Heřman Hannibal Blümegen

katolický biskup

Heřman Hannibal svobodný pán z Blümegenu (německy Hermann Hannibal von Blümegen, 1. června 1716 Vídeň20. října 1774 Brno[1]) byl římskokatolický duchovní, kanovník a prelát olomoucké a brněnské kapituly, který se roku 1763 stal biskupem královéhradeckým.

Jeho biskupská Milost
Heřman Hannibal Blümegen
Diecéze královéhradecká
Diecéze královéhradecká
XI. královéhradecký
biskup
Mons. Heřman Hannibal Blümegen
Mons. Heřman Hannibal Blümegen
Církevřímskokatolická
PředchůdceAntonín Petr Příchovský z Příchovic
NástupceJan Ondřej Kayser z Kaysernu
Svěcení
Biskupské svěcení27. května 1764
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • biskup královéhradecký (1763–1774)
  • úřad 2 (rok–rok)
Zúčastnil se
  • významné události 1
  • významné události 2
Osobní údaje
Datum narození1. června 1716 nebo 1. července 1716
Místo narozeníVídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí20. října 1774 (ve věku 58 let)
Místo úmrtíBrno
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Vyznánířímskokatolické
RodičeHeřman Jošt Blümegen
PříbuzníJan Kryštof Blümegen a Jindřich Kajetán Blümegen (sourozenci)
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho rodiči byli Heřman Jošt svobodný pán z Blümegenu (Hermann Jodok von Blümegen), tajný rada a kancléř knížete-opata v Kemptenu a od roku 1720 císařský rada a jeho manželka Isabela Marie Alžběta Jenovéfa z Deuringu. Rod sv. pánů z Blümegenu patřil od roku 1722 mezi dolnorakouskou šlechtu a od roku 1723 měla také český baronský titul.

Heřman Hannibal měl sedm sourozenců:

Kariéra

editovat
 
Heřmann Hannibal von Blümegen, pečeť z roku 1754

Heřman Hannibal studoval na univerzitě La Sapienza v Římě, kde roku 1735 získal titul doktora obojího práva.

Poté sloužil jako prelát, V roce 1738 se stal kanovník olomoucké Metropolitní kapituly u svatého Václava.

Roku 1750 se stal děkanem a o rok později proboštem brněnské Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla a 5. listopadu 1763 jej královna Marie Terezie jmenovala biskupem královéhradecké diecéze. V této funkci 9. dubna 1764 potvrdil papež Klement XIII. a biskupské svěcení se odehrálo 27. května a následná intronizace (nastolení) 15. srpna 1764.

Využil také svého práva, které měli biskupové v Habsburské monarchii, zvolit si jeden den na oslavu významného světce. Proto 18. prosince 1772 vyhlásil druhého patrona diecéze sv. Jana Nepomuckého s oslavou svátku 16. května (1. patron sv. Klement v roce 1714, 3. patron sv. Vojtěch v roce 2000).

V roce 1765 založil v královéhradecké diecézi 20 nových farností. Při obsazování těchto farností se dostal do sporu s kapitulou u Svatého Ducha. Spory vyvrcholily v roce 1767, kdy byl raněn mrtvicí. Přestěhoval se do Brna. Těžce nemocný si v roce 1765 zvolil za svého zástupce Matouše hraběte Chorinského barona z Ledské. Ten se za několik let stal světícím biskupem královéhradeckým a 1. biskupem brněnským. Biskup Heřman Hanibal dal v letech 1750–1766 postavit zámek ve Vizovicích.

Zemřel v Brně, kde byl pohřben v kryptě kapituly sv. Petra a Pavla.

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Brno (kostel sv. Petra a Pavla)

Externí odkazy

editovat

Literatura

editovat
  • Aleš Zelenka: Hermann von Blümegen. In: Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. Verlag Duncker & Humblot, Berlin 1990, S. 34–35, ISBN 3-428-06763-0.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 570–571.