Podhradní Lhota

obec v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji

Obec Podhradní Lhota se nachází v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Leží stranou komunikace mezi Bystřicí pod Hostýnem a Valašským Meziříčím na úpatí Kelčského Javorníka, který je nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů. Žije zde 456[1] obyvatel. Rozprostírá se v místech, jimž před dlouhou řadou staletí vévodily dva starobylé hrady – Šaumburk (608 m n. m.) a Nový Šaumburk (530 m n. m.), nesprávně též nazývaný Zubříč.[4][p 1]

Podhradní Lhota
Pohled na Podhradní Lhotu z vrchu Bašta
Pohled na Podhradní Lhotu z vrchu Bašta
Znak obce Podhradní LhotaVlajka obce Podhradní Lhota
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBystřice pod Hostýnem
Obec s rozšířenou působnostíBystřice pod Hostýnem
(správní obvod)
OkresKroměříž
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel456 (2024)[1]
Rozloha3,81 km²[2]
Katastrální územíPodhradní Lhota
Nadmořská výška386 m n. m.
PSČ768 71
Počet domů169 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPodhradní Lhota 150
768 71 Rajnochovice
starosta@podhradnilhota.cz
StarostaPetr Horáček
Oficiální web: www.podhradnilhota.cz
Podhradní Lhota
Podhradní Lhota
Další údaje
Kód obce588873
Kód části obce123790
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci se objevuje roku 1271 v listinách olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku.[5] Jak jméno Lhoty napovídá, souvisí její vznik s hradem Šaumburkem, z nějž se zachovaly jen nepatrné pozůstatky v podobě příkopů a zbytků hradeb. Dějiny regionu však sahají až do mladší doby kamenné, což dosvědčuje nález kamenného mlatu pod Šaumburkem. O hustém osídlení kraje svědčí nálezy z Kelčského Javorníka a blízkého okolí. Dochovala se také pravěká pazourková škrabadla, kamenná sekyrka z hadce a poškozený obuch. Cenný je nález bronzové sekyrky z konce doby bronzové blízko domu č. p. 68. Až s příchodem Slovanů v době železné byla zaznamenána u říčky Juhyně prvotní osada.

V období třicetileté války byla Podhradní Lhota v roce 1620 vypálena a vydrancována polskými vojsky, což dokládají záznamy o zpustlém mlýně v roce 1636. Krajem procházela vojska také v dalším století, například v roce 1708, kdy uherští Kuruci a později v roce 1742 Prusko pustošilo region směrem na Valašské Meziříčí.

Postupem času pokračovalo osídlování podél říčky Juhyně hluboko do lesů a přilehlých pasek. V roce 1721 vznikají Rajnochovice, zvané Zálhotí. Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny dal postavit v letech 1716–1738 olomoucký kardinál Wolfgang Hannibal von Schrattenbach v místech pramene sv. Anny na úpatí Klínce, v okolí starého dřevěného kostelíka na nynějším hřbitově. Fara byla zbudována v jeho bezprostřední blízkosti a nesla název Farnost Podhradní Lhota až do roku 1974, kdy byla přejmenována na Farnost Rajnochovice.

V roce 1900 zde byla vybudována základní škola, zprvu jako jednotřídka, poté zde v roce 1973, díky nedostatku kapacity v ostatních ZŠ, začali chodit všichni žáci 1. a 2. tříd nejen z Podhradní Lhoty, ale i z Rajnochovic a z Komárna. V roce 1981 zde byla ZŠ formálně zrušena, ale žáci těchto tříd tu chodili ještě rok, vzhledem k tomu, že inventář této budovy ještě nebyl přepsán na školu v Rajnochovicích. Na stejnou dobu tu byla zřízena i družina pro 1. až 4. třídu.[6] Dnes se budova využívá jako mateřská škola.[7]

Rozvoj obce utěšeně probíhal po roce 1918 za první republiky a byl zabrzděn teprve po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava 5. března 1939, kdy obec dostala oficiální německý název Burgsdorf a byla začleněna do okresu Hranice. Druhá světová válka způsobila obyvatelstvu hodně duchovního i hmotného strádání. Jména 7 obětí perzekuce a pronásledování jsou zaznamenána na památníku obětem obou světových válek. V závěru nacistické okupace působila v regionu partyzánská brigáda Jana Žižky (kapitán Jerry, vl. jménem Vladimír Krajčík). Obec byla osvobozena 7. května 1945 Rudou armádou.

Nastala nová éra v životě obce, ale po Únoru 1948 následoval nečekaný zlom; likvidace soukromých živností a kolektivizace zemědělství, dovršená založením JZD v roce 1958. Výrazem nespokojenosti velké části obyvatelstva s vývojem po roce 1948 se stal v tomto regionu třetí odboj, představovaný skupinou Hory Hostýnské. V tomto nelehkém období se snažil MNV o postupné zlepšovaní životních podmínek občanů, např. probíhaly akce ke zvelebení obce (budování kanalizace, bezprašné komunikace, dlážděné chodníky aj.). Došlo též k napojení vodovodního řadu na pramen zvaný Ščúrka v Kelčském Javorníku. Obecní spádový vodovod byl vybudován již v roce 1936. Velké úsilí si vyžádaly i nové stavby, a to prodejna Jednoty (1968), budova MNV (1970), areál Víceúčelového tělovýchovného zařízení (1982), adaptace bývalého hostince U Marků na kulturní jizbu a později na jídelnu pro důchodce (1983), Požární dům (1984). MNV se mimo jiné zasloužilo o úpravu veřejné zeleně, která byla vždy chloubou obce a poutala pozornost turistů a návštěvníků regionu.

K zásadním změnám v životě obyvatel přispěl Listopad 1989. Do čela obce bývá voleno v pravidelných intervalech zastupitelstvo obce vedené starostou. 12. dubna 1995 byla předána obci v reprezentačních prostorách Parlamentu ČR v Praze symbolika obce. Autorem znaku a vlajky obce je Miroslav Pavlů. Ten se ztotožnil s obsahovou stránkou staré obecní pečetě (1699) a převzal podobu hradu i do nového znaku obce. Kombinace červené a stříbrné barvy připomíná barvy olomouckého biskupství i kelčského panství. Vlajka obce je výsledkem heraldikova úsilí o zjednodušení znaku. Dominuje na něm pouze kopřivový list - rodový erb hrabat ze Šaumburku, který tak připomíná olomouckého biskupa Bruna jako zakladatele hradu nad Podhradní Lhotou a současně významného držitele kelčského panství.[4]

Tradice a kultura

editovat

Obyvatelé obce dodržují tradici masopustního vodění medvěda[8] a Anenské pouti. Každoročně se zde zastavuje též svatý Mikuláš se svou družinou.[9] V kulturním domě se pravidelně konají plesy, např. Myslivecký či Tříkrálový.[10]

V budově dnešní MŠ se nachází expozice sochařského a restaurátorského díla místního rodáka Oldřicha Drahotušského (1929–1994). Galerie byla otevřena v červenci 2003,[11] soubor tvoří sochy, reliéfy a ukázka restaurátorské dokumentace.

Dále v obci působí Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení a TJ Sokol s oddílem šachu. Ten pravidelně pořádá bleskový turnaj s názvem Memorial Čeňka Kainera a Jana Velhudy. V roce 2009 proběhl již 28. ročník.[4]

Obyvatelstvo

editovat

Struktura

editovat

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka sčítání lidu níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[12]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Podhradní Lhota 504 508 467 468 491 511 547 530 582 552 538 515 533 512
Počet domů část Podhradní Lhota 71 77 78 79 81 85 104 122 123 129 125 138 161 162
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Pamětihodnosti

editovat
 
Nový Šaumburk
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Kroměříž#Podhradní Lhota.

Příroda a turistika

editovat

Podhradní Lhota se nachází na pomezí Podbeskydské pahorkatiny a Hostýnsko-vsetínské hornatiny. V katastru obce se nachází 20 chat. Území Podhradní Lhoty bylo v 80. letech minulého století zahrnuto do zóny klidu. Asi 1,5 kilometru po   zelené turistické trase KČT od centra se v území obce na trati Kojetín – Valašské Meziříčí nachází železniční zastávka Podhradní Lhota, do prosince 2021 pojmenovaná Rajnochovice.[13]

Významní rodáci

editovat

Galerie

editovat
Panorama obce Podhradní Lhota

Poznámky

editovat
  1. Podle dávno zaniklé vsi Zubřice ležící dříve pod vrchem Bašta, na němž byl postaven hrad.[4]

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c d e f Oficiální stránky obce Podhradní Lhota
  5. PSČ: Dnes vám představíme obec Podhradní Lhota[nedostupný zdroj]
  6. [1]
  7. [2]
  8. NA VLASTNÍ KŮŽI - Jak se vodí ve Lhotě medvěd[nedostupný zdroj]
  9. Mikuláš v Podhradní Lhotě[nedostupný zdroj]
  10. Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. • Podhradní Lhota. www.vychodni-morava.cz [online]. [cit. 2010-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-06. 
  11. a b c d e f [3]
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. 
  13. Drážní úřad schválil názvy čtyř nových zastávek a jednu změnu názvu. Zdopravy.cz [online]. 2021-10-31 [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat