Evangelický kostel (Velká Lhota)

kostel ve Velké Lhotě v okrese Vsetín

Dřevěný kostel ve Velké Lhotě je kostelem sboru Českobratrské církve evangelické a je unikátní kulturní památkou v obci Velká Lhotaokrese Vsetín Zlínského kraje.

Evangelický kostel ve Velké Lhotě
Toleranční kostel chráněný jako národní kulturní památka
Toleranční kostel chráněný jako národní kulturní památka
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
OkresVsetín
ObecVelká Lhota
Souřadnice
Map
Základní informace
CírkevČeskobratrská evangelická
SeniorátVýchodomoravský
SborFarní sbor Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě
Současný majitelFarní sbor Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě
Datum posvěcení1783
Architektonický popis
Výstavba1783
Další informace
AdresaVelká Lhota 30
Kód památky35967/8-348 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl postaven v roce 1783 krátce po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. Nebyl nikdy přestavěn, mimo jiné kvůli chudobě farníků, a zůstal tak zachován jako jediný dřevěný kostel s původními rysy tolerančních kostelů v Česku.[1]

V závěru 19. století zde po dvacet let jako farář působil spisovatel Jan Karafiát. V roce 1964 byl kostel prohlášen za nemovitou kulturní památku České republiky[2] a v roce 2008 byl zařazen mezi národní kulturní památky.[3]

Historie vzniku

editovat

Evangelický sbor se na tehdejší Hrubé Lhotě ustavil rok po zveřejnění tolerančního patentu, který ukončil dlouholeté pronásledování protestantů. Bohoslužby se nejprve konaly ve stodole Jiřího Fabiána. Místo bylo zvoleno proto, neboť katolická vrchnost v žádné ze sousedních obcí nechtěla poskytnout pozemky přímo na území obce (Malé Bystřice ani Stříteže nad Bečvou).[4]
Později se začal ze silných smrkových klád stavět roubený kostel krytý šindelem. Než se v něm však v roce 1783 mohly konat první bohoslužby[5], bylo při stavbě potřeba dodržet přísná pravidla.

Toleranční kostel nemohl mít věž ani zvony a dokonce ani vstup do něj nemohl být obrácen k hlavní přístupové cestě. Okna musela být malá. Kostel, který je ze dvou stran obehnán podsíní, je nevytápěný, bez umělého osvětlení, interiér je bez soch a obrazů. Jediným výraznějším zdobením jsou švabachem psané citáty z Bible na černých tabulích a citát z Matoušova evangelia na stropě kostela.[6]

 

Po vydání tolerančního patentu šlo po dlouhou dobu o jediný kostel protestantského vyznání na území Žerotínského panství. Až v roce 1866 byl postaven další evangelický kostel v nedaleké Stříteži.

Roku 1938 bylo do kostela pořízeno harmonium, varhany byly realizovány až roku 1996.[4]

Kostel je doposud v provozu a konají se v něm nedělní bohoslužby a další obřady – nepřetržitě od založení kostela.[6]

Jan Karafiát

editovat

V letech 18751895 zde jako farář působil autor knihy Broučci Jan Karafiát. Pobyt tohoto kazatele připomíná pamětní deska na budově fary i naučná stezka.

Reference

editovat
  1. Velká Lhota, Toleranční kostel. www.nockostelu.cz [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-28. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-10-01]. Identifikátor záznamu 147791 : Kostel evangelický. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. MonumNet, seznam Národních kulturních památek. www.monumnet.npu.cz [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-04. 
  4. a b Dřevěný klenot Valašska. Toleranční kostel ve Velké Lhotě stojí už 240 let : Český bratr 9/2023
  5. Oficiální stránky obce Velká Lhota
  6. a b Velká Lhota - evangelický toleranční kostel

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat