Okříšky (nádraží)

železniční stanice v Česku

Okříšky je železniční stanice v severní části městysu Okříšky v Kraji Vysočina v okrese Třebíč poblíž řeky Jihlavy. Leží na tratích Brno – Jihlava a Znojmo – Okříšky. Stanice není elektrizována.

Okříšky
Staniční budova v Okříškách
Staniční budova v Okříškách
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
MěstysOkříšky
Souřadnice
Nádraží Okříšky
Nádraží Okříšky
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice354456
TratěBrno–Jihlava, Znojmo–Okříšky
Nadmořská výška480 m n. m.
V provozu od23. dubna 1871
Zabezpečovací zařízeníelektromechanické vz. 5007
Dopravní koleje7
Nástupiště (nástupní hrany)5 (5)
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaautobus
Služby ve staniciBariérové WCBufet nebo rychlé občerstvení
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Stará budova nádraží ÖNWB sloužící jako restaurace

První nádraží byla vybudováno jakožto jednopatrová stanice III. třídy se dvěma dopravními kolejemi a jednou kolejí kusou, skladištní, železniční společností Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) při stavbě trati spojující Vídeň a Berlín, autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 23. dubna 1871 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Znojma do Jihlavy, odkud mohly vlaky po již dokončené trati pokračovat do Kolína a dále. U severního zhlaví byl zřízen železniční přejezd s elektricky ovládanými návěstidly typu Hohenegger, po obou zhlavích byly postaveny strážní domky zároveň sloužící jako výhybny.

4. června 1886 došlo k zahájení provozu na dobudovaném úseku ze Zastávky u Brna do Okříšek společností Rakouská společnost státní dráhy (StEG), čímž bylo dokončeno propojení s Třebíčí a Brnem. StEG zde postavila vlastní ostrovní dvoupatrovou staniční budovu s vlastním kolejištěm (4 koleje) na východní straně stanice. Západní část obsluhovala vlaky ÖNWB (3 koleje). Ve stanici se dále nacházela vstupní hala čekárny II. a III. třídy, výdejna jízdenek, dopravní a telegrafní kancelář, vozová kancelář s nákladní pokladnou, poštovní místnost a místnost pro jízdní personál. Celý areál nádraží byl podstatně rozšířen, v následujících letech vznikla též vyvýšená parní vodárna, výtopna nebo železniční dílny.

Roku 1916 vznikla vlečka do velkostatku v majetku šlechtického rodu Collaltů. V letech 1919 až 1931 byla z Okříšek v provozu úzkorozchodná trať (kolejový rozchod 600 mm) o délce 1,8 kilometru provozovaná firmou Akciová společnost pro výrobu papíru v Přibyslavicích pro obsluhu papírenského závodu v obci Přibyslavice. Vedena byla ze severního zhlaví se sklonem 62 promile. Částečně byla vedena po silnici, vozy byly poháněny koňskou silou.

Po zestátnění ÖNWB i StEG v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]

Nachází se zde pět úrovňových jednostranných nekrytých nástupišť, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje. V bývalé budově ÖNWB, která již k provozu neslouží, se nachází nádražní občerstvení (2019). Před staniční budovou se nachází stanoviště autobusů.

Reference

editovat
  1. SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat