August Karel Kříž
Major dělostřelectva August Karel Kříž (12. května 1814 Tábor[1] – 19. ledna 1886 Chrudim) byl český vojenský důstojník, dělostřelec, technolog, kartograf, cestopisec a horolezec, dlouhodobě působící v Persii, kam odcestoval jako člen vojenské rozvojové výpravy rakouské Císařské armády v letech 1851 až 1859. Byl autorem odborné vojenské literatury v perštině a rovněž se zde podílel na zprovoznění prvního telegrafního spojení. V Perské armádě mu byla udělena hodnost brigádního generála.
| August Karel Kříž | |
|---|---|
| Narození | 12. května 1814 Tábor  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. ledna 1886 (ve věku 71 let) (ve věku 71 let) Chrudim  Rakousko-Uhersko |
| Civilní činnost | voják z povolání |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | major |
| Doba služby | ?1834–1878 |
| Sloužil | Císařská armáda, Perská armáda |
| Složka | dělostřelectvo |
Život editovat
Mládí editovat
Narodil se v Táboře v jižních Čechách do české rodiny. Vstoupil do Císařské armády, kde začal budovat kariéru jako důstojník dělostřelectva. Byl vzdělán technologicky, stejně jako v tvorbě přesných dělostřeleckých map.
V Persii editovat
Na žádost perského šáha Násiruddína byla rakousko-uherskou armádou vypraven do Persie (pozdější Írán) vojenský kontingent s úkolem pomoci modernizace perské armády, jehož byl Kříž součástí. Podílel se na přezbrojování a výcviku zdejších dělostřelců, rovněž se posléze naučil persky a vydal v tomto jazyce první odbornou dělostřeleckou literaturu.
Pobýval především v hlavním městě Teheránu (vytvořil první moderní plán města)[2], rovněž spolu s kolegou, rakouským lékařem českého původu Jakobem Eduardem Polakem, vykonal několik kartografických výprav.[3] Roku 1858 vytvořil po zdolání vrcholu Damávand (5 670 m n. m.) nový český výškový rekord.[4] Vrchol Damávandu a dalších masivů také přesně zaměřil. Podílel se také na rozvoji prvních průmyslových podniků a pomáhal též zprovoznit telegraf v šáhově palácovém sídle, vůbec první takové zařízení v zemi.[5] V Perské armádě následně obdržel hodnost brigádního generála (sertipa) a byl oceněn vysokými vojenskými a státními vyznamenáními. Byl pak schopen zprostředkovávat přímý kontakt mezi vedením země a rakousko-uherskou vládou.
V Persii zůstal s rakousko-uherskou výpravou smluvené čtyřleté období, následně se rozhodl svůj pobyt na stejné období prodloužit, kvůli zdravotním problémům se však do Čech vrátil oproti plánu dříve, roku 1859. Usídlil se u svých příbuzných v Chrudimi, kde trávil penzi. Cestopisné a vzpomínkové texty uveřejňoval na pokračování v místním periodiku Posel z východních Čech v sérii s názvem Obrazy z Persie.
Během návštěvy šáha u císaře Františka Josefa I. v Rakousku-Uhersku v 70. letech mu byla nabídnuta pozice v perské armádě, kterou Kříž odmítl.
Úmrtí editovat
August Karel Kříž zemřel v Chrudimi 19. ledna 1886 ve věku 71 let. Pohřben byl na zdejším hřbitově U Kříže. Jeho pohřeb s vojenskými poctami se stal ve městě společenskou událostí.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Modernizace Íránu (1851–1938) | CountryPic.com - Cestovatelský portál. CountryPic.com [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
- ↑ PŘIPOMENUTÍ: 19. 1. 1886 zemřel v Chrudimi August Karel Kříž - Horolezecká abeceda: vzdělávání, bezpečnost, metodika, učebnice, skripta, informace, kurzy. www.horolezeckaabeceda.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
- ↑ KŘÍŽ August Karel | Městská knihovna Chrudim. www.knihovna-cr.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
