Wikipedie

Adolf Gajdoš

spisovatel

Adolf Gajdoš (16. října 1884 Moravské Prusy[1] – 26. října 1966 Brno) byl moravský spisovatel, překladatel a redaktor.

Adolf Gajdoš
Narození16. října 1884
Moravské Prusy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. října 1966 (ve věku 82 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníŽidenický hřbitov
PseudonymJ. Havlín
Pavel Javor
Jan Tar
Jakub Laval
Revo
Povoláníúředník, redaktor, důstojník, spisovatel, překladatel
DětiDrahomíra Gajdošová
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Narodil se svobodné matce Anežce Gajdošové (1865) v Moravských Prusech[1] (dnes MČ Prusy-Boškůvky, okres Vyškov). Roku 1890 se přestěhoval do Brna, kde od roku 1894 studoval na reálce. Studium v roce 1901 předčasně ukončil a absolvoval obchodní kurs. Poté krátce pracoval jako pomocný úředník záložny.

V roce 1902 nastoupil do vojenské služby, ve které setrval i po vzniku Československa. Za první světové války vedl hospodářskou službu v několika vojenských nemocnicích.[2] V československé armádě pracoval jako důstojník hospodářské služby z povolání, v roce 1924 v hodnosti kapitána.[3] Poté do roku 1942 pracoval ve vydavatelských podnicích Novina a od roku 1942 se živil jako spisovatel na volné noze.[2]

V letech 1941–1948 byl členem Moravského kola spisovatelů.

Rodinný život editovat

Dne 13. ledna 1908 se ve městě Bochni oženil s Františkou Slizowskou (1884–1958). Manželé Gajdošovi měli syny Tadeáše (1911–1973), Zbislava (1914–1986)[4] a Kazimíra (1922–2021) a dceru Drahomíru (redaktorka a spisovatelka).[5]

Dílo editovat

Psal pod vlastním jménem a pod pseudonymy Pavel Javor, Jakub Laval a dalšími. V počátcích byl inspirován proletářskou poezií a poetismem, později se přiklonil k náboženským tématům. Byl též autorem protiválečných próz a knih pro děti.[2]

Sbírka veršů Perníkové srdce se dočkala v Rozpravách Aventina příkré kritiky pro formální nedokonalost.[6]

Denní tisk a časopisy editovat

Příspěvky Adolfa Gajdoše se objevovaly zejména v revue pro katolickou kulturu Archa,[7] v deníku Moravská orlice[8] (kde seznamoval s moravskými umělci v seriálu Galerie moravských kumštýřů) a v dalších periodikách.

Vlastní díla editovat

  • Na ztracené vartě / réva (obálku a typografickou úpravu navrhl Z. Rossmann; Brno, vlastním nákladem, 1926)
  • Perníkové srdce / Reva (obálku a typografickou úpravu navrhl Z. Rossmann; Brno, v. n., 1928)
  • Výkřik duše; Proti kultu zbraní (Bojkovice, V. Buňata, 1931)
  • Pokorné soužení (básně, frontispis Hynek Polášek; Brno, Novina, 1932)
  • Triptych vánoční (Brno, v. n., 1932)
  • Bílá plachetnice (básně; Olomouc, Družina literární a umělecká (DLU), 1933)
  • Hliněný svět (Brno, v. n., 1933)
  • Letecká válka (Brno, v. n., 1933)
  • Vánoce (linoryty František Bílkovský; Brno-Nové Černovice, v. n., 1934)
  • Návrat císaře (Brno, v. n., 1935)
  • Tichý rok poezie (Olomouc, DLU, 1935)
  • Mnich a víno (mariánská legenda, dřevoryty Arnošt Hrabal; Brno, Julius Sigmund, 1936)
  • V zátiší (Breviář víry a naděje; Brno, DLU, 1938)
  • Moravský filosof PhDr. Josef Kratochvil, 1882–1940 (uspořádal Adolf Gajdoš k uctění památky velikého katolického učence a vzácného člověka; Brno, Adolf Gajdoš, 1940)
  • Tvůrci mohyly (památník prof. P. Aloisu Slovákovi; Brno: Moravská knihovna, 1940) Země krásná / Adolf Gajdoš; do linolea ryl Mir. Spurný; Brno, nakladatel není známý, 1940)
  • Matky (Sborník, uspořádal Adolf Gajdoš; Brno, Brněnská tiskárna, 1941)
  • Šlépěj (Brno, Moravské kolo spisovatelů (MKS), 1941)
  • Země krásná (básně; Brno, v. n.)
  • Ježíškovo kvítí (knížka legend, barevné litografie František Doubrava; V Brně, Družstvo MKS, 1943, Třebíč, Arca JiMfa1992)
  • Kominíčkovo štěstí a jiné pohádky (ilustrace Michal Florian; Brno, Družstvo MKS, 1944)
  • Zlatý den (básně, kresby akad. mal. František Doubrava; Brno, Brněnská tiskárna, 1944)
  • Ptačí legendy (ilustrace Michal Florian; Brno, Brněnská tiskárna, 1946)
  • Chata nad přehradou (román pro mládež z období okupace; Brno, Mír, 1947)[9][p 1]
  • Slunečné dětství (obálka a kresby Vladimír Valenta; Brno, Tiskové a vydavatelské podniky Zář, 1947)
  • Morgenwege (pod pseudonymem Pavel Javor; Stockholm, Robert Vlach, 1955)
  • Země křižovaná (pod pseudonymem Pavel Javor; Montreal, Concordia Litho, 1970)
  • Chléb podaný hostu (pod pseudonymem Pavel Javor; Salzburg, Česká kulturní rada v zahraničí, 1975)

Překlady editovat

  • Malá závěť – François Villon; Praha, Vilém Šmidt, 1945
  • Křídlatý mnich – Jan Wiktor, překlad z polštiny; Praha, Topičova edice, 1948
  • Orati na úhoru – Jan Wiktor; Praha, Brázda, 1948)

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ V databázi NK ČR neuvedena.

Reference editovat

  1. ↑ a b Matrika narozených, Moravské Prusy, 1863–1886, snímek 85, Záznam o narození a křtu [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2019-12-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c HÁJKOVÁ, Alena. Adolf Gajdoš. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1/I. A–G. S. 783–784.
  3. ↑ Důstojníci hospodářské služby z povolání. Schematismus branné moci československé (dostupné online v NK ČR). 3/1924, s. 318. 
  4. ↑ SOLDÁN, Ladislav. Josef Baby Kratochvil - vědec, skaut a spisovatel [online]. [cit. 2023-12-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ Společnost. Národní obroda. 13. 1. 1948, s. 6. 
  6. ↑ REVO: Perníkové srdce. Rozpravy Aventina datum 14/1927–1928. S. 176. 
  7. ↑ Např. GAJDOŠ, Adolf. Jitřní záření. Archa. 1/1945, s. 17. 
  8. ↑ Např. GAJDOŠ, Adolf. Galerie moravských kumštýřů XXIII. Moravská orlice. 8. 3. 1931, s. 5. 
  9. ↑ Mír, nakladatelské družstvo. Svobodné noviny. 9. 12. 1947, s. 7. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Adolf_Gajdoš&oldid=23758579“