Jestřebí (okres Česká Lípa)

Jestřebí
	Vyhlídka z jestřebského hradu na obec
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Česká Lípa
Obec s rozšířenou působností	Česká Lípa; (správní obvod)
Okres	Česká Lípa
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°36′31″ s. š., 14°35′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	853 (2024)
Rozloha	22,11 km²
Nadmořská výška	259 m n. m.
PSČ	471 61, 472 01
Počet domů	230 (2021)
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Jestřebí 142; 471 61 Jestřebí ; obec@jestrebi.eu
Starosta	Ing. Karel Schreiner
	Oficiální web: www.jestrebi.eu
	Jestřebí
Další údaje
Kód obce	561665
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jestřebí (německy Habstein) je obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, ležící 9 km jihovýchodně od města Česká Lípa a 6 km severozápadně od města Doksy. Dnešní obec je nástupcem původního městečka Krušina, které leželo přímo na úpatí hradního kopce a dodnes se z něj dochovala jen uprostřed hřbitova stojící zvonice původního, později rovněž zaniklého kostela. Do obce Jestřebí spadají vesnice Újezd, Pavlovice a Popelov a samoty či zaniklá sídla Podolec, Nový Svět a Chvístec (německy Quis). Žije zde 853^[1] obyvatel.

Památky

Farní kostel sv. Ondřeje, zasvěcený apoštolu Ondřejovi byl zbudován jako náhrada za vyhořelý kostel původní v letech 1780–1781 a dne 30. listopadu 1781 byl kostel vysvěcen tehdejším arciděkanem z Horní Police, P. Wenzelem Hocke. Prvním farářem byl v následujícím roce ustanoven P. Florián Knobloch. V letech 1788 - 1790 se pak dokončovala vnitřní výzdoba. Autorem maleb v kostele je jezuitský malíř Josef Kramolín,^[4] který rovněž pracoval na výzdobě kostela v nedalekém městysu Holany.
Socha sv. Antonína Paduánského na podstavci s reliéfy trojice světců a Archanděla Michaela. Socha je památkově chráněna od roku 1958 a je řazena mezi mezi důležité doklady sochařství severních Čech z počátku 19. století (byla vytvořena pravděpodobně v roce 1819).^[5]
Zvonice při vstupu do areálu jestřebského hřbitova (na úpatí hradního kopce) je pozůstatkem původního farního kostelíka obce Krušina. V jádře se jedná o gotickou stavbu, později doplněnou novější fasádou. Dnes se zde nachází jediný zvon s velice příjemným zvukem, který nechal pro neznámý kostel ulít hrabě Jakub Černín z Chudenic. Dodnes se nezjistilo odkud a jak se tento zvon do Jestřebí dostal. V přízemí zvonice se nachází malá márnice.
Svatá cesta se nachází u jedné ze zdí jestřebského hřbitova. Tvoří ji sedm výklenkových kaplí zasvěcených Panně Marii Sedmibolestné. Větší kaple uprostřed se sochou Panny Marie byla nazývána „Lurdskou jeskyní″.^[6] Jedná se v podstatě o křížovou cestu, rozšířenou o zastavení z Ježíšova života od jeho dětství (např. Útěk do Egypta nebo Dvanáctiletý Ježíš v Chrámě). Je to barokní architektura, místy poněkud poškozená. Spolu se hřbitovem je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.^[7]
Zřícenina hradu Jestřebí se tyčí v dominantní poloze na pískovcovém skalním suku nad obcí. Jedná se o částečně do skály vysekaný hrad vyhledávaný hojně turisty. Nejpozoruhodnějším zbytkem hradu je v pískovci vytesaná prostora s významnými relikty šlapacího kola rumpálu. Pozoruhodná je rovněž absence klasických hradeb. Vrchol skalního bloku byl opatřen cimbuřím.
Barokní fary v Jestřebí a v Pavlovicích
Zděné a roubené domy v Pavlovicích a v Jestřebí jako příklady původní německé lidové architektury
Dlážděná cesta s Knížecí studánkou v Pavlovicích

Chráněná území

Do katastru Jestřebí zasahuje národní přírodní rezervace Novozámecký rybník, která je zapsána mezi světově významné mokřady Ramsarské úmluvy. Dále pak zde byla zapsaná přírodní rezervace Slunečný dvůr, v jehož sousedství, z převážné části už mimo katastr obce, bylo další chráněné území Konvalinkový vrch.^[8] V červenci 2012 byla na katastrech Jestřebí a sousedního města Doksy vyhlášena nová národní přírodní památka Jestřebské slatiny a jak Sluneční dvůr, tak Konvalinkový vrch do ní byly zahrnuty a samostatný status ztratily.

Do katastru obce Jestřebí zasahuje krajinná památková zóna Zahrádecko, prohlášená vyhláškou MK ČR č. 208/1996 Sb., ze dne 1. července 1996, o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny.

V části katastru obce Jestřebí – k. ú. Pavlovice byla prohlášena opatřením obecné povahy vesnická památková zóna Pavlovice.

Společenské organizace

Fotbalový tým mužů TJ Jestřebí-Provodín zakončil sezonu 2018/2019 v okresu Česká Lípa na 6. místě čtrnáctičlenné tabulky. V sezóně 2019/2020 opět hraje o přední příčky v OP.^[9]

Doprava

U obce je důležitá křižovatka silnic (I/9 a I/38). Přímo v Jestřebí se nacházejí autobusové zastávky Jestřebí, škola a Jestřebí, křiž., přičemž na druhé z těchto zastávek zastavují i dálkové autobusy na trase z Prahy do Nového Boru a Rumburka. Dále jsou na území obce autobusové zastávky Jestřebí, Újezd, Jestřebí, Podolec a Jestřebí, Pavlovice. Železniční stanice Jestřebí, ležící na železniční trati 080 z Bakova nad Jizerou přes Českou Lípu do Jedlové, se však nachází v sousední obci Provodín.

Galerie

Kostel sv. Ondřeje
Zvonice a hřbitov v Jestřebí
Obec Jestřebí s hradem
Kostel a kaple v Pavlovicích
Vesnička Popelov v údolí Švábského potoka, chaloupka – příklad místní německé lidové architektury

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Máchův kraj, s. 76.
↑ Památkový katalog: Socha sv. Antonína Paduánského [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-09]. Dostupné online.
↑ Místopis.eu: Jestřebí.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 125634 : hřbitov se zvonicí a sloupem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 22.
↑ Radek Valenta. OP. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22. června, s. 15. ISSN 1214-8462.

Související články

Seznam kulturních památek v Jestřebí (okres Česká Lípa)
Národní památkový ústav - památkový katalog (krajinná zóna i kulturní památky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jestřebí na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Jestřebí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Jestřebí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Stránky obce Jestřebí
Hrad Jestřebí – historie, foto, plány, stará vyobrazení
Jestřebí hrad - fotogalerie^{[nedostupný zdroj]}
Fotografie z Jestřebí - stránky Petra Randuse^{[nedostupný zdroj]}
Fotografie kostela a hřbitova v Jestřebí^{[nedostupný zdroj]}
Neoficiální stránky obce Jestřebí
Sbírka zákonů k Jestřebským slatinám

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[Toulavá-4] TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Máchův kraj, s. 76.

[5] Památkový katalog: Socha sv. Antonína Paduánského [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-09]. Dostupné online.

[6] Místopis.eu: Jestřebí.

[7] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 125634 : hřbitov se zvonicí a sloupem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[Maloplošná_území-8] MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 22.

[II._třída_OP-9] Radek Valenta. OP. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22. června, s. 15. ISSN 1214-8462.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]