Kostel svatých Andělů strážných (Nivnice)

kostel v Nivnici

Kostel Svatých Andělů strážných je římskokatolický chrám v obci Nivnice, okres Uherské Hradiště. Barokní chrám z let 1741–1752 slouží jako farní kostel farnosti Nivnice[1] a je od roku 1968 chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Kostel Svatých Andělů strážných
severní průčelí kostela
severní průčelí kostela
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajZlín
OkresUherské Hradiště
ObecNivnice
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézearcidiecéze olomoucká
DěkanátUherský Brod
FarnostNivnice
Zasvěceníanděl strážný
Datum posvěcení1752
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1741–1752
Další informace
Ulicenáměstí Míru
Kód památky30054/7-3378 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Farní kostel byl vybudován nákladem zdejšího faráře Václava Antonína Czernocha, který po celý život shromažďoval potřebnou částku. Tak v letech 1741–1752 vyrostla pozdně barokní stavba, jež byla 5. listopadu 1752 požehnána místním farářem Josefem Schpluchovským (mecenáš se svěcení kostela nedožil) a dne 5. listopadu 1993 slavnostně konsekrována metropolitou moravským, olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem.

Presbytář kostela je 14,3 m dlouhý, 9,63 m široký a 8,11 m vysoký. Chrámová loď má délku 18,27 m, šířku 11,48 m a výšku 10,5 m. Předsíň kostela je 4 m dlouhá. Celková délka kostela je 36,5 m, výška věže je ke krovnímu okraji 21 m, helma věže měří 19,15 m a kříž s bání 1,65 m, celková výška věže je 42 metrů.

Ve věži kostela se nachází nejstarší památka z roku 1774, zvon umíráček, zdobený reliéfy sv. Rodiny a sv. Barbory, vyrobil jej Valerius Obletter z Olomouce. Sestavu doplňují zvony: Neposkvrněné početí Panny Marie, Božské Srdce Páně, Svatý Cyril a Metoděj a Svatý Anděl strážný, pořízené v roce 1947 a vyrobené v dílně Rudolfa Manouška v České u Brna.

V interiéru tvoří hlavní dominantu oltář s dřevěným sousoším Svatého Anděla strážného, který chrání malého chlapce a děvčátko v nivnickém kroji před pádem do propasti. Bylo zhotoveno v sochařství Břetislava Kafky z Červeného Kostelce a pracoval na něm i nivnický rodák Karel Bartek.

Z této dílny pochází také pozlacený svatostánek s křížem a anděly. Jeho součástí byla také soška Panny Marie – přímluvkyně nivnických farníků, jež se stala vzorem sochy Panny Marie postavené vlevo od kostela před farní zahradou v roce 1999 jako připomenutí Milenia roku 2000. Socha z hořického pískovce je dílem sochaře Miroslava Minkse z Velké nad Veličkou.

Na profilované římse oltáře je umístěna plastika sv. Michaela Archanděla s plamenným mečem a andílkem držícím váhy spravedlnosti. Vše je dílem Josefa Winterhaldera. Na stupni uprostřed presbytáře je obětní stůl s velkým křížem a vedle stojí ambon.

Na levé straně presbytáře jsou dveře do sakristie a na oratoř. Vedle dveří stojí kazatelna z umělého mramoru z roku 1790. Je zdobena plastikou Krista uzdravujícího nemocného, která je rovněž dílem zmíněného Karla Bartka. Baldachýn nad kazatelnou nese sousoší Krista s třemi apoštoly – sv. Petrem, Janem a Pavlem. Vše je dílem Benedikta Telčíka. Napravo od sakristie je socha Božského Srdce Páně.

Na protější straně je na zdi postavena socha Panny Marie a vedle ní vchod do Mariánské kaple. Její výzdobu tvoří dřevěný oltář se sochou Panny Marie Lurdské, po bocích se sochami cherubů a svatých Cyrila a Metoděje. Oltář, pod kterým je umístěn Boží hrob, vytvořil Jindřich Petr z Frenštátu pod Radhoštěm. Součástí kaple je také socha sv. Judy Tadeáše od Josefa Kapinuse.

Vedle kaple jsou na zdi umístěny sochy svatého Františka a Dominika.

V lodi kostela se nacházejí dva boční oltáře z umělého mramoru, které zhotovil sochař Benedikt Telčík. Na evangelijní straně byl v roce 1793 zřízen oltář zasvěcený sv. Anně. Oltář krášlí sousoší sv. Anny vyučující svoji dceru Marii v přítomnosti sv. Jáchyma Božím zákonům. Po bocích jsou plastiky – vlevo Anna matka Samuelova, vpravo Anna matka Tobiášova, nahoře prorokyně Anna s dívenkou Marií.

Druhý boční oltář sv. Josefa na protější straně byl pořízen v roce 1792. Ústřední postavou je sv. Josef umírající v náruči Ježíše za účasti Panny Marie. Postavy kolem znázorňují tři Božské ctnosti – Víru žena s křížem a kalichem, Naději žena s kotvou a Lásku žena držící srdce. U tohoto oltáře je umístěna křtitelnice z vlašského mramoru. Byla zakoupena díky Křesťanské akademii v roce 1891 a zhotovil ji Ing. Ciani z Prahy.

Na stěnách jsou rozmístěny obrazy Křížové cesty od Františka Šenara. V zadní části lodi jsou umístěny dvě třídílné uzavřené zpovědnice vyrobené místním stolařem Františkem Kadlčkem v roce 1994.

Z předsíně kostela vedou schody na kůr, kde se nachází dvoumanuálové varhany firmy Rieger-Kloss (op. 3259) z roku 1959 obsahující 26 rejstříků a 2222 píšťal. Z kůru vedou další schody ke zvonům a věžním hodinám.

Nástěnnou výzdobu tvoří obrazy čtyř evangelistů na stropě nad presbytářem, průčelí zdobí freska Večeře Páně z roku 1947. V roce 1963 byl strop lodi kostela doplněn obrazem sv. Václava se sv. Ludmilou, který nahradil Schenarův obraz Příchod sv. Cyrila a Metoděje na Moravu, a na protější straně obrazem Věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje v pozadí s nivnickou návsí a kostelem. Tyto obrazy namaloval Josef Daněk z Letovic.

Venku před kostelem stojí na pravé straně železný kříž s korpusem z roku 1875 a na levé straně je křížkem z bílých kostek vyznačeno místo, kde stával dřevěný misijní kříž z roku 1930, který byl po opravě kostela v roce 1988 odstraněn. V ohrádce je sousoší Kříže se jmény padlých farníků za 1. světové války.

Reference

editovat
  1. Farnost Nivnice [online]. Arcidiecéze olomoucká [cit. 2016-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-29. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-05]. Identifikátor záznamu 141468 : kostel sv. Anděla Strážného. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

editovat