Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet

německý matematik

Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet (13. únor 18055. květen 1859) byl německý matematik. Zasahoval aktivně do teorie čísel, matematické analýzy i matematické statistiky. Jeho jménem je nazváno Dirichletovo rozdělení, Dirichletova funkce, Dirichletův princip apod.

Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet
Narození13. února 1805
Düren
Úmrtí5. května 1859 (ve věku 54 let)
Göttingen
Místo pohřbeníGöttingen
BydlištěPrusko
Alma materUniverzita v Bonnu
Povolánímatematik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléVratislavská univerzita
Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně
Univerzita v Göttingenu
Humboldtova univerzita
OceněníMaxmiliánův řád pro vědu a umění (1855)
zahraniční člen Královské společnosti (1855)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Pour le Mérite
ChoťRebecka Mendelssohnová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dirichletovi předkové pocházejí z belgického města Richelet, odtud také pochází jeho nezvyklé jméno (le jeune de Richelet = mladík z Richelet). Sám Dirichlet se narodil v Düren, kde byl jeho otec poštmistrem. Studoval v Kolíně nad Rýnem, jedním z jeho učitelů byl Georg Simon Ohm. Střední školu ukončil v 16 letech, německé univerzity však tehdy nenabízely špičkové vzdělání a Dirichlet se rozhodl studovat v Paříži. Zde se setkal s řadou vynikajících matematiků té doby (Legendre, Poisson, Fourier, Laplace,…). Až do roku 1825 byl zaměstnán u generála Foye, který patřil k vynikajícím velitelům za Napoleona. Po smrti Foye se odstěhoval do Německa, kde v roce 1827 ukončil studium na univerzitě v Bonnu. V roce 1831 se Dirichlet oženil, vzal si sestru slavného skladatele Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Po krátkém působení ve Vratislavi (Breslau) začal Dirichlet vyučovat na univerzitě v Berlíně, kde zůstal až do roku 1855. Pak přesídlil do Göttingenu, kde zaujal místo zemřelého C. F. Gausse. V roce 1858 byl stižen srdečním záchvatem a 5. května 1859 umřel.

Dirichlet je známý svou prací z obrou teorie čísel (Dirichletova věta o prvočíslech v aritmetických posloupnostech, Dirichletova věta o aproximaci) či matematické analýzy (např. Dirichletova funkce – první přijatá „netradiční“ funkce, dále věta o konvergenci Fourierovy řady, Dirichletův integrál atd.). Zasáhl i do teorie pravděpodobnosti (Dirichletovo rozdělení), do geometrie, matematické statistiky a dalších oborů.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat