Rataje nad Sázavou (zámek)

zámek

Rataje nad Sázavou jsou hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městysiokrese Kutná Hora. Hrad byl postaven ve třináctém století nejspíše Jindřichem z Lipé. V šestnáctém století byl přestavěn na renesanční zámek, který byl barokně upraven okolo roku 1672. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.[1] V zámku sídlí Muzeum středního Posázaví.

Rataje nad Sázavou
Základní informace
Slohgotický, renesanční, barokní
Výstavba14. století
Přestavba16. století, okolo roku 1672
StavebníkJindřich z Lipé
Další majitelépáni z Lipé
páni z Pirkštejna
Viktorín z Poděbrad
páni ze Švamberka
páni z Talmberka
Poloha
AdresaRataje nad Sázavou, ČeskoČesko Česko
UliceZámecká
Souřadnice
Rataje nad Sázavou
Rataje nad Sázavou
Další informace
Rejstříkové číslo památky33487/2-1156 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Ratajský hrad založil spolu s městským opevněním a druhým hradem Pirkštejnem nejspíše Jindřich z Lipé v první třetině čtrnáctého století. První písemná zmínka o obou hradech pochází z roku 1346,[2] kdy jsou při dělení majetku pánů z Lipé uvedeny „hrady ratajské“. Rataje poté zprvu patřily Jindřichovi, Pertoltovi a Čeňkovi z Lipé, ale o rok později se jejich jediným majitelem stal zadlužený Čeněk, který je vzápětí zastavil Hynkovi mladšímu z Vlašimi a Jankovi ze Šelmberka. V šedesátých letech čtrnáctého století se majiteli stali páni z Pirkštejna. Prvním z nich byl Jan z Pirkštejna, který pojmenoval ratajský Pirkštejn po starém rodovém sídle Sloupu (německy Bürgstein). Významným příslušníkem jeho rodu byl Hynce Ptáček z Pirkštejna, který v Ratají roku 1444 zemřel.[3]

 
Ratajský hrad na malbě od Jana Venuta z roku 1820

Novým pánem se stal purkrabí Jan ze Soutic, který panství spravoval za Hynkovu nezletilou dceru Žofii z Pirkštejna. Za jeho správy ratajský hrad kvůli neopatrnosti služebnictva v roce 1447 vyhořel.[3] Panstvo v té době sídlilo na Pirkštejně.[2] Žofie se v roce 1463 provdala za Viktorína z Poděbrad, který tak věnem získal hrady Rataje, Pirkštejn, Polnou, Přibyslav a Ronov. Roku 1469 byl Viktorín zajat uherským vojskem, a svobodu získal až když města Kolín a Rataje přenechal králi Matyáši Korvínovi. Roku 1475 byl ratajským pánem Čeněk Kuna z Kunštátu. Viktorín později panství získal zpět, a v roce 1487 je prodal Bohuslavovi ze Švamberka a ze Zvíkova za tři tisíce kop grošů. Jeho potomkům patřilo až do roku 1524, kdy je získal Václav ze Suché.[3]

V roce 1528 Rataje koupil Ladislav Malešický z Černožic.[3] Příslušníci jeho rodu nechali starý ratajský hrad přestavět na renesanční zámek.[2] Od poslední čtvrtiny sedmnáctého století se majitelé často střídali až do roku 1636, kdy Rataje s mnoha dalšími vesnicemi koupil Bedřich z Talenberka, jehož vnuk František Maxmilián z Talmberka[3] nechal zámek razantně přestavět v barokním slohu.[2]

Stavební podoba

editovat
 
Předhradí
 
Arkády severního křídla

Stavební podoba ratajského hradu je překryta mladšími úpravami. Měl zřejmě čtverhrannou dvojdílnou dispozici s malým předhradím na straně městečka, ve kterém byly později postaveny renesanční budovy upravené na pivovar. Na východní a západní straně hrad chránily příkopy. Zdivo gotického hradu zůstalo v severním zámeckém křídle, v jehož přízemí se dochovala hrotitá valená klenba a hrotitá okénka.[2]

Dochovaný zámek je trojkřídlý. V jižním renesančním křídle se nachází sál zaklenutý neckovou klenbou se štukovými rámy. Křídlo se v přízemí otevírá směrem do dvora sedmi oblouky pilířových arkád, které nesou otevřenou chodbu v prvním patře. Zbývající dvě křídla jsou barokní s arkádami v přízemí a částečně v prvním patře.[4]

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-26]. Identifikátor záznamu 145134 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Rataje nad Sázavou, s. 474–475. 
  3. a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Čáslavsko. Svazek XII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 331 s. Kapitola Rataje a Pirkštejn, s. 51–58. 
  4. Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Rataje nad Sázavou, s. 220. 

Literatura

editovat
  • ŠANDERA, Martin. Hynce Ptáček z Pirkštejna. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2011. 196 s. ISBN 978-80-7429-132-6. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat