Josef Duda

Josef Duda
Josef Duda
	Velitel Vojenského leteckého učiliště v Prostějově v letech 1945–1948
Narození	9. srpna 1905 ; Praha ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. prosince 1977 (ve věku 72 let) ; Prostějov ; Československo
Národnost	Češi
Vojenská kariéra
Hodnost	Generálmajor (brig. gen. letectva)
Doba služby	1923-1948
Sloužil	Československo; Francie; Spojené království; Československé státní zřízení v exilu
Složka	Československé letectvo (1928-1948); Cizinecká legie (1939); Armée de l'air (1939-1940); Royal Air Force (1940-1945)
Jednotka	3. Escadrille „La Fayette“, Groupe de Chasse II/5 ; 312. československá stíhací peruť RAF
Velel	37. stíhací letka ; 45. stíhací letka ; 64. dálkově zvědná letka ; cvičná polní peruť III. ; polní peruť V/3 ; Letka "Sioux" Groupe de Chasse II/5 La Fayette ; Letka "A" 312. československá stíhací peruť RAF
Války	druhá světová válka
Bitvy	bitva o Francii; bitva o Británii
	multimediální obsah na Commons

Generálmajor Josef Duda, CBE (9. srpna 1905 Praha Pohořelec^[1] – 7. prosince 1977 Prostějov) byl československý důstojník, polní pilot-letec, vychovatel čs. leteckého vojenského dorostu, velitel dálkozvědných a stíhacích letek a perutí, účastník II. národního domácího a zahraničního odboje, operační pilot bitvy o Francii a bitvy o Británii, spojenecký a štábní velitel v letech II. světové války a poválečný velitel Vojenského leteckého učiliště v Prostějově (1. 6. 1945 – 3. 3. 1948).

Spolu s dalšími důstojníky a spolubojovníky byl po komunistickém puči nejprve zlikvidován vojensky (degradován do hodnosti vojína-úderníka), posléze i občansky (zbavením bytu a převedením do dělnických profesí) a až do své smrti se nedočkal rehabilitace (nastala až v roce 1990 vrácením původní hodnosti plukovníka letectva a jmenováním do hodnosti generálmajora in memoriam).

Život editovat

Mládí editovat

Narodil se ve vlastenecké a sokolské rodině na Pohořelci v Praze IV. (dnes Keplerova 14) matce Marii, rozené Selixové (1879–1921), a otci Janu Nepomuku Dudovi (1877–1957), který byl zemským okresním šikovatelem a pozdějším čs. štábním kapitánem. Byl mladší ze tří synů.^[1] V letech 1911–1916 vychodil Obecnou a měšťanskou školu chlapeckou na Hradčanech (dnes Gymnázium Jana Keplera). Po maturitě v roce 1923 na České státní reálce v Novodvorské ulici na Malé Straně (dnes Gymnázium Jana Nerudy) vstoupil dobrovolně do československé armády (23. odvod) a byl zařazen k Pěšímu pluku č. 9 Karla Havlíčka Borovského v Mostě.

Akademická a vojenská studia (kurzy) v Československu editovat

1923/25 – studia ve Vojenské akademii v Hranicích na Moravě
1925/26 – Aplikační škola v Učilišti pro dělostřelectvo v Olomouci (písemná pochvala velitele)
1928 – absolvent Kurzu pěchotního dělostřelectva a jezdeckých pozorovatelů z letounu ve Vojenském leteckém učiliště v Chebu (s vynikajícím prospěchem)
1928 – absolvoval Pozorovatelský kurz ve Vojenském leteckém učilišti v Chebu (vydán Zápisník letů č. 1 – celkem jich až do února 1948 je 7)
1928 – přemístěn od 111. děl. pl. k nejprestižnějšímu Leteckému pluku č. 3. „Generála letce M. R. Štefánika“ do Nitry a zařazen k peruti I/3, posléze dán k dispozici k 7. pozorovací letce v Košicích (později v Olomouci)
1929 – působil u 7. pozorovací letky (přejmenována na Detachement letky 7. Let. pl. 3 gen. let. MRŠ a zařazen do sestavy 13. pozorovací letky v Košicích
1929 – převelen do nově vybudovaného Vojenského leteckého učiliště v Prostějově a přijat do 16. Pozorovací školy pro důstojníky z povolání a zařazen do Školní letky 2. leteckého školního oddílu
1930 – absolvent Pozorovací školy (s výtečným hodnocením) a přemístěn k Leteckému pluku 2 „Dr. Edvarda Beneše“ do Olomouce k nově vytvořené 63. zvědné letce s dislokací v Olomouci a Přerově
1932 – absolvoval Fotografický kurz při Vojenském studijním ústavu v Praze (skvělé hodnocení)
1933 – jmenován leteckým technickým pobočníkem u Leteckého pluku 2 v Olomouci
1933 – absolvoval Mechanický kurz pro důstojníky letectva u Zemského leteckého skladu II. v Olomouci
1933 – přemístěn do Vojenského leteckého učiliště v Prostějově a zařazen do Pilotní školy elementární a následně do Pilotní školy pokračovací VLU tamtéž
1933 – zařazen do Pilotní školy stíhací VLU v Chebu (vyslovena pochvala a uznání od Ministerstva národní obrany (MNO) za chladnokrevnost a rozhodnost) a odeslán k 35. stíhací letce k Leteckému pluku 2 do Olomouce
1933/35 – jmenován leteckým instruktorem, pedagogem a vychovatelem Školy leteckého dorostu VLU v Prostějově (za svou činnost kdy vyškolil desítky vynikajících čs. vojenských pilotů obdržel pochvalu velitele VLU)
1935 – odeslán k Leteckému pluku 3 MRŠ do Bratislavy a byl zařazen k 38 stíhací letce s dislokací ve Vajnorech
1936/37 – jmenován zatímním velitelem 64. dálkově zvědné letky Let. pl. 3 MRŠ v Piešťanech
1937 – převzal velení 37. stíhací letky Let. pl. 3 ve Vajnorech
1937/38 – nastoupil a působil jako instruktor do Pilotní školy v Nitře, dále jako velitel do Pilotní a výcvikové školy v Piešťanech a ve Výcvikovém středisku ve Spišské Nové Vsi
1937/39 – jmenován velitelem stíhací letky 45 Let. pl. 3 MRŠ v Piešťanech a ve Spišské Nové Vsi
1938/39 – za branné hotovosti státu a v období mnichovské krize převzal velení stíhací polní letky 45, stal se velitelem cvičné perutě III. v Piešťanech a velitelem polní perutě V/3 s dislokací ve Spišské Nové Vsi. Dvacetiletou leteckou bilanci uzavřel v Zápisníku letů č. 4 těmito údaji: létal na 38 typech letounů, a vykonal 4700 letů v délce trvání 1240 hodin
1939 – po okupaci českých zemí zahájil ještě na Slovensku přípravu na odbojovou činnost, po návratu do protektorátu pokračoval v ilegalitě v Praze (spolu s celou rodinou) do přechodu polských hranic
1945 – v Londýně navržen na Řád britského impéria (udělen 1947) a na československý Řád bílého lva (udělen 2002)
1945 – jmenován od 1. 6. zatímním velitelem Vojenského leteckého učiliště v Prostějově
1945 – jmenován předsedou Hanáckého aeroklubu generála letce Aloise Vicherka v Prostějově, stal se potvrzeným velitelem VLU, velitelem letišť Prostějov-Stichovice I. a II., Olomouc a posádkovým velitelem města Prostějov
1947 – vyslán MNO do I. turnusu pro vybrané generály a plukovníky a zároveň definitivně ustanoven velitelem VLU v Prostějově a posádky města – vyřazoval první poválečné čs. vojenské piloty-letce a byl před jmenováním do hodnosti brigádního generála letectva
1948 – po komunistickém puči patřil již 27. 2. mezi první z funkcí odstraněné velitele čs. branné moci
1949–1965 – po degradaci vojenské nastala i degradace lidská a existenciální – stal se dělníkem, posléze až do roku 1965 řidičem n. p. Železárny Prostějov

Polsko editovat

1939 – překročení protektorátních hranic 8. 6. (skupina pod Dudovým vedením v sestavě: npor. let. Josef Hudec, por. let. Stanislav Fejfar a čet. let. Otto Hrubý) – směr Krakov, kde na tamním čs. konzulárním středisku obdržel č. 253 v zahraničním odboji a zavázal se k pětileté službě ve francouzské Cizinecké legii; stal se velitelem II. lodního 140členného vojenského transportu směřujícího z Gdyně do Boulogne sur Mer.

Francie editovat

1939 – v Paříži se stal z rozhodnutí Československé vojenské správy koordinátorem v rozdělování čs. letců, kteří dopluli v dalších transportech do Francie
1939 – do zahraniční vojenské služby byl odveden v Paříži 2. října 1939; v září obdržel hodnost Lieutenant-Pilote a byl převeden pod patronaci francouzského letectva (L´Armée de l'Air) a přemístěn do Ústředního stíhacího výcvikového střediska č. 6 v Chartres, kde připravoval podmínky pro přijetí čs. letců a jejich přeškolování na americké a francouzské letouny
1940 – v květnu povýšen do hodnosti Le Capitaine-Pilote a podnikal výcvik na amerických strojích Curtiss Hawk H.75C.1
1940 – začala letecká bitva o Francii – 18. 5. obdržel rozkaz k okamžitému přesunutí na frontovou linii do prostoru Toul-Croix de Metz, kam byl vtělen k legendární 3. Escadrille „La Fayette“ do polní peruti Groupe de Chasse II/5, v jejíž české části velel letce Siouxů. V průběhu bojů sestřelil dva a půl nepřátelského letounu (Dornier-Do-215, Heinkel He-111 a Henschel H126) na strojích C.H. 75 č. 63, 140 a 284). Po kapitulaci Francie, odletěl s perutí do Severní Afriky, kde přistál na polním letišti Saint-Denis du Sig u Oranu. Nastala anabáze přesunu z Oranu, Alžíru do Casablancy, odkud následoval přesun do Gibraltaru. Československou a francouzskou leteckou bilanci uzavřel Zápisník letů s pozoruhodnou bilancí: vykonal 4842 letů v době trvání 1319 hodin 15 minut
1940 – z Gibraltaru se 21. července vydalo 20. lodních konvojů směrem k břehům Velké Británie

Velká Británie editovat

1940 – začala letecká bitva o Británii – 4.–5. srpna vylodění v Cardiffu a přemístění do karanténního pobytu v Cholmondeley Park u Chesteru, odkud do Československého depa v Cosfordu, kde byl 17. 8. přijat do Dobrovolnické zálohy RAF (Royal Air Force Voluntary Reserve)
1940 – Pilot Office P/O (podporučík) – v RAF veden pod č. 83224 ^[2]
1940 – přemístěn na leteckou bázi RAF v Duxfordu, kde se zformovala a ustanovila 29. 8. elitní sestava čs. letců, do 312. čs. stíhací perutě (Noth 312 (Czech) Fighter Squadron) RAF, která v B. of B. hájila vzdušný prostor nad přístavem Liverpool
1940 – povýšen do hodnosti Flight Lieutenant (kapitán) a stal se velitelem letky A, je úředně veden jako Battle of Britain Fighter Pilot a jeho jméno je uvedeno v londýnském i pražském památníku letců RAF a ve všech oficiálních dokumentech vztahujících se k B. of B.
1940/41 – po ukončení operační činnosti se stal zalétávacím pilotem a instruktorem v druhosledových jednotkách RAF
1941 – absolvoval speciální kurz ve Spojovací škole (Signal Schoul 2, SS of Jatesbury (s vynikajícím prospěchem) a jmenován do čs. hodnosti majora letectva
1941/42 – přiznána britská hodnost Squadron Leader (major), odeslán na Inspektorát čs. letectva do Londýna (výcvikový referent, posléze přednosta III. (studijního) oddělení, v červnu 1942 přebíral v britské hodnosti Wing Commander (podplukovník) systematizované místo velitele Československé náhradní a výcvikové letecké jednotky (Czechoslovak Depot) v St. Athanu ve Walesu (za uvedené zásluhy o rozkvět čs. letectva vyslovena pochvala inspektora čs. letectva)
1943/44 – přiznána britská hodnost Group Captain (plukovník) – ustanoven styčným důstojníkem mezi Velitelstvím vzdušné obrany HQFC RAF a mezi Čs. inspektorátem a také určen velitelem Čs. studijní skupiny složené z nejzkušenějších specialistů a letců; zároveň se spolupodílel na všech významných operacích anglo-amerických vzdušných a pozemních sil v hlavním štábu Overlordu generála Dwighta D. Einsenhowera a velitele spojeneckých vzdušných sil Air Chief Marshal sira Traforda Leigh-Malloryho, KCB, GCMG, DSO, které významným způsobem rozhodly o ukončení II. světové války v Evropě. Jmenován do čs. hodnosti podplukovníka letectva – za svou práci obdržel z nejvyšších míst jak spojenecká, tak československá uznání a pochvaly
1945 – návrat do vlasti dne 18. 5. s prvním sledem čs. politiků a vojenských činitelů

Povýšení editovat

1923 – vojín s prezentací a přidělením k 1. náhradní rotě
1923 – nadpočetný frekventant s přidělením do Vojenské akademie v Hranicích na Moravě
1923/24 – vojenský akademik s přidělením v I. ročníku do oddílu dělostřelectva k 1 náhradní rotě, posléze přemístěn k 1. polní rotě; ve II. ročníku přiřazen do 2. baterie VA
1925 – poručík dělostřelectva vyřazený z VA
1925 – poručík dělostřelectva přemístěn ke 2. baterii 111. dělostřeleckého pluku v Košicích
1925/26 – poručík dělostřelectva u 107. dělostřeleckého pluku v Olomouci
1926/28 – poručík dělostřelectva u 111. dělostřeleckého pluku v Košicích
1928 – jmenován MNO po úspěšných leteckých zkouškách – dělostřeleckým pozorovatelem-letcem v Nitře, Košicích a Olomouci
1929 – nadporučíkem dělostřeleckým pozorovatelem-letcem
1931 – jmenován MNO polním pozorovatelem-letcem u Leteckého pluku 2 v Olomouci
1933 – jmenován MNO pilotem-letcem ve VLU v Prostějově
1934 – jmenován MNO polním pilotem-letcem
1935 – kapitán polní pilot-letec (nejmladší čs. důstojník letectva) u Leteckého pluku 3 na Slovensku
1938 – štábní kapitán polní pilot-letec
1941 – major letectva
1943 – podplukovník letectva
1945 – plukovník letectva a velitel VLU v Prostějově
1948 – odstaven ze všech armádních funkcí
1949 – degradován do hodnosti vojín-úderník
1990 – vrácena hodnost plukovníka
1990 – generálmajor letectva in memoriam

Řády, vyznamenání a odznaky (výběr) editovat

1931		udělen Odznak čs. polního pozorovatele-letce
1934		udělen Odznak čs. polního pilota-letce
1940		Československý válečný kříž 1939
1944		Československá vojenská pamětní medaile čs. armády v zahraničí (se štítky Francie a Velká Británie)
1944		Československá medaile za zásluhy, I. stupně
1946		Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
2002		Český Řád bílého lva komturské třídy – udělen in memoriam
2020		Český Kříž obrany státu – udělen in memoriam
1939		Odznak francouzské Cizinecké legie
1940		Odznak francouzského polního pilota-letce
1940		Odznak francouzské perutě II/5 „La Fayette“, escadrille „Sioux“
1940		Francouzský válečný kříž 1939 (s dvěma armádními citacemi)
1940		Odznak britského pilota-letce RAF
1945		Hvězda 1939–1945 (se štítkem Battle of Britain)
1945		Medaile Za obranu 1939–1940
1945		Válečná medaile 1939–1945
1947		Řád britského impéria komturského stupně C.B.E.
1944		Odznak polského pilota-letce
1947		Jugoslávský Řád Za zásluhy o národ II. třídy

Posmrtné pocty editovat

Po roce 1995 prohlásilo Statutární město Prostějov místo posledního odpočinku za významnou památku
Na počest generála Dudy byl dne 8. 3. 2002 pojmenován Aeroklub v Prostějově
V roce 2008 byla slavnostně odhalena pamětní deska na domě v ulici Sádky 6 v Prostějově (dílo sochařky Pavly Voborník Kačírkové)
V roce 2009 byla z rozhodnutí Zastupitelstva Statutárního města Prostějova pojmenována po generálovi Dudovi nová ulice na předměstí města v části obce Čechovice
V roce 2019 rozhodl GŠ AČR dekretem, aby prapor 533. bezpilotních systémů v Prostějově nesl od 1. 1. 2020 čestný název generála Josefa Dudy^[3]
V prosinci 2019 rozhodla Městská část Prahy 6, aby generálu Dudovi byla odhalena pamětní deska na Gymnáziu Jana Keplera na Hradčanech (slavnostní odhalení se uskutečnilo dne 30. 6. 2020, dílo vytvořili Jan Dvořák a Radko Šťastný)
V prosinci 2019 rozhodl Magistrát hl. m. Prahy, Rada hl. m. Prahy a její Místopisná komise, aby po pražském rodáku generálu Dudovi byla v samém středu města pojmenována ulice (zrealizováno v lednu 2020)
V září 2020 bylo z rozhodnutí Zastupitelstva Statutárního města Prostějova uděleno genmjr. letectva Josefu Dudovi, CBE, Čestné občanství Statutárního města Prostějova in memoriam
V roce 2022 byl zřízen Pamětní odznak (medaile) 533. praporu bezpilotních systémů generála Josefa Dudy – 533. PBS AČR, výtvarná podoba a schválen VHÚ, který byl poprvé udělován v srpnu 2022 při slavnostním nástupu
V srpnu 2022 bylo za účasti zástupců Generálního štábu Armády ČR a představitelů města Prostějov slavnostně odhaleno nové hrobové místo na prostějovském hřbitově

Hrobové místo generálmajora Josefa Dudy na prostějovském hřbitově
V září 2023 byla slavnostně odhalena pamětní deska na budově Churchill I. v Dudově ulici v Praze 2, která informuje o generálově osobnosti (slavnostní odhalení se uskutečnilo dne 15. 9. 2023 – dílo vytvořili Jan Goláň a Ondřej Duda)

Pamětní deska generála Josefa Dudy v Dudově ulici v Praze 2 na budově Churchill Square

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ ^a ^b Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 99, obraz 374
↑ Vojenský ústřední archiv, Letecká karta: Duda Josef
↑ 533. prapor bezpilotních systémů [2020- ] : Průzkumné prapory. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online.

Literatura editovat

Archivní zdroje (výběr):

VHÚ AČ a VHA AČ Praha
Centralne Archiwum Wojskowe, Warszawa-Rembertów
Ambassade de France en Republique Tchéque-Mission Militare, Prague
Ambassadora de la République Socialiste Fédérative de Yugoslavie, Prague,
Ministére de la Défence-Cabinet du Ministre, Sous-Direction des Bureaux du Cabinet Bureau des Decorations, Paris
Service Historique de L´Armée de l'Air France (SHAA), Vincennes, Archives
Aviation Records RAF Museum Hendon, London
Office of the Defence Attaché British Embassy of Prague, Office of the Air Attaché RAF British Embassy of Prague,
Public Record Office, Kew, Richmond, The Royal Air Forces Association, London

Česká a zahraniční literatura (výběr):

Biografický slovník českých zemí (Dot-DVO) – heslo: Duda, Josef, s. 414, Historický ústav ČSAV, Libri Praha 2011 ISBN 80-7277-214-7
Československý biografický slovník – heslo: Duda, Josef, s. 121, Encyklopedický institut ČSAV, Academia, Praha 1992 ISBN 80-200-0443-2
Duda, Josef – Duda, Zbyněk M.: Válečná ohlédnutí, Naše vojsko, Praha 1995 ISBN 80-206-0475-8
Duda, Zbyněk M.: Velitel stíhacího letectva – Životní osudy G/Cpt. RAF, brig. gen. let. Josefa Dudy, CBE, Naše vojsko, Praha 2005 ISBN 80-206-0425-1
Duda, Zbyněk M.: Sborový generál Ing. Alois Vicherek, Svět křídel, Cheb 2010 ISBN 978-80-86808-86-4
Duda, Zbyněk M.: Kronika osobností: Alois Vašátko a jeho dva kmenoví fotografové (věnováno 105. výročí genmjr. Josefa Dudy, CBE), Historický kaleidoskop č. 2/2010, Praha 2010 ISSN 1802-1409
Duda, Zbyněk M.: Legendy československého letectví, Netopejr, Praha 2011 ISBN 978-80-87044-42-1
Duda, Zbyněk M.: Historie staropražské rodiny, Historický kaleidoskop č. 1/2016, Praha 2016 ISSN 2464-7616
Gisclon, Jean: Chasseursau groupe L'escadrille „La Faytte“ II/5, France-Empire, Paris 1994 OCLC 417446735
ICARE No 131: La Bataille de France Les Tchéques 1939–1940, Revue de l'aviation francaise, Volume YV., edit.par le Syndicat Nacional des Pilotes de Ligne, France, Paris 1989 OCLC 907786037
Kratochvílovi Jan a Sabina: Rytíři nebes - 312. československá stíhací peruť (No. 312 Czechoslovak Fighter Squadron) RAF - heslo: Duda, Josef C.B.E., s. 101-105 + 11 foto, Muzeum RAF/Muzeum českého a slovenského exilu, Brno 2022 ISBN 978-80-908622-0-3
Tessier, Roland: Carnets de Patrouilles 1939–1940, edit. Baudineére, Paris 1941 OCLC 1066778630
Tomeš, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století (I. díl – A–J) – heslo: Duda, Josef, s. 264, Paseka, Praha 1999 ISBN 80-7185-245-7
Váňa, Josef – Sigmund, John – Madior, Emil: Příslušníci československého letectva v RAF – heslo: Duda, Josef, s. 31, 158, 169, 191, 213, MNO-Avis, Praha 1999 ISBN 80-86049-58-2
Wynn, Kenneth G.: Men of the Battle of Britain-60th – The Pilots and Aicrew from throughout the British Empire and her Allies who flew with the RAF Fighter Command, between July 10th and October 31 1940 – heslo: Duda, Josef, C.B.E. s. 142, Anniversary Edition CCB Associates RAF,W.E. Baxter Ltd. East Sussex, England 1999 ISBN 094-78-9325-3

Externí odkazy editovat

[konskripce-1] Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 99, obraz 374

[2] Vojenský ústřední archiv, Letecká karta: Duda Josef

[3] 533. prapor bezpilotních systémů [2020- ] : Průzkumné prapory. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Josef Duda
Velitel Vojenského leteckého učiliště v Prostějově v letech 1945–1948

Narození	9. srpna 1905 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. prosince 1977 (ve věku 72 let) Prostějov Československo Československo
Národnost	Češi
Vojenská kariéra
Hodnost	Generálmajor (brig. gen. letectva)
Doba služby	1923-1948
Sloužil	Československo Československo Francie Francie Spojené království Spojené království Československé státní zřízení v exilu
Složka	Československé letectvo (1928-1948) Cizinecká legie (1939) Armée de l'air (1939-1940) Royal Air Force (1940-1945)
Jednotka	3. Escadrille „La Fayette“, Groupe de Chasse II/5 312. československá stíhací peruť RAF
Velel	37. stíhací letka 45. stíhací letka 64. dálkově zvědná letka cvičná polní peruť III. polní peruť V/3 Letka "Sioux" Groupe de Chasse II/5 La Fayette Letka "A" 312. československá stíhací peruť RAF
Války	druhá světová válka
Bitvy	bitva o Francii bitva o Británii
multimediální obsah na Commons