Deštná (okres Jindřichův Hradec)

město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji

Deštná (německy Deschna) je městookrese Jindřichův HradecJihočeském kraji, přibližně 15 kilometrů severozápadně od Jindřichova Hradce, na Dírenském potoce. Žije zde 728[1] obyvatel.

Deštná
Deštná, kostel sv. Ottona
Deštná, kostel sv. Ottona
Znak města DeštnáVlajka města Deštná
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecJindřichův Hradec
Obec s rozšířenou působnostíJindřichův Hradec
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel728 (2024)[1]
Rozloha12,70 km²[2]
Nadmořská výška520 m n. m.
PSČ378 25
Počet domů327 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřadunám. Míru 65
378 25 Deštná u Jindř. Hradce
mesto@destna.cz
StarostaDavid Šašek, DiS.
Oficiální web: www.destna.cz
Deštná
Deštná
Další údaje
Kód obce546151
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Informační tabule na hřbitově v Deštné

První písemná zmínka o Deštné pochází z roku 1294 z darovací listiny Oldřicha z Hradce. Původní název tohoto malého městečka byl „Deštenské Vrchy“, za války „Regenischen Hügel“ (pojmenováno po velmi deštivém místě, tedy kopců, té doby). 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[4]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Deštné (okres Jindřichův Hradec).
  • Kostel svatého Ottona – v jádře románský kostel z doby před pol. 13. stol. Vrcholně gotický presbytář, loď barokně přestavěná v 18. století, věž ze 17. klasicistně upravená, renesanční sakristie. Hodnotný barokní mobiliář a vzácné barokní varhany.
  • V jádře gotická fara, ve dvou pokojích jsou nástropní malby od Bedřicha Kamarýta[5]
  • Poutní kaple svatého Jana Křtitele, ze začátku 17. století[5]
  • Kaplička se smírčím kamenem
  • Barokní kašna a sloup se sochou anděla z roku 1888
  • Provaznické muzeum Karla Klika – otevřeno roku 1998 v bývalé provaznické dílně rodiny Kliků.[6]
  • Letecké muzeum – otevřeno roku 2008 v budově bývalého kina.[7]

Části města

editovat

Město Deštná se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích.

  • Deštná (k. ú. Deštná u Jindřichova Hradce)
  • Lipovka (i název k. ú.)

Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 k městu patřila i Annovice.

Osobnosti

editovat

S obcí jsou spjaty tyto osobnosti:

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi Miloslav Vlček [online]. Poslanecká sněmovna ČR, 2006-10-10, rev. 2006-10-10 [cit. 2014-08-21]. Dostupné online. 
  5. a b POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1 (A/J). Praha: Academia, 1977. S. 256–257. 
  6. Provaznické muzeum v Deštné [online]. Město Deštná, 2014, rev. 2014-08-21 [cit. 2014-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20. 
  7. Letecké muzeum Deštná [online]. Město Deštná, 2014, rev. 2014-08-21 [cit. 2014-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-19. 

Literatura

editovat
  • KVAPIL, František. Deštenský poutník aneb Deštnou křížem krážem. Deštná: obec Deštná, 2005. 19 s. 
  • ČERNÝ, Jiří. Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí Dolních Rakous. České Budějovice: České Budějovice, 2009. 

Externí odkazy

editovat