Zinkografie

technika tisku

Zinkografie je grafická metoda tisku z plochy,[1] která využívá stejného principu jako litografie. V řadě cizojazyčných článků (též ve Wikipedii) je zaměňována s technikou leptu do zinkové desky, která je grafickou technikou tisku z hloubky. O využití zinkových štočků náhradou za drahé litografické kameny se zmínil již vynálezce litografie Alois Senefelder ve svém anglickém patentu z roku 1801. Od zinkografie vedla přímá cesta k autorskému ofsetu[2] a průmyslovému ofsetovému tisku.

HistorieEditovat

Alois Senefelder hledal způsob, jak nahradit drahý Solnhofenský kámen levnějším materiálem a nechal si patentovat tisk ze zinkové desky.[3] První úspěšné zkušební tisky provedl roku 1820 francouzský vojenský inženýr a kartograf Claude-Joseph Breugnot, který se u Senefeldera vyučil a metodu využil k tisku map. V roce 1834 si techniku tisku map z velkých zinkových desek nechal patentovat pod názvem géorama nebo zincographie.

Roku 1837 Breugnot prodal svůj proces Eugène Florent Kaeppelinovi, který tiskl topografické mapy pro Ministerstvo války a také přírodopisné ilustrace a výkresy. Kolem roku 1840 se zinkografie začala používat v Anglii.[4]

V letech 1860-1890 rozvinula průmyslový tisk na principu zinkografie pařížská dílna Jeana Noëla Monroqua (1819-1913),[5] která produkovala plakáty, etikety a viněty. Jeho syn Léon Monrocq (1857-1902) vydal roku 1878 příručku Manuel de lithographie sur zinc. Po roce 1850 se začala uplatňovat ve strojovém tisku fotozinkografie, která umožňovala tisk půltónů a konkurovala metodě Woodburytypie[6]

Roku 1879 začal Henri Voirin (1827-1887) jako jeden z prvních užívat k tisku ze zinkových desek rotační gumové válce a připravil cestu k ofsetovému tisku (1895). Zinkografie byla populární ještě v letech 1900-1920 při tisku barevných ilustrací v časopisech, které nabízely iluzi litografického tisku.

PostupEditovat

Metoda je odvozena z litografie a užívá stejného principu, založeného na odpuzování vody mastnou barvou. Původní postup užíval k přípravě zinkové desky kyseliny sírové nebo chlorovodíkové a kresbu preparoval roztokem arabské gumy s kyselinou fosforečnou..[7]

Podle Krejči se nová deska nazrní pomocí skleněných kuliček a karborundového písku v brousicím stroji. Povrch se zbaví oxidů roztokem kamence s kyselinou dusičnou, omyje vodou a osuší. Kresba se provádí litografickou křídou nebo tuší (pro přímý otisk z desky stranově převráceně, pro tisk ofsetem nepřevrácená). Deska se pak preparuje roztokem Strackerovy soli ve vodě. Kresba se zapráší mastkem zatře leptadlem a omyje vodou, pak navlhčí roztokem arabské gumy. Kresba se vymyje asfaltovou tinkturou v terpentýnovém oleji a naválí barvou. Přebytečná guma se odmyje vodou, deska se znovu naválí barvou a tiskne.[8]

ReferenceEditovat

  1. Baleka J, 1997, s. 390
  2. Krejča A, 1981, s. 177
  3. Michálek O, 2014, s. 82-83
  4. Godefroy Engelmann, Traité de Lithographie, Mulhouse : éd. Engelmann P & / impr. de P. Baret, 1840, p.410
  5. Dictionnaire des imprimeurs-lithographes du XIXe siècle: MONROCQ Jean, Noël
  6. Oliver, Barret. A History of the Woodburytype: The First Successful Photomechanical Printing Process and Walter Bentley Woodbury (Nevada City, Ca, Carl Mautz Publishing, 2007)
  7. Richmond W. D., 1878, p. 139-144
  8. Krejča A, 1981, s. 178

LiteraturaEditovat

  • Jan Baleka, Výtvarné umění. Výkladový slovník (malířství, sochařství, grafika), Academia Praha 1997, ISBN 80-200-0609-5
  • Aleš Krejča, Techniky grafického umění, Artia Praha 1981
  • Alfred Lemercier, La lithographie française de 1796 à 1896 et les arts qui s'y rattachent: manuel pratique s'adressant aux artistes et aux imprimeurs, Paris, Ch. Lorilleux, 1896, p. 189-214.
  • W. D. Richmond, The Grammar of Lithography, první vydání 1878, nové vydání (The Grammar of Lithography, A Practical Guide for the Artist and Printer in Commercial and Artistic Lithography, and Chromolithography, Zincography, Photo-lithography, and Lithographic Machine Printing), Cambridge Library Collection - History of Printing, Publishing and Libraries 2010, ISBN 9781108009072
  • Léon Monrocq, Manuel pratique de lithographie sur zinc, Paris, Monrocq frères, 1885.
  • R.L. Brégeaut, Édouard Knecht et Jules Desportes, Nouveau manuel complet de l'imprimeur lithographe (Nouvelle édition très augmentée), Roret, 1850, p. 338

Externí odkazyEditovat