Znečištění plasty

dopad plastových odpadů na životní prostředí

Znečištění plasty je hromadění umělohmotných předmětů a částic (např. plastových lahví, sáčků a mikročástic) v přírodním prostředí, které nepříznivě ovlivňuje volně žijící živočichy, přírodní stanoviště a lidi.[1] Plasty, které působí jako znečišťující látky, se na základě velikosti dělí na mikročástice (mikroplasty), mezočástice a makroskopické odpady. Umělé hmoty jsou levné a trvanlivé, a v důsledku toho jsou lidmi vyráběny ve velkém množství.[2] Chemická struktura většiny plastů je však činí odolnými vůči mnoha přírodním procesům degradace, a v důsledku toho se jen pomalu rozkládají.[3] Tyto dva faktory společně vedly k velkému dopadu plastového znečištění na životní prostředí. Ovšem větší zátěž pro životní prostředí tvoří obsah a nikoli plastové obaly.[4] Bioplasty se sice rychleji rozkládají, ale pro životní prostředí jsou stejně toxické jako obyčejné plasty.[5]

Plastové znečištění může postihnout půdu, vodní toky a oceány. Odhaduje se, že do se oceánu z pobřežních zdrojů ročně dostává 1,1 až 8,8 milionů tun plastového odpadu. Živé organismy, zejména mořští živočichové, mohou být poškozeny buď mechanickými účinky, jako je zapletení do plastových předmětů, nebo problémy spojenými s požitím plastového odpadu anebo tím, že jsou vystaveny chemickým látkám obsaženým v plastech, které narušují jejich fyziologii. Účinkem na člověka je narušení různých hormonálních mechanismů.

K roku 2018 se na celém světě ročně vyprodukuje asi 380 milionů tun plastů. Od padesátých let do roku 2018 bylo celosvětově vyrobeno odhadem 6,3 miliardy tun umělých hmot, z nichž bylo odhadem 9 % recyklováno a dalších 12 % spáleno.[6] Další velké množství plastového odpadu vstoupilo do životního prostředí. Studie naznačují, že těla 90 % mořských ptáků obsahují plastové zbytky.[7] V některých oblastech bylo vyvinuto značné úsilí v boji proti znečištění plasty, a to snížením spotřeby plastů, zpracováním odpadu a podporou recyklace plastů.[8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Plastic pollution na anglické Wikipedii.

  1. PARKER, Laura. We Depend on Plastic. Now We’re Drowning in It.. National Geographic Magazine [online]. 2018-05-16 [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ; HARRISON. Marine pollution and human health. Příprava vydání Hester, Ronald E.; Harrison R.M.. Cambridge, U.K.: Royal Society of Chemistry, 2011. Dostupné online. ISBN 184973240X. S. 84–85. (anglicky) 
  3. LE GUERN, Claire. When The Mermaids Cry: The Great Plastic Tide [online]. plastic-pollution.org, 2009-11, rev. 2019-09 [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. University of Michigan. Mythbusting: Five common misperceptions surrounding the environmental impacts of single-use plastics. phys.org [online]. 2020-10-26 [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Norwegian University of Science. Bioplastics contain substances that are as toxic as those in ordinary plastics. phys.org [online]. 2020-10-23. Dostupné online. 
  6. The known unknowns of plastic pollution. The Economist [online]. 2018-03-03 [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. ISSN 0013-0613. (anglicky) 
  7. FREEDMAN, Jeremy. Turning rubbish into money – environmental innovation leads the way. globalnomadic.com [online]. 2016-02-29 [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Picking up litter: Pointless exercise or powerful tool in the battle to beat plastic pollution?. United Nations Environment Programme [online]. 2018-05-18 [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat