Zlato (minerál)
Zlato, chemická značka Au, je krychlový minerál.
| Zlato | |
|---|---|
Přírodní kovové zlato na mateční hornině. | |
| Obecné | |
| Kategorie | minerál |
| Chemický vzorec | Au |
| Identifikace | |
| Barva | zlatá, žlutá |
| Vzhled krystalu | plíškovité, keříčkovité |
| Soustava | krychlová |
| Tvrdost | 2,5–3 |
| Lesk | kovový |
| Štěpnost | neštěpné |
| Index lomu | ?? |
| Vryp | žlutý |
| Hustota | 19,3 g⋅cm−3 |
| Rozpustnost | lučavka královská |
| Ostatní | kujné, ohebné |
VznikEditovat
MorfologieEditovat
Velmi častý je tvar plíšku, mikroskopická zrnka obvykle elipsoidického tvaru a valouny (nuggety), některé i značných rozměrů. Vzácně tvoří drobné krystalky, nejčastěji ve formě osmistěnu {111}, někdy i krychle {100}, nebo jejich spojky. Jednosměrným vývojem či zploštěním krystalů vznikají krystalové nepravidelnosti, plíšky a drátky. Vzácně dendritické agregáty se zploštěním podle ploch oktaedru.
VlastnostiEditovat
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5–3, hustota podle příměsí 15,5–19,3 g/cm³, něštěpné, lom hákovitý. Kujné, ohebné, dobře vede elektrický proud. Taje při 1063 °C.
- Chemické vlastnosti: Složení: Au 100 % (teoreticky), příměsi Ag, Pt, Cu, Pd, Ir, Rh, Bi, Se, Te. Rozpouští se v lučavce královské, KCN, NaCN.
- Optické vlastnosti: Barva: zlatožlutá, žlutobílá, vryp lesklý žlutý, kovový lesk. Opaktní, prosvítá modrozeleně v tenké vrstvičce.
ZískáváníEditovat
Valounky a valouny se v Rusku nazývají samorodky, v anglicky mluvících zemích nuggets („nugety“).
VyužitíEditovat
Využívá se ve zlatnictví, zubním lékařství, elektronice a bankovnictví.
NalezištěEditovat
- Chile – valouny o hmotnosti 153 kg, nalezené r. 1851,
- z Viktorie v Austrálii r. 1858 nalezené balvany o hmotnosti 84, 69, 54 a 50 kg,
- z Uralu r. 1849 kus 36 kg těžký,
- z Kalifornie (USA) 35 kg.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu zlato ve Wikimedia Commons - Zlato na webu mindat.org (anglicky)
- Zlato na webu Webmineral (anglicky)
- Historie ložiska Zlatý Chlum u Jeseníku
- Český klub zlatokopů
