Portál:První světová válka
První světová válka představuje jeden z nejrozsáhlejších a nejničivějších válečných konfliktů v lidské historii. Trvala od roku 1914 do roku 1918 a vyžádala si životy přibližně devět a půl milionu vojáků. Další miliony civilistů navíc zemřely v důsledku vojenských operací, při masakrech, pogromech, při genocidě Arménů, kvůli hladu a vyčerpání, rozšířeným nemocem a při pandemii španělské chřipky. Roznětkou celosvětového konfliktu byl úspěšný atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Poté vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku a v návaznosti nato do války vstoupily i další země. Zpočátku proti sobě stály státy Trojdohody a Ústředních mocností. Později se do války zapojily i další státy. Většina bitev první světové války měla charakter zákopových válek, kdy došlo k postupu vojsk často jen za cenu obrovských ztrát. Přes některé úspěchy Ústředních mocností, nakonec došlo k hospodářskému vyčerpání Německa a jeho spojenců. Po revoluci a pádu císařství podepsala nová německá vláda příměří. Konec války s sebou přinesl nejen nové rozdělení sil v Evropě, ale například i vznik autoritářských režimů či několik let trvající hospodářskou krizi.
Článek měsíce
|
Dnešní výročí
|
  Rakousko-uherská armáda představovala pozemní ozbrojené síly Rakousko-Uherska. Byla složená ze Společné armády, Císařsko-královské zeměbrany a Královské uherské zeměbrany. Vznikla v důsledku rakousko-uherského vyrovnání v roce 1867 a zanikla spolu s rozpadem monarchie v roce 1918. Během první světové války se rakousko-uherská armáda zúčastnila bojů na srbské, východní a italské frontě. Ačkoliv formálně byl vrchním velitelem rakousko-uherské armády sám císař František Josef I., stál v čele vojenské organizace a operačního plánování náčelník rakousko-uherského generálního štábu Franz Conrad von Hötzendorf. V únoru 1917 jej nový císař Karel I. nahradil generálem Arthurem Arz von Straußenburgem. Zřejmě největší slabinou rakousko-uherské armády byla její národnostní a etnická roztříštěnost, neboť jednotky tvořili muži jedenácti národností. Z českých zemí mělo být během války k armádě povoláno na 1,4 milionu mužů, přičemž v letech 1914 až 1918 padlo přibližně 140 000 z nich.
|
 1. červen za první světové války
|
Obrázek měsíce
|
Osobnost měsíce
|
 .jpg) Ruští vojáci před odpálením rakety.
|
  Fajsal bin al-Husajn bin Alí al-Hášimí byl jedním z vůdců protiosmanského povstání Arabů a poválečný král Velké Sýrie a Iráku. Fajsal pocházející z dynastie Hášimovců byl synem emíra Mekky Husajna ibn Alí al-Hášimí, který v červnu roku 1916 zahájil s britskou podporou vzpouru proti Osmanům a vyhlásil samostatné království Hidžáz. Fajsal, který před válkou studoval v Konstantinopoli, potkal v říjnu téhož roku britského důstojníka Thomase Edwarda Lawrence známého jako Lawrence z Arábie, který se stal jeho poradcem a získal prince Fajsala pro myšlenku vytvoření nezávislého arabského státu. Pod Fajsalovým vedením podnikali Arabové úspěšné partyzánské útoky na Hidžázskou železnici, zvítězili spolu s britskými silami nad Osmany v bitvě u Megida a v závěru války dobyli města Aleppo, Damašek a v roce 1919 i Medinu. Po skončení války vedl princ Fajsal arabskou delegaci na mírovou konferenci do Paříže. V březnu 1920 byl prohlášen králem Syrského arabského království, což však vedlo k válečnému konfliktu s Francouzi, načež byl v oblasti ustanoven Francouzský mandát Sýrie a Libanonu. Britové následně nabídli Fajsalovi korunu Iráckého království, kde poté vládl od roku 1921 do roku 1933, kdy zemřel ve švýcarském Bernu.
|
Kategorie
|
Citát měsíce
|
Redakce
| |||||
|
Dobré články české Wikipedie související s první světovou válkou:
Požadované články: | ||||||
Informace
|
Šablony
|
 Související portály: Historie ~ Válka ~ Druhá světová válka Související projekty: Historie |
 {{Portály|První světová válka}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}.
V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony |
