Wikipedie

Miroslav Novák (teolog)

český duchovní, profesor, teolog a vysokoškolský pedagog

Miroslav Novák (26. října 1907 Kyjov – 5. května 2000 Rouen) byl český teolog starozákonní vědy, duchovní, biskup a v letech 1961–1990 čtvrtý patriarcha Církve československé, od roku 1971 Církve československé husitské.[1]

prof. PhDr. ThDr. h. c. Miroslav Novák
Narození26. října 1907
Kyjov
Úmrtí5. května 2000 (ve věku 92 let)
Rouen
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníteolog, pedagog, farář, biblista, středoškolský učitel a vysokoškolský učitel
Nábož. vyznáníCírkev československá husitská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v katolické rodině na jihovýchodní Moravě. Jeho otcem byl mlynář Leo Novák; zemřel roku 1918, když Miroslavovi bylo 11 let. Matka Anežka se pak o své tři děti starala sama. Pod dojmem z prvních českých bohoslužeb v Kyjově roku 1921 vstoupila matka i s dětmi do nově vznikající Církve československé.[1]

Miroslav vystudoval gymnázium v Kyjově, maturoval v roce 1926. Ovlivnila jej četba Emersona a Tolstého. Po maturitě nastoupil do bohoslovecké koleje a ke studiu Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké v Praze. Pod vlivem profesora starozákonní vědy Slavomila Daňka se zaměřil na tentýž obor.[1] V roce 1928 jej druhý patriarcha CČSH Gustav Adolf Procházka ve staroměstském chrámu svatého Mikuláše ordinoval na kněze. Poté, v letech 1928–1930, studoval na univerzitách v Marburgu a v Lipsku.[1]

V letech 1930–1932 byl farářem ve Slaném, od září 1932 působil jako učitel náboženství na středních školách v Praze a souběžně přednášel starozákonní vědu a učil hebrejštinu na církevní Vysoké škole bohovědné.[1]

Od roku 1933 publikoval v Náboženské revue CČS články se starozákonní tematikou, zejména se zaměřoval na sociálně-etický důraz zvěsti proroků.[1] V roce 1934 získal na základě disertační práce Mesiášské ideje Předního orientu doktorát filosofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, práci podal u egyptologa Františka Lexy, s nímž vedl četné odborné diskuse. Roku 1938 byl zvolen předsedou nově ustavené Ekumenické rady mládeže v Československé republice. Roku 1945 se stal suplujícím profesorem na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké, po jejím rozdělení byl v roce 1950 jmenován řádným profesorem na Husově československé bohoslovecké fakultě.[1] Roku 1964 mu tato fakulta udělila čestný doktorát teologie.[1]

Od roku 1945 byl předsedou sedmičlenné Ústřední národní správy Církve československé.[2] V roce 1946 byl zvolen biskupem pražské diecéze CČS a roku 1961 čtvrtým patriarchou. Pod jeho vedením CČS v roce 1964 vstoupila do Světové rady církví a na VI. sněmu v roce 1971 církev vyjádřila dokumentem Základy víry svou biblickou teologickou orientaci a přidala do svého názvu slovo „husitská“.[1]

Miroslav Novák byl blízký komunistickému režimu, relativně dobře s ním vycházel a angažoval se v jeho společenských a mírových aktivitách. V roce 1945 vstoupil do KSČ, z níž ovšem následně vystoupil a byl veden jako důvěrný člen strany, což je praxe z let 1945-48 známá především z politického prostředí, když se komunisté snažili proniknout do demokratických stran Československa.[3] I když na sklonku vlády režimu zveřejnil Český zápas jeho rozhodný nesouhlas z 20. listopadu 1989 se zásahem proti demonstrantům na Národní třídě, adresovaný předsedovi české vlády Františku Pitrovi, požadovalo po sametové revoluci 9 členů ústřední rady církve Novákovu okamžitou abdikaci z funkce patriarchy. Rozhodl se odejít k 15. květnu 1990 do trvalého důchodu, ostatní biskupové a ústřední rada mu poděkovali za celoživotní službu, věnovali dary a ujistili ho, že jako emeritní patriarcha se může účastnit všech akcí církve.[1]

Stáří strávil postupně v Praze, v Domově u Spasitele ve Frýdlantu a ve francouzském Rouenu.[1] Oženil se s Luisou Bourdonovou, kterou znal už od mládí, a v její péči dožil svůj život až do věku 92 let, zemřel 5. května 2000.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l Tomáš Butta: Sto let od narození čtvrtého patriarchy, Český zápas, týdeník Církve československé husitské, r. 87, č. 45, 4. 11. 2007, str. 1 a 3
  2. ↑ J. Hrdlička: Život a dílo prof. Františka Kováře: Příběh patriarchy a učence, Praha, 2007, str. 296 a násl.
  3. ↑ Hrdlička, Jaroslav: Československá (husitská) a římskokatolická církev, in: Církevní dějiny č.2, poznámka č. 61; Piškula, Jiří" Německá evangelická církev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1945–1948: Boj o budoucnost církve či o její majetek? in: Cesta církve 1, str. 11

4. ↑ J. Hrdlička: Patriarcha dr. Miroslav Novák. Život mezi svastikou a rudou hvězdou, Brno, 2010, str. 258.

5. JINDRA, Martin: Z milosti trpět pro Krista. Životní příběh faráře Církve československé (husitské) Václava Mikuleckého. Blahoslav ve spolupráci s NO CČSH v Praze 1 – Staré Město, Praha 2011.

6. JINDRA, Martin: Sáhnout si do ran tohoto světa. Perzekuce a rezistence Církve československé (husitské) v letech 1938–1945. ÚSTR – CČSH, Praha 2017, s. 698.

Literatura editovat

  • KUBÁČ, Vladimír. Poselství starého zákona v díle čtvrtého patriarchy, In: Ve službách pokoje a spravedlnosti, sborník, Praha, 1977
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 466. 
  • JINDRA, Martin – SLADKOWSKI, Marcel (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 640, ISBN 978-80-7000-167-7.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Patriarcha CČS a CČSH
Předchůdce:
František Kovář 		1961–1990
Miroslav Novák 		Nástupce:
Vratislav Štěpánek
Biskup pražské diecéze Církve československé
Předchůdce:
Gustav Adolf Procházka 		1946–1961
Miroslav Novák 		Nástupce:
Josef Kupka
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miroslav_Novák_(teolog)&oldid=23992162“