Kultura s nálevkovitými poháry

archeologická kultura

Kultura s nálevkovitými poháry je archeologická kultura staršího eneolitu. Jsou pro ni typické keramické poháry s nálevkovitým hrdlem a bohatým zdobením, které se začaly objevovat v době od 4. tisíciletí př. n. l. V období kultury se vyskytují jemné kamenné a kostěné nástroje, ale také měděné předměty jako šperky nebo také ploché sekery. Sídliště vznikala na vyvýšeninách i v nížinách, a v některých případech byla opevněná. Pohřbívalo se v mohylách a v pozdějších fázích v žárových hrobech.

Rozšíření kultury s nálevkovitými poháry v Evropě
Zrekonstruovaný dům kultury s nálevkovitými poháry
Megalitická pohřební mohyla složená z dolmenů na severu Německa

Členění

editovat

Kultura s nálevkovitými poháry je v Čechách typická pro období staršího eneolitu. Na Moravě a v přilehlé části Polska se objevila už v období časného eneolitu a v době středního eneolitu na území Česka přetrvávala ve Skandinávii. V Čechách ji předcházela michelsberská kultura, na kterou kultura s nálevkovitými poháry navázala svou baalberskou fází. Dále pokračovala siřemskou a skončila salzmündskou fází. Koncem staršího eneolitu na ni na východním okraji středních Čech navázala badenská kultura. Za oblast vzniku je považována Morava, kde rané fáze kultury dokládá soubor nálezůBožice.[1]

Keramika

editovat
 
Pohár z Västergötlandu

Typická keramika: nálevkovitý pohár, láhev s límcem, amfora, nálevkovitý hrnec apod. Zpracování kovu je v počátcích, lze hovořit pouze o mědi – Makotřasy u Kladna. Některé skupiny této kultury se zaměřovaly na těžbu a zpracování ušlechtilých druhů kamene (Kozákovachát, Stránská skálarohovec).

Pohřební ritus

editovat

Pohřební ritus je zpočátku kostrový, hroby jsou mohylové s lichoběžníkovitým ohrazením, vnitřním kamenným pláštěm s jednotlivými skřínkovými pohřby. Později se přistupovalo ke kremaci; popel se ukládal do popelnic nálevkovitých tvarů.

Genetický původ

editovat

Genetické výzkumy zjistily, že zemědělci z jižní Skandinávie, patřící do kultury s nálevkovitými poháry, byli potomci neolitických zemědělců z Anatolie, kteří se po příchodu do Evropy smísili s evropskými mezolitickými lovci a sběrači. Geneticky byli velmi podobní současným obyvatelům jižní Evropy, především ze středomořských ostrovů jako Sardinie a Sicílie. Byli také geneticky spříznění s tehdejší středoevropskou populací, která patřila ke kultuře s nálevkovitými poháry, ale lišili se způsobem života i geneticky od populace lovců a sběračů (kultura Pitted Ware), která žila souběžně s nimi v jižní Skandinávii.[2][3]

Moderní genetické výzkumy dále zjistily, že v rámci kultury se šňůrovou keramikou, která nahradila kulturu s nálevkovitými poháry a zahrnuje širokou skupinu indoevropských archeologických kultur Evropy zhruba mezi lety 2900–2350 př. n. l., docházelo k silnému míšení mezi muži, kteří byli nositeli DNA pastevců z tzv. jámové kultury v Pontsko-kaspické stepi, a ženami pocházejícími z kultury s nálevkovitými poháry.[4]

Externí odkazy

editovat
  1. DOBEŠ, Miroslav; NEUSTUPNÝ, Evžen; TUREK, Jan; ZÁPOTOCKÝ, Milan. Archeologie pravěkých Čech. Díl 4. Eneolit. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, 2008. 185 s. ISBN 978-80-86124-77-3. S. 61. 
  2. Zemědělci do Skandinávie přišli, pak jejich geny ale zmizely. Scienceworld.cz [online]. 12. září 2012. Dostupné online. 
  3. SKOGLUND, Pontus; MALMSTRÖM, Helena. Genomic Diversity and Admixture Differs for Stone-Age Scandinavian Foragers and Farmers. Science. American Association for the Advancement of Science, May 16, 2014, s. 747–750. Dostupné online. DOI 10.1126/science.1253448. PMID 24762536. S2CID 206556994. Bibcode 2014Sci...344..747S. 
  4. MALMSTRÖM, Helena. The genomic ancestry of the Scandinavian Battle Axe Culture people and their relation to the broader Corded Ware horizon. Proceedings of the Royal Society B. Royal Society, 9 October 2019. DOI 10.1098/rspb.2019.1528. PMID 31594508.