Zuiderzeewerken
Zuiderzeewerken je názvem rozsáhlého projektu, který spočíval v přehrazení mořského zálivu Zuiderzee, díky kterému se ze zálivu stalo umělé přehradní jezero, dále pak výstavbě polderů a vysušení části tohoto jezera. Sestával z kombinace hrází, odvodňovacích a melioračních opatření, přečerpávacích stanic. Poprvé byl projekt představen roku 1891, poslední související stavební činnost skončila v roce 1975, tzn. že toto gigantické vodohospodářské dílo vznikalo déle než tři čtvrtiny století. Během projektu vznikla jezera IJsselmeer, Markermeer a několik takzvaných „okrajových jezer“ Randmeren.
Historie projektu editovat
Ideje o přehrazení Zuiderzee se objevovaly již od 17. století, ale jejich realizace nebyla vzhledem k tehdejšímu technickému pokroku možná. Plány z druhé poloviny 19. století byly již realizovatelné. Roku 1891 představil vodohospodář a politik Cornelis Lely svůj projekt, který byl základem pro realizaci Zuiderzeewerken. Ten zahrnoval především uzavírací hráz spojující Severní Holandsko s Frískem a oddělující Waddenzee od původního mořského zálivu, ze kterého se stalo sladkovodní jezero IJsselmeer, a dále pět velkých polderů. Proti se stavěli rybáři žijící na pobřeží Zuiderzee, avšak po povodních v zimě 1916 nizozemská vláda projekt definitivně schválila dne 14. července 1918. Hlavními argumenty bylo:[1]
- zlepšení protipovodňové ochrany – pobřeží původního Zuiderzee bylo dlouhé 300 km, kdežto uzavírací hráz 30 km, což podstatně snížilo nebezpečí povodní přicházejících od volného moře
- zvýšení zemědělské produkce – během 1. světové války byl v Nizozemsku nedostatek potravin, podpora zemědělství byla velkou prioritou
- lepší řízení vodního hospodářství – hladina v jezeře IJsselmeer se dala lépe regulovat, zabránilo se zasolování půdy
- rozšíření silniční komunikace – výstavba nových silnic po hrázích polderů.
Přehled stavebních akcí editovat
| Projekt | Délka hráze (km) |
Rozloha (ha) |
Zahájení stavby | Dokončení stavby[2] | Odvodnění území[2] |
|---|---|---|---|---|---|
| hráz Amsteldiepdijk | 2,5 | — | 1920 | 31. července 1924 | — |
| hráz Afsluitdijk | 32 | — | 1927 | 23. května 1932 | — |
| polder Andijk (pilotní projekt) | 1,9 | 40 | 1926 | začátek 1927 | 27. srpna 1927 |
| polder Wieringermeer | 18 | 20 000 | 1927 | 27. červenec 1929 | 31. srpna 1930 |
| polder Noordoostpolder | 55 | 48 000 | 1936 | 13. prosince 1940 | 9. září 1942 |
| polder Oostelijk Flevoland | 90 | 54 000 | 1950 | 13. září 1956 | 29. června 1957 |
| polder Zuidelijk Flevoland | 70 | 43 000 | 1959 | 25. října 1967 | 29. května 1968 |
| hráz Houtribdijk | 28 | — | 1963 | 27. září 1975 | — |
| polder Markerwaard | 28 | 41 000 | z realizace polderu sešlo, v jeho prostoru se nachází jezero Markermeer | ||
U polderů Noordoostpolder a Wieringermeer, které byly zbudovány přímým navázáním na okolní pevninu, bylo pozorováno snížení hladiny podzemní vody na původním území, což vedlo k jeho vysoušení a snížení úrodnosti. Zachováním dostatečně široké vodní plochy mezi původním pobřežím a novým polderem (takzvaná „okrajová jezera“ Randmeren) zůstal vodní režim původního pobřežního území nepozměněný a vodní hospodářství polderu je zcela nezávislé. Tento princip byl použit u polderů Oostelijk Flevoland a Zuidelijk Flevoland.
Oproti původnímu plánu, který počítal s výstavbou pěti hlavních polderů, bylo v průběhu prací odstoupeno od realizace polderu Markerwaard, když se pozornost a peněžní prostředky nizozemské vlády přesunuly na výstavbu protipovodňových hrází v Zeelandu (Deltawerken).[3] Nově získané území rozlehlých polderů (Noordoostpolder, Wieringermeer a dvojpolder Flevopolder sestávající z Zuidelijk Flevoland a Oostelijk Flevoland) o celkové rozloze 1650 km² poskytlo projektantům různých oborů jedinečný prostor pro realizaci rozsáhlých projektů krajinného a městského inženýrství při formování nové kulturní krajiny.[4] Většina území polderů (1650 km², což představuje přibližnou rozlohu okresu České Budějovice) je využívána pro zemědělství, v menší míře plní sídelní, industriální a ekologické funkce (především polder Zuidelijk Flevoland).[5]
V roce 2016 byl spuštěn projekt Marker Wadden (již mimo projekt Zuiderzeewerken), který sestává z realizace skupiny umělých ostrovů ve východní části původně zamýšleného polderu Markerwaard v blízkosti hráze Houtribdijk. Důvodem výstavby ostrovů je zvýšení ekologické hodnoty území. Ostrovy nebudou zastavěny či zemědělsky využívány – mají vytvořit biotop podobný wattovému pobřeží, ale bez slapových jevů, protože Markermeeer není spojené s otevřeným mořem. V roce 2018 zde byl vyhlášen národní park Nieuw Land zahrnující i část polderu Zuidelijk Flevoland.
Fotogalerie editovat
-
Plán z roku 1907 -
dobová fotografie z výstavby hráze Afsluitdijk -
hráz Afsluitdijk -
satelitní snímek severního Nizozemska -
polder Noordoostpolder -
Zuidelijk a Oostelijk Flevoland
.png)
.png)
Zajímavost editovat
Projekt Zuiderzeewerken byl společně s Deltawerken v roce 1995 zařazen mezi „sedm moderních divů světa“ vybraných Americkou společností stavebních inženýrů (ASCE).
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Bronnen voor leerlingen - Het Zuiderzeeproject [online]. Nieuw Land [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-28. (nizozemsky)
- ↑ a b Atlas van het IJsselmeergebied [online]. Ministerie van Infrastructuur en Waterstaat [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Bronnen voor leerlingen - De Markerwaard [online]. Nieuw Land [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-28. (nizozemsky)
- ↑ Niederländischer Städtebau im 20. Jahrhundert am Beispiel der IJsselmeerpolder [online]. Wahlfacharbeit in Sozial- und Wirtschaftsgeschichte bei Dr. A. Eisinger - Samuel Scherrer, Katrin Albrecht [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
- ↑ IJsselmeer Polders [online]. Britannica [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. (anglicky)
Související hesla editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zuiderzeewerken na Wikimedia Commons
