Lešná (zámek, okres Vsetín)

zámek v Lešné v okrese Vsetín
Tento článek je o zámku v okrese Vsetín. O zámečku u Zlína pojednává článek Lešná (zámek, Zlín).

Zámek Lešná je zámek v obci Lešná v okrese Vsetín z 1. poloviny 17. století, který byl postaven na místě středověké tvrze ze 14. století. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Zámek Lešná
Zámek v Lešné
Zámek v Lešné
Základní informace
Slohbarokní, klasicistní
Výstavba17. století
Přestavba2011
MateriálZdivo
Další majiteléPodstatští z Prusinovic, Beesové z Chrostiny, Kinští
Současný majitelČeská republika
Poloha
AdresaLešná, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky31698/8-270 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Roku 1355 je ves připomínána jako majetek vladyků z Perné, 1415 se uvádí tvrz Hanuše z Pržna. Po roce 1481 za Pražmů z Bílkova vznikla stavba kosodélného půdorysu o rozměrech cca 33 x 25,5 m. Pozůstatky zdiva a gotické tvrze jsou z velké části dochovány ve zdivu současného zámku.[2]

V polovině 16. století přebudována na renesanční čtyřkřídlý zámek. Další přestavba následovala v polovině 17. století. Rudolf Magnus Podstatský z Prusinovic, majitel Lešné v letech 1710–1740, provedl barokní úpravy. Na začátku 19. století byla Jiřím Beesem založena zámecká zahrada, která se rozkládá na ploše 7 ha.

Poslední majitelé zámku byli Kinští. Ti objektu vtiskli klasicizující ráz s novogotickými detaily. Roku 1945 byli Kinští přinuceni zámek opustit; posledním majitelem z tohoto rodu byl Bedřich Adolf Kinský (1885–1956). V letech 19481975 v budově zámku sídlila škola. Od roku 2011 je zámek přístupný veřejnosti. Je v něm mj. pozoruhodné balustrádové zábradlí nebo pokoje s malovanými stropy a původní barokní podlahou. Místnosti jsou vybaveny mobiliářem hrabat Kinských z přelomu 19. a 20. století.

Zajímavosti

editovat

Zámek použil režisér Filip Renč ve filmu Requiem pro panenku, v němž ztvárnil Ústav sociální péče v Měděnci, kde roku 1984 došlo k největší žhářské katastrofě v historii Československa a České republiky. Při požáru, jenž založila jedna z chovanek ústavu Eva Kováčová (dnes pod mužským jménem René), tehdy zahynulo 26 osob.[3]

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-08]. Identifikátor záznamu 143232 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ŠTĚTINA, Jan; JANIŠ, Dalibor. Lešná u Valašského Meziříčí - shrnutí stavebního vývoje zámku. Hláska. 2016, roč. XXVII, čís. 1, s. 1–5. Dostupné online. 
  3. Lifebook. Requiem pro panenku [online]. Filmovamista.cz [cit. 2011-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-24. 

Externí odkazy

editovat