Kostel svatého Václava (Nové Veselí)

kostel v centru Nového Veselí

Barokní kostel svatého Václava se nachází v městysi Nové Veselí v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina.

Kostel svatého Václava
v Novém Veselí
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
OkresŽďár nad Sázavou
ObecNové Veselí
Lokalitav centru obce
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
DěkanátŽďár nad Sázavou
FarnostNové Veselí
Statusfarní kostel
Užívánípravidelné
Zasvěcenísvatý Václav
Architektonický popis
Výstavba1752-1757
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
UliceNa Městečku
Kód památky14820/7-4298 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První zmínka o kostele v Novém Veselí pochází již z roku 1393. Tento gotický kostel byl zasvěcen svatému Václavu a nacházel se na dnešním starém hřbitově. V roce 1709 byl veselský statek zakoupen žďárským klášterem. Opat Bernard Hennet, nástupce známého žďárského opata Václava Vejmluvy, nebyl spokojený se stavem veselského kostela, a proto se rozhodl nechat vystavět kostel nový.[1] Základní kámen nového kostela byl posvěcen v roce 1751, samotná stavba započala pravděpodobně o rok později. Kostel byl dokončen v roce 1757, ve stejném roce byl i vysvěcen. Nový kostel byl zasvěcen opět svatému Václavu. Starý kostel byl zbořen v roce 1760.

Kostel byl výrazně upravován po požáru roku 1831, tehdy byla jehož věž o třetinu snížena (původně byla vysoká 68 metrů).

Uvnitř kostela je vyobrazený opatský znak s červeným kohoutem, jako památka na stavebníka Bernarda Henneta. Po stranách znaku se nachází nápis: „Svatý Wáclave, nedej zahynouti nám ni budoucím!“ Jednolodní barokní stavba byla pravděpodobně vystavěna dle projektu brněnského architekta a inženýra Františka Antonína Grimma (1710–1784). Původní věž kostela byla vysoká 68 metrů, ale po požáru v roce 1831 byla snížena na 36 metrů. Vlastní průčelí kostela je po stranách mezi pilastry prolomeno dvěma nikami se sochami (sv. Antonín Paduánský a neurčitelný světec bez atributu). Kostel je obehnán ohradní zdí, na západní straně se nachází hlavní vstupní brána. Na jejích pilířích stojí sochy svatého Jana Nepomuckého a Panny Marie Karlovské. Nalevo od hlavní brány stojí kamenný kříž, který je vysoký asi 7 metrů. Zajímavostí je, že je celý vytesán z jednoho kusu kamene. U bočního vstupu se nachází socha svatého Václava, kterou vytvořil akademický sochař a místní rodák Julius Pelikán (1887–1969). Socha byla odhalena v roce 1965.[2]

Pověst o založení kostela v Novém Veselí

editovat

Dle pověsti byl veselský kostel založen opatem žďárského kostela Bernardem Hennetem. Opat se během honu oddělil od družiny a zabloudil v hustých lesích. Marně se snažil najít nějaké známé místo nebo lesní cestu, byl hladový, unavený a zacházel stále hlouběji do lesů. Uprostřed temné noci padl opat na kolena a začal se modlit k Bohu, aby mu ukázal cestu a vyvedl ho z noci do dne. Slíbil, že pokud ve zdraví vyvázne, postaví v Novém Veselí nový kostel namísto starého kostela a zasvětí ho svatému Václavu. Modlil se celou noc, a když začalo svítat, opět se vydal na cestu. Najednou uslyšel zakokrhání kohouta. Ihned zapomněl na hlad, šrámy i únavu a bežel směrem, odkud kokrhání přícházelo. Kdykoliv zaváhal nebo ztratil směr, kokrhání kohouta se znovu ozvalo a ukázalo mu správnou cestu. Nakonec se opat dostal na okraj lesa a pak už snadno došel do veselského dvora. Veselští poddaní ho potom zavezli do kláštera, kde opat zjistil, že v lesích ztratil svůj vzácný opatský prsten s ostatky svatých. Slib ale dodržel. Nechal v Novém Veselí postavit krásný nový barokní kostel. Uvnitř chrámové lodi je vyobrazen rodový erb opata Bernarda Henneta, ve štítu se nachází červený kohout na zeleném pahorku, který v zobáku drží zlatý prsten.[3]

Reference

editovat
  1. JURMAN, Hynek. Žďársko: turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 2. rozš. vyd. Tišnov: Sursum, 1999, 250 s.
  2. SVOBODA, Pavel. 1000 stavebních památek a jiných zajímavostí Novoměstska a Žďárska. 1. vyd. Žďár nad Sázavou, 2014, 373 s.
  3. ŠACHA, Vladimír. U vyhaslých milířů: báje a pověsti ze Žďárska. 3. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1990, 108 s.

Externí odkazy

editovat