Loretánská kaple v Boru u Tachova

kulturní památka České republiky v obci Bor

Loretánská kaple v Boru u Tachova se nachází v obci východně od zámku. Je chráněna jako nemovitá kulturní památka.[1]

Loretánská kaple v Boru u Tachova
Poutní místo Loreta v Boru
Poutní místo Loreta v Boru
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
AdresaBor, ČeskoČesko Česko
UlicePlzeňská
Kód památky40738/4-1709 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Loretánská kaple (Santa Casa) byla postavena roku 1668. Jejími zakladateli byli Zikmund Bedřich hrabě z Kočova a Isabela Marie, rozená Trčková z Lípy. O toto poutní místo pečoval zvláštní loretánský kaplan. Kaple stála na kraji zástavby, původně před hradbami v rovinatém terénu a byla tak zdaleka viditelná. Byla postavena na místě starší kaple - od roku 1588 zde stávala malá mariánská kaple, založená Buškem a Bohuslavem ze Švamberka.[2]

Vzhled editovat

Roku 1685 byla Santa Casa obestavěna přízemním ambitem, který je na severovýchodní straně doplněn patrovým, čelným dvoutraktovým křídlem. Toto křídlo obsahuje kromě ambitu také dvě boční kaple, vyzdobené štukami a procházející do patra. Mezi oběma kaplemi se nachází kruchta, na kterou vede šnekové schodiště po pravé straně průjezdu. Patrové křídlo má valbovou střechu se sanktusovou vížkou. Výklenky v ambitu jsou doplněny deskovými olejomalbami z let 1687. Freskové nástropní malby pocházejí z třetí čtvrtiny 18. století a byly provedeny za působení loretánských kaplanů Ondřeje Stettnera (1754-71) a Josefa Dobnera (1771-77). Vyznačují se motivy mariánské legendy, výjevů ze životů světců, evangelistů, proroků a českých patronů. Součástí ambitů jsou též malé kaple Vězení Kristova, Panny Marie Čenstochovské a Panny Marie Klatovské.[2]

 
Zámek Bor u Tachova, areál Lorety vlevo vzadu

Samotná Loretánská kaple má průčelí blokového typu, které odpovídá představě o prostotě a chudobě legendárního příbytku. Na hladce omítnuté ploše Santa Casy vynikají jednoduše profilovaná ostění otvorů a silně vyložená ukončující římsa jako jediný plastický prvek. Tradiční je i uspořádání otvorů, čtvercové okno v čelní zdi a dvojice obdélníkových vstupů po stranách. Stavba je hranolová, nečleněná, bez podezdění. Pouze před západní stěnou kaple byla zhotovena kamenná mensa, která sloužila o poutích při bohoslužbách. Nepatrná atika zakrývá střechu, která má spád do středního žlabu. Odpad vody vychází ven atikovým otvorem ve středu západní stěny kaple.[2]

V kapli se dochovaly poslední dřevěné fakule (pochodně), sloužící k osvětlení vnitřních prostor. Jsou ve dvou velikostech a zdobí je rozvilina s obrázkem Panny Marie Loretánské a s nápisem „Renovatum Anno 1867“.[2]

Koncem 18. století poutě k Černé Madoně borské zanikaly. Kolem poloviny 19. století je Loreta uváděna jako pustá. Ještě v 19. století byly poutě obnoveny z iniciativy kněze Andrease Riedla. 2. května 1945 byla Loreta poškozena při ostřelování Boru a jeho okolí americkou armádou. K obnovení poutí došlo 8. září 1991.

Opravy editovat

Roku 1994 byla Loreta opravována. Má novou střechu, sanktusník na dvoutraktovém křídle má pokrytí měděné. Opravena byla statika a byla vyměněna okna. K zadní části ambitu bylo dostavěno křídlo zbořené po roce 1948.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 152819 : Loreta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000.
  3. Valenčík, Michal: objekt ID 6203. znicenekostely.cz. 2008–2015.

Literatura editovat

  • BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. s. 145. ISBN 80-7277-015-2.

Související články editovat

Externí odkazy editovat