Maďaři na Ukrajině

etnická skupina na Ukrajině

Maďarská menšina na Ukrajině tvoří kompaktní osídlení v Zakarpatské oblasti u hranic s Maďarskem, která byla v minulosti součástí Uherského království.

Etnické složení Zakarpatské oblasti v roce 2001.
     Ukrajinci (většina)
     Maďaři (většina)
     Rumuni (většina)

Podle sčítání lidu v roce 2001 žilo na území Ukrajiny 156 600 Maďarů. Z toho 96,7 % (151 500) jich žije v Zakarpatské oblasti.

Převážná část zakarpatských Maďarů (62 %) žije na venkově, ve vesnicích Berehovského, Vynohradivského, Mukačevského a Užhorodského rajónu. Zbytek žije ve městech Berehovo (maď. Beregszász, 48 % obyvatelstva), Mukačevo (maď. Munkács, 9 %), Užhorod (maď. Ungvár, 7%) a Vynohradiv (maď. Nagyszőllős, 14 %). Dvě třetiny zakarpatských Maďarů vyznávají kalvinismus, zbytek jsou pravoslavní a římskokatolíci. Maďarský jazyk je dobře zachován. Jako svůj mateřský jazyk maďarštinu uvedlo 95,4 % zakarpatských Maďarů (144 500 osob), ukrajinštinu uvedlo jako svůj mateřský jazyk 3,4 % Maďarů (5 150 osob) a ruský jazyk 1,0 % (1 515 osob).[1]

Kultura a školství

editovat

V roce 1989 Maďaři na Ukrajině založili Podkarpatský kulturní spolek (maďarsky Karpátaljai Magyar Kulturális Szövetség) a zastoupení mají také v ukrajinském parlamentu. V Berehově sídlí maďarské divadlo a Maďarská pedagogická vysoká škola. Institut hungarologie a fakulta maďarské filologie se nachází v Užhorodě. Maďarsky vychází 6 titulů novin a deník Karpáti Kiadó. Maďarský obsah má 42 % vysílání v rozhlase a 15 % v televizi.[1]

Demografie

editovat

Data ze sčítání lidu 2001.

Rozšíření etnických Maďarů ve městech Zakarpatské oblasti[2]
Město Populace Počet V procentech
Užhorod (Ungvár) 115 600 8000 6,9
Berehovo (Beregszász) 26 600 12 800 48,1
Mukačevo (Munkács) 81 600 7000 8,5
Chust (Huszt) 31 900 1700 5,4
Čop (Csap) 8919 3496 39,2
Rozšíření etnických Maďarů v rajónech Zakarpatské oblasti[2]
Rajón Populace Počet etnických Maďarů V procentech
Berehovský (Beregszászi járás) 54 000 41 200 76,1
Velykoberezenský (Nagybereznai járás) 28 200
Vynohradivský (Nagyszőlősi járás) 118 000 30 900 26,2
Volovecký (Volóci járás) 25 500
Iršavský (Ilosvai járás) 100 900 100 0,1
Mižhirský (Ökörmezői járás) 49 900
Mukačevský (Munkácsi járás) 101 400 12 900 12,7
Perečynský (Perecsenyi járás) 32 000
Rachivský (Rahói járás) 90 900 2900 3,2
Svaljavský (Szolyvai járás) 54 900 400 0,7
Ťačivský (Técsői járás) 171 900 5000 2,9
Užhorodský (Ungvári járás) 74 400 24 800 33,4
Chustský (Huszti járás) 96 900 3800 3,9

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Maďari na Ukrajine na slovenské Wikipedii a Hungarians in Ukraine na anglické Wikipedii.

  1. a b MRUŠKOVIČ, Viliam. Európa jazykov a národov na prahu tretieho tisícročia. Martin: Matica slovenská, 2008. 517 s. ISBN 978-80-7090-858-7. s. 326-327.
  2. a b Source: State Statistics Committee of Ukraine Archivováno 11. 9. 2007 na Wayback Machine.

Související články

editovat