Biedermannsdorf
Biedermannsdorf je městys v Dolních Rakousích v okrese Mödling jižně od Vídně.
Biedermannsdorf | |
---|---|
![]() Nádraží Laxenburg-Biedrmannsdorf | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°5′ s. š., 16°20′ v. d. |
Nadmořská výška | 185 m n. m. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | ![]() |
Spolková země | Dolní Rakousy |
Okres | Mödling |
![]() ![]() Biedermannsdorf | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 8,94 km² |
Počet obyvatel | 2 842 (2009-4-1) |
Hustota zalidnění | 318 obyv./km² |
Správa | |
Status | městys |
Starosta | Beatrix Dalos (ÖVP) |
Oficiální web | www |
gemeinde | |
Adresa obecního úřadu | Ortsstraße 46 2362 Biedermannsdorf |
Telefonní předvolba | 0 22 36 |
PSČ | 2362 |
Označení vozidel | MD |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
editovatObec leží ve Vídeňské pánvi východně od "Jižní dálnice A2" a "Mödlingské silnice B11".
Nádraží Laxenburg-Biedermannsdorf "Aspangbahn" leží v jižní části obce a přes východní část obce vede Pottendorfská linka trati "Wien-Pottendorf - Wiener Neustadt".
Přes Biedermannsdorf protéká potok Mödlingbach, jeho mlýnský náhon, Krottenbach a Haidbach (malý Krottenbach) a také „Wiener Neustädter Kanal“.
Sousední obce
editovatNa severu je sousední obcí Vösendorf, severovýchodně Hennersdorf, východně Achau, jižně Laxenburg a západním sousedem je Wiener Neudorf.
Historie
editovatPrvní osídlení zde bylo již 7 tisíc let před naším letopočtem. Archeologické nálezy dokladují dobu kolem 5000 před n. l.
V římském období Biedermannsdorf patřil do oblasti Vindobona. V letech 1999/2000 byly obnaženy nálezy uliční stanice z 1. století.
Obec byla kolem let 1170/80 uváděna a držitelem byl „ministeriál“ z Liechtensteina a Perchtoldsdorfu. V roce 1275 byla obec nazývána „Pidermannsdorff".[1] Část názvu obce "Bieder-" je staroněmecké slovo a znamená "správně stihnout, osvědčený, čestný, solidní" atd. Ze staroněmeckého pidarpi, biderbi, starosaského bitherbi a středoněmeckého biderbe se odvozuje, že patří ke skupině slov kolem "potřeby, potřebovat". Slovo je na první slabiku přízvučné, název obce také.[2]
Jako všechny obce v oblasti trpěl Biedermannsdorf mezi válkami, tureckým obléháním i při moru. Za vlády Marie Terezie (1717-1780) byly domy poprvé očíslovány. Po roce 1797 se stavěl „Wiener Neustädter Kanal“, od odbočky „Biedermannsdorfer Canal" za použití cihel, kterých se spotřebovalo veliké množství. Tak došlo k industrializaci obce, která dosud žila převážně ze zemědělství.
Ve druhé světové válce obec trpěla bombardováním blízké "továrny na letecké motory Východní marky".
Obec byla od roku 1938 do 1954 přičleněna k Velké Vídni.
Vývoj počtu obyvatel
editovatV roce 1971 žilo v obci 1295 obyvatel, 1981 1859, 1991 2668, 2001 2904 a v roce 2009 zde žilo 2904 osob.
Kultura a pamětihodnosti
editovatVlastivědné muzeum
editovatPři vykopávkách v roce 1990 v Biedermannsdorfu objevili římskou stanici.[3] Dne 26. října 2000 vlastivědné muzeum otevřelo výstavu mincí, hrnců a hliněných nádob a ze tří nalezených objevených hrobů ozdoby, olejové lampičky, přezky a pod, Vystavili také dokumentaci o pozůstatcích dřívějších staveb (studna, ohniště, cihly atd.).[1]
Milosrdné sestry
editovatZ počátku tu stával barokní zámek "Perlashof". Několikrát byl přestavěný a v roce 1882 zámek získaly "Milosrdné sestry svatého Karla Boromejského". V roce 1883 v objektu otevřeli sirotčinec a obecnou školu. V roce 1897 byla provedena přístavba budovy se čtyřmi křídly. Roku 1902 byl postavený klášterní kostel. V roce 1949 byla v klášteře zřízena průmyslová škola pro ženy. Kostel byl odsvěcený a od roku 1982 je zde zřízena obecní knihovna. Dne 16. června 1982 budovu koupila obec a pronajala ministerstvu pro zřízení vyššího spolkového učiliště pro zemědělské obory.[1]
Farní kostel
editovatKostel svatého Jana Křtitele je v podstatě středověká stavba a v letech 1727-1728 barokně přestavil „Franz Jäckl“. Pozdně barokní hlavní oltář zobrazuje křest svatého Jana Křtitele. Oboustranný oltář a pozdně barokní kazatelna doplňuje vybavení kostela.[1] Varhany byly postaveny v roce 1892.
Zámek Wasenhof
editovatRoku 1454 stál na místě dnešního zámku hospodářský dvůr. Trojkřídlá budova byla postavena barokně kolem roku 1731. V roce 1883 budovu získal darem klášter "Stephaniestiftung" a slouží jako domov pro postižené děti. Od roku 1939 je ve vlastnictví města Vídně.[1]
Hospodářství
editovatVnější část území obce patří částečně průmyslovému centru "Dolní Rakousko jih" a "Eco Plus". Toto území patřilo v období Třetí říše k továrně na letecké motory Východní marky.
V obci je ještě několik zemědělských závodů, které pěstují převážně obilí. Odvody stávajících firem jsou důležitým příjmem obce.
Spolky
editovatSkautský oddíl
editovatVe spolku je podle stavu v roce 2010 celkem asi 70 členů z řad dětí i rodičů. Na pravidelných schůzkách se děti učí skautským dovednostem podle věku a ty potom v létě ověřují v přírodě. V roce 1985 za podpory tehdejšího faráře byla založena "Bonifácova stráž", skupina, která se angažovala v četných činnostech při prázdninových hrách. Akce "Čistý Biedermannsdorf", jeho adventní trh, vlastní výstavy, hádankářské soutěže apod. V roce 2005 byl skautský oddíl zvolen jako nejoblíbenější spolek.
Dětský sportovní spolek
editovatSpolek má asi 50 členů. V roce 2009/2010 jsou tři aktivní družstva: U8, U10 a U11 (soutěží s Laxenbergem a Münchendorfem). Cílem je podpora mladých fotbalistů, sportovců, slavností a přeborů. Výcvik aktivních členů provádějí vhodní cvičitelé podle zásad fotbalového sportu. Dětský fotbal je vhodný pro všechny děti ve věku od 5 let. Úspěchy jednotlivých družstev:
- Sezóna 2006/2007 U8 mistři – skupina mladých Mödling/Liesing.
- 2007 nejoblíbenější spolek v Biedermannsdorfu
- 2009 U10 mistři v nadskupině jihovýchod
Rakouský kynologický svaz
editovatV Biedermannsdorfu je sídlo "Rakouského kynologického svazu“.
Lions Club
editovatKlub existuje od 14. června 1997. Po dlouhá léta každoročně klub pořádá slavnosti. Četné atrakce ve svátky pro velké i malé (polní veletrh, rychlý žejdlík, živá hudba, historická vozidla a traktory, motorky, přetahování, tombola apod.). V roce 2009 se vydali na cestu s novými atrakcemi a zábavou. Nově se přistoupilo k pořádání akce až v pozdním létě, týdenní turnaj v Perlashofu. Obzvláště úspěšné a známé jsou „Lionské punče“. Punčové stánky jsou otevřeny po celý adventní čas a získaly své místo v „Perlashofu“ (za kostelem).
Členové spolku pracují bezplatně a čistý výnos slavností je věnován na charitativní účely.
Osobnosti
editovat- Leopold Eichinger (1940–2009) – starosta Biedermannsdorfu (1975–1992), zemský politik
- Aleksander Sochaczewski (*1843-†1923) zemřel v Biedermansdorfu – polský malíř
- Rosa (Růžena) Holubová, roz. Hofová (1865–1958), manželka cestovatele dr. Emila Holuba, s nímž podstoupila v letech 1883–1887 africkou expedici
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Biedermannsdorf na Wikimedia Commons
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Biedermannsdorf na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e Peter Aichinger-Rosenberger, Evelyn Benesch u. a.: Dehio-Handbuch Niederösterreich südlich der Donau, Teil 1 A bis L. Herausgegeben vom Bundesdenkmalamt. Verlag Berger, Horn, Wien 2003. Seiten 270–272. ISBN 3-85028-364-X.
- ↑ Jakob und Wilhelm Grimm: Deutsches Wörterbuch (DWB). Band 1 A–Biermolke. Leipzig 1854. Stichwort „Bieder". Spalte 1810 Zeile 69. Nachdruck Deutscher Taschenbuch Verlag. München 1991. dtv 5945. ISBN 3-423-05945-1. Gliederung zitiert nach: Der digitale Grimm - Elektronische Ausgabe der Erstbearbeitung. Version 12/04. Verlag Zweitausendeins, Frankfurt am Main. Kompetenzzentrum für elektronische Erschließungs- und Publikationsverfahren in den Geisteswissenschaften an der Universität Trier in Verbindung mit der Berlin-Brandenburgischen Akademie der Wissenschaften. ISBN 3-86150-628-9.
- ↑ Dorothea Talaa, Ingomar Herrmann: Eine römische Straßenstation in Biedermannsdorf bei Wien. Vorbericht. In: Fundort Wien. Berichte zur Archäologie. 6/2003. Hg. vom Magistrat der Stadt Wien, Magistratsabteilung 7 - Kultur, Stadtarchäologie. Phoibos Verlag Wien. ISSN 1561-4891, ISBN 978-3-902086-11-2. Seite 212.
Literatura
editovat- Karl Stiglbauer: Biedermannsdorf. Der Wandel eines Bauerndorfes zur Stadtrandgemeinde von Wien. Eigenverlag der Marktgemeinde Biedermannsdorf 2004. ISBN 3-200-00261-1
- Hanns Augustin: Biedermannsdorf - Heimat einst und jetzt. Selbstverlag der Marktgemeinde Biedermannsdorf 1980
- Anton Strahammer: Biedermannsdorfer Heimatkunde. Österreichischer Schulbücherverlag, Wien 1924. Neuauflage 1999, Selbstverlag der Marktgemeinde Biedermannsdorf
- Hans Bednar, Kim Meyer-Cech: Südheide. Das namenlose Wunderland vor den Toren Wiens. Mandelbaum Verlag Wien 2003. ISBN 3-85476-109-0.