Galerie umění je obecné označení místa pro výstavy uměleckých děl, obvykle z oboru vizuální kultury Jde například o obrazy, sochy, fotografie, ilustrace, nová média a produkty užitého umění. Namísto termínu „galerie“ bývají užívány také další: např. „výstavní síň“ a „dům umění“, ve specificky vymezených případech pak „muzeum umění“ nebo „kunsthalle“.

National Gallery of Art
Metropolitní muzeum umění, New York
Puškinovo muzeum umění Moskva
Museo del Prado, Madrid
Louvre v Paříži

Poslání

editovat

V minulosti bylo poslání muzeí umění vymezeno především pozorností na umění samotné. Civilizační vývoj přiměl v 21. století společensky odpovědná muzea promyšleně užívat umění k podpoře nejen estetického a kreativního, ale celkového osobního růstu návštěvníků. Podporuje to i koncept tzv. kritických muzeí.[1]

Vytváření sbírek

editovat

Jde o vědeckou činnost zvanou „akviziční“, kterou vykonávají historici nebo teoretici umění podle dlouhodobě stanovené koncepce formulované v základních dokumentech instituce. Akviziční koncepce muzeí fungujících v rámci veřejných rozpočtů se liší od soukromých muzeí vyšší mírou společenské odpovědnosti. Ta se projevuje ve snaze dostatečně dokumentovat jednotlivé oblasti umění a vytvářet sbírku natolik komplexní, aby mohla co nejlépe sloužit potřebám veřejného vzdělávání.

Z historie galerií

editovat
 
Guggenheimovo muzeum v Bilbau, Španělsko
 
São Paulo Museum of Art, São Paulo, Brazil

Nejstarším způsobem je zpřístupnění, tedy vystavení samotné architektury, významného objektu včetně vnitřního zařízení. Tato praxe byla v Evropě zavedena již v období renesance. V období osvícenství se fenomén vystavování šířil především mezi majiteli objektů, kteří byli zároveň sběrateli umění a mecenáši. Mezi prvními architektonickými sbírkami umění svou galerii zpřístupnil sir John Soane ve své Dulwich Picture Gallery roku 1817.[2] Dnes jde o mnohdy státem vlastněné historické objekty hradů, zámků, paláců či klášterů.

Funkce stálých expozic

editovat

Zatímco v minulosti sloužily stálé expozice soukromých i veřejných muzeí umění jako reprezentační vizitky kvality sbírek, poději začaly plnit vzdělávací funkce související nejen s poznáváním kvalit historie tvorby, ale především s celkovou hodnotovou orientací člověka ve společnosti a přírodním prostředí.

Profesní etika

editovat

Muzea umění mají příležitost se řídit obecným mezinárodním muzejním kodexem (ICOM) a dále pak specializovaným kodexem českých muzeí umění.[3]

Profesní sdružení muzeí umění

editovat

Muzea umění se sdružují v obecném mezinárodním sdružení International Council of Museums (ICOM) a ve specializovaném tuzemském sdružení Rada galerií ČR.[4]

Typy galerií

editovat

Galerie včetně muzeí v současnosti čítají přes 55 tisíc evidovaných jednotek v nejméně 202 státech světa.[pozn. 1] a dají se rozdělit podle různých kritérií:

  • podle majitele nebo zřizovatele: veřejné – státní, národní, regionální, místní; soukromé – dědičné rodové (hradní, zámecké, palácové)
  • podle typu činnosti: muzea umění sbírky) nebo kunsthalle (nesbírkové) neziskové – nadační, komerční (prodejní, aukční), příležitostné výstavní síně typu Kunsthalle
  • podle vztahu k ekonomice: neziskové – nadační, komerční (prodejní, aukční)
  • podle zeměpisné příslušnosti (lokality, regionu, země, státu)
  • podle periodicity přístupnosti veřejnosti: stálá, sezónní, příležitostná, výroční, privátní – nepřístupná
  • podle složení sbírek: malířství, sochařství, umělecká řemesla, architektura, fotografie a nová média
  • podle časové posloupnosti, či období vzniku sbírkových předmětů či objektů
  • podle objektů, v nichž sídlí
  • podle umístění a typu výstavního prostoru
  • podle médií, jimiž jsou zprostředkovány. V posledních desetiletí převažují multimediální galerie a muzea, některé z nich mají svéí internetové weby (collections online), jiné jsou provozovány pouze jako internetová galerie (galerie on-line). Nejznámější a největší z nich je Web Gallery of Art.

Typy výstavních prostorů galerie

editovat

Ke koncepčnímu postoji galerie patří volba užití typu výstavního prostoru:

  • bílá krychle (ideální nezávislý prostor pro působení uměleckého díla)
  • vyčištěný prostor industriálního původu (oblíbená možnost od poloviny 20. století směřující ke konfrontaci zejména soudobé tvorby s industriální historií)
  • užití architektonického stylu budovy s potřebným přizpůsobením
  • komplexní prezentace volného i užitého umění v dobově zařízeném interiéru (památkové objekty, např. zámky, rodné domy apod.)
  • speciálně vytvořená architektura pro novostavbu galerie různých prostorových a barevných forem
  • alternativní prostor nebo část budovy původně nebo jindy sloužící jinému účelu

Otevřenost galerií veřejnosti

editovat

Koncem 20. století začala být zdůrazňována potřeba maximální otevřenosti galerií veřejnosti. Protože si ji některé instituce vykládaly příliš formálně, bylo po odborné diskusi v rámci profesních sdružení stanoveno Desatero kritérií otevřenosti:

  • komunikace s laickou veřejností srozumitelnou hovorovou řečí
  • bezplatná přístupnost
  • otevírací hodiny především v běžné době pracovního volna veřejnosti
  • snadná pěší přístupnost i fyzicky handicapovaným
  • architektonické řešení umožňuje dílčí pohled z ulice do expozic
  • dílčí pohled do expozic i dalších akcí prostřednictvím webu
  • úzká spolupráce s místní komunitou na řešení jejích každodenních problémů
  • galerie je specializovaným odborným kabinetem pro školy
  • galerie umožňuje veřejnosti podílet se na jejím rozvoji
  • informačně je galerie dostatečně vnímatelná v různých rovinách v celém regionu, kde působí

Významné galerie umění

editovat
 
Rijksmuseum v Amsterdamu
 
Interiéry Bristolského muzea umění v Bristolu, Anglie. Obraz z roku 1700 nizozemského malíře Jana Griffiera
 
Interiéry Ermitáž v Peterburgu
 
Moskevská Treťjakovská galerie v noci
 
Kunstmuseum Liechtenstein, Lichtenštejnsko, Vaduz
 
Art Gallery of New South Wales v Sydney
 
High Museum of Art, Atlanta
 
Muzeum umění Tartu v Tartu, Estonsko

Česká republika

editovat

Olomouc

editovat

Ostatní

editovat

Severní Amerika

editovat
 
Národní portrétní galerie ve Washingtonu

Oceánie

editovat

Latinská Amerika

editovat

Muzea a galerie se zaměřením na fotografii

editovat
 
Galerie Josefa Sudka v Praze
 
Galerie nationale du Jeu de Paume
 
Centro Fotográfico Álvarez Bravo

Česká republika

editovat
Praha
Benešov
Český Krumlov
Moskva
Jekatěrinburg

Francie

editovat
Paříž
Chalon-sur-Saône, departement Saône-et-Loire
Lectoure
Lyon
Metz
Nantes
Nice
Saint-Etienne
Sète
Strasbourg
Toulouse
Villeneuve d'Ascq
Vitry-sur-Seine

Švýcarsko

editovat
Rochester, stát New York
Univerzita v Arizoně v Tucsonu
Ciudad de México
Oaxaca, Mexiko

Japonsko

editovat
Tokio

Galerie současného umění

editovat
 
Tehran Museum of Contemporary Art je založeno na perských elementech jako jsou například badgíry. Design odkazuje na práci Frank Lloyd Wrighta
Podrobnější informace naleznete v článku Galerie současného umění.

Online galerie a muzea (anglicky)

editovat
  • Mezinárodní galerie umění[6] – obrazy, sochy, fotografie, archytektura, airbrush, tetování gobelíny...

Muzea, knihovny a instituce se zaměřením na malby a sochy

editovat

Muzea, knihovny a instituce se zaměřením na fotografie

editovat

Poznámky

editovat
  1. Každoroční přehled podává ročenka Museums of the world, poslední 27. svazek vyšel roku 2000, vydavatel Walter de Gruyter GmbH, ISBN 3-11-067783-0, 9783110677836

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Art museum na anglické Wikipedii.

  1. Piotr Piotrowski, "Muzeum krytyczne". Culture.pl [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. (polsky) 
  2. Dulwich Picture Gallery#History of the building
  3. Etický kodex | Rada galerií České republiky / rgcr.cz [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. 
  4. Rada galerií České republiky / rgcr.cz | Rada galerií České republiky [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. 
  5. Paragon Fine Art Gallery [online]. Paragon Fine Art. Dostupné online. 
  6. International Art Gallery [online]. Dostupné online. 
  7. Museum of Fine Arts Boston [online]. Dostupné online. 
  8. Harvard University Art Museums [online]. [cit. 2008-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-02. 
  9. Louvre [online]. Dostupné online. 
  10. National Gallery of Art [online]. Dostupné online. 
  11. Joconde [online]. MInisterstvo kultury Francie [cit. 2022-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-11. 
  12. Prints & Photographs Online Catalog [online]. Library of Congress. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat