Zlato (minerál)
Zlato, chemická značka Au, je krychlový minerál. Zlato je ryzí prvek ze skupiny mědi (dříve skupina zlata), kam patří ryzí kovy se stejnou strukturou (izostrukturní) - měď, stříbro, olovo.
| Zlato | |
|---|---|
Přírodní kovové zlato na matečné hornině. | |
| Obecné | |
| Kategorie | minerál |
| Chemický vzorec | Au |
| Identifikace | |
| Barva | zlatá, žlutá |
| Vzhled krystalu | plíškovité, keříčkovité, dendritické |
| Soustava | krychlová |
| Tvrdost | 2,5–3 |
| Lesk | kovový |
| Štěpnost | neštěpné |
| Index lomu | ?? |
| Vryp | žlutý |
| Hustota | 19,3 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | lučavka královská |
| Ostatní | kujné, ohebné |
VznikEditovat
Od starověku jsou známé křemenné žíly se zlatem, které jsou hydrotermálního původu. Teprve v průběhu 20. století byly objeveny další typy ložisek, které obsahují výrazně vyšší množství zlata, ale často pouze v mikroskopické podobě. Největší objemy zlata se těží z porfyrových ložisek, následují geneticky příbuzná ložiska typu Carlin. Zlato také vzniká činností podmořských vulkánů v podobě vulkano-sedimentárních ložisek, kde bývá spjato se sulfidy, nejčastěji arzenopyritem. Metamorfózou vulkano-sedimentárních formací se zlato často remobilizuje a rekrystalizuje v podobě makroskopických zrnek a plíšků v tzv. stratiformních ložiskách.
Všechna ložiska zlata jsou zdrojem pro druhotné uloženiny v náplavech, které byly rýžovány už od starověku.
MorfologieEditovat
Velmi častý je tvar plíšku, mikroskopická zrnka obvykle elipsoidického tvaru a valouny (nuggety), některé i značných rozměrů. Vzácně tvoří drobné krystalky, nejčastěji ve formě osmistěnu {111}, někdy i krychle {100}, nebo jejich spojky. Jednosměrným vývojem či zploštěním krystalů vznikají krystalové nepravidelnosti, plíšky a drátky. Vzácně dendritické agregáty se zploštěním podle ploch oktaedru.
Malé částečky zlata z náplavů se označují jako zlatý prach či zlatinky. Valounky a valouny se v Rusku nazývají samorodky, v anglicky mluvících zemích nuggets („nugety“).
VlastnostiEditovat
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5–3, hustota podle příměsí 15,5–19,3 g/cm³, něštěpné, lom hákovitý. Kujné, ohebné, dobře vede elektrický proud. Taje při 1063 °C.
- Chemické vlastnosti: Složení: Au 100 % (teoreticky), příměsi Ag, Pt, Cu, Pd, Ir, Rh, Bi, Se, Te. Rozpouští se v lučavce královské, KCN, NaCN.
- Optické vlastnosti: Barva: zlatožlutá, žlutobílá, vryp lesklý žlutý, kovový lesk. Opaktní, prosvítá modrozeleně v tenké vrstvičce.
Zlato se nejčastěji vyskytuje v podobě přírodní slitiny se stříbrem, která se označuje jako elektrum. Příměs stříbra mění typicky zlato-žlutou barvu čistého zlata na světlejší stříbro-zlatou barvu, příměs mědi naopak mění odstín více do červena. Běžné příměsi stříbra a mědi snižují hustotu zlata oproti teoretické (19,3 g/cm³).
ZískáváníEditovat
Největší množství zlata se těží z porfyrových a Carlin ložisek povrchovou těžbou ve velkých objemech. Menší množství se získává hlubinnou těžbou zlatonosných žil. Část zlata se získává také rýžováním ze sedimentů. V Austrálii je zlato získáváno rýžováním na sucho, větší nuggety se často dohledávají pomocí detektorů kovů.
VyužitíEditovat
Většina zlata se stále využívá ve šperkařství a jako drahý kov v investiční oblasti jako investiční zlato. Zlato bylo definitivně opuštěno jako zlatý standard v roce 1971, přesto si stále uchovává svůj význam a většina centrálních bank drží zlaté rezervy. Velké objemy zlata spotřebuje výroba elektroniky, zejména procesory, vysoce vodivé konektory, spínače, relé a další kritické součástky. V lékařství se používají izotopy či soli zlata na speciální aplikace, zejména v oblastech léčby rakoviny. Naopak rozšířené využití zlata v zubařství postupně klesá a ve vyspělých zemích bylo zlato nahrazeno speciální keramikou.
NalezištěEditovat
- Česko - Křepice, Jílové u Prahy, Roudný u Vlašimi, Kašperské Hory, Zlaté Hory, Mokrsko, Předín, Orlík u Humpolce
- Slovensko - Kremnica, Hodruša-Hámre, Pezinok, Magurka, Dúbrava
- Chile – valouny o hmotnosti 153 kg, nalezené r. 1851,
- z Viktorie v Austrálii r. 1858 nalezené balvany o hmotnosti 84, 69, 54 a 50 kg,
- z Uralu r. 1849 kus 36 kg těžký,
- z Kalifornie (USA) - krystalované zlato z Eagle's Nest.
- Venezuela - krystalované zlato z Pauji a Icabarú
- Brazílie - krystalované zlato z Ouro Branco, Itaituba a Alta Floresta
