupe – obvykle nejčastěji ve 2.–4. dnu dochází k zvýšenému odlučování pokožky, vyrážka může být velmi zarudlá až krvavá a velmi svědí

Léčba

editovat
  • Léčit spálu je možno pouze nasazením antibiotik, a to co nejdříve.
  • podávání penicilinu cca 10 dnů
  • současné podávání paracetamolu, např. Panadol, Paralen apod. pro snížení teploty
  • klid na lůžku
  • v případě loupání pokožky promazávání vhodným krémem
  • očkování na spálu neexistuje

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Scarlet fever na anglické Wikipedii.

  1. scarlatina | Velký lékařský slovník On-Line. lekarske.slovniky.cz [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  2. a b c d Scarlet Fever: Information For Clinicians | CDC [online]. 19 December 2022 [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. MICHAELS, Marian `G.; WILLIAMS, John V. Zitelli and Davis' Atlas of Pediatric Physical Diagnosis. Redakce Zitelli Basil J.. 8th. vyd. Philadelphia: Elsevier, 2023. ISBN 978-0-323-77788-9. Kapitola 13. Infectious diseases, s. 468–471. (anglicky) 
  4. STEVENS, Dennis L.; BRYANT, Amy E. Netter's Infectious Diseases. Redakce Jong Elaine C.. 2nd. vyd. [s.l.]: Elsevier, 2022. ISBN 978-0-323-71159-3. Kapitola 21. Life-threatening skin and soft tissue infections, s. 95. (anglicky) 
  5. Scarlet fever: symptoms, diagnosis and treatment [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. SMALLMAN-RAYNOR, Matthew. Atlas of epidemic Britain: a twentieth century picture. [s.l.]: Oxford University Press, 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 February 2017. ISBN 9780199572922. S. 48. 
  7. WELTE, Alex; WILLIAMS, Brian; HITCHCOCK, Gavin. Oxford Textbook of Global Public Health. Redakce Detels Roger. 6th. vyd. [s.l.]: Oxford University Press, 2017. ISBN 978-0-19-871930-4. Kapitola 5.18. Mathematical models of transmission and control of infectious agents, s. 648–650. (anglicky) 
  8. RICHARDSON, Holly. Scarlet fever is making a comeback after being infected with a toxic virus, researchers say [online]. 7 October 2020 [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
 
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.