Pazourek

sedimentární hornina, forma křemene
Další významy jsou uvedeny na stránce Pazourek (rozcestník).

Pazourek je tvrdá sedimentární kryptokrystalická forma křemene (oxid křemičitý SiO2)[1] zařazená mezi odrůdy chalcedonu. Pazourek je obvykle tmavošedý, modrý, černý nebo temně hnědý a často se skelným vzhledem. Vyskytuje se převážně ve formě pecek (mandlí, konkrecí, uzlin) i větších objemů uvnitř usazených (sedimentárních) hornin jako jsou křídy a vápence.

Pazourek
čerstvý lom pazourku
čerstvý lom pazourku
Zařazenísedimentární
Hlavní minerálykřemen, opál, chalcedon
kryptokrystalický SiO2[1]
Texturamasivní
Barvasvětlá, šedá, bílá , černá
Opracovaný pazourek
Částečně rozštípaný pazourek

Vznik pazourku

editovat

Způsob vzniku pazourku není dosud jasný, i když se zdá potvrzeno, že je výsledkem chemických změn při tvorbě sedimentárních hornin pod tlakem – při procesu diageneze. Jedna teorie praví, že gelovitý křemičitý materiál vyplňuje dutiny v sedimentu a v nich “zkřemení”. To by vysvětlovalo složité tvary, ve kterých se přirozený pazourek v přírodě vyskytuje.

Výskyt pazourku v Evropě

editovat

V Evropě se nejlepší pazourek pro výrobu nástrojů vyskytuje v Belgii v Obourgu v pazourkových dolech ve Spiennes,[2] v křídách na pobřeží průlivu La Manche, v Pařížské pánvi, v ložiskách na Rujáně (např. na mysu Arkona), v anglických Grimes Graves, v dánských Møns Klint a v jurských vrstvách krakovské oblasti v Polsku.

Význam pazourku

editovat

Pazourek byl pro své relativně snadné opracování a lasturnatý lom jedním z nejvíce užívaných materiálů pro výrobu kamenných nástrojů v době kamenné. Byl zpracováván štípáním na tenké ostré štěpiny, které tvořily ostří primitivních nástrojů a zbraní, například hroty šípů, nebo se používal ve formě pěstních klínů.

V pravěku se na území Česka pazourek dostával z pobřeží Baltu, posunem ledovců. Odtud má přízvisko baltský.

Anglický (a také německý) název pazourku – flint – je známý z obecného názvu pro pušku – flinta. Pazourek byl totiž užíván u pušky v křesadle jako křesací kamínek (nárazem oceli s pazourkem vznikají jiskry) a jeho úlohou bylo zažehnout střelný prach, který vypálil střelu (projektil). Vojenské užití pazourku v mušketách britské armády je doloženo k roku 1842. Skláři, optici a astronomové taky znají flintové sklo s vysokým indexem lomu.[3]

Reference

editovat
  1. a b Pazourek. GeoDb [online]. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  2. Neolithic Flint Mines at Spiennes Mons
  3. http://www.vscht.cz/sls/vyuka/prednasky/opticka_skla/opticka_skla_soubory/frame.htm#slide0007.htm Archivováno 13. 3. 2007 na Wayback Machine. Optická skla

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat