Skalní ostroh

terénní útvar protáhlého tvaru, z obou bočních stran ohraničený příkrými svahy

Skalní ostroh[1] je geomorfologický termín pro jazykovitý výběžek protáhlého tvaru, který je z obou bočních stran ohraničený příkrými svahy a vybíhá ze skalního masívu do moře, jezera nebo rovinaté krajiny, přičemž někdy tvoří jádro říčního meandru. Téměř ve všech případech se jedná o erozně denudační zbytek rozlehlejšího skalního masívu, který byl postupně narušen vnějšími vlivy, jako je eroze či mořská nebo říční abraze.[1] Jedinou výjimkou jsou případy, kdy skalní ostroh byl vytvořen čelem lávového proudu.[1] Skalní ostroh obvykle vybíhá z hřebene nebo planiny a ukončuje jej opyš.[zdroj?] Ostrohy nazývané též ostrožny byly v minulosti často využívány jako místo k výstavbě hradišť a hradů.[1]

Hrad Křivoklát na skalním ostrohu nad Rakovnickým potokem

Výskyt

editovat

V českých zemích

editovat

Některé české hrady, postavené na skalních ostrozích:

Ve světě

editovat

Skalní ostrohy se vyskytují velmi hojně po celém světě, a to jak na pobřeží moří a jezer, tak i ve vnitrozemských erozních údolích, zaříznutých do skalnatých či horských masívů. Velmi častým jevem jsou například na různých částech pobřeží evropského kontinentu - ve Skandinávii, na pobřeží francouzské Bretaně nebo ve Středomoří. Na mořských pobřežích tyto ostrohy někdy dosahují i několikakilometrových délek a tvoří významné mysy.[1]

Nejstarší pevnost na ostrohu je u řeky Amňa a je 8000 let stará.[2]

Reference

editovat
  1. a b c d e RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 385 s. S. 48–49. 
  2. Oldest fortresses in the world discovered. phys.org [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat