Zemplinikum
Zemplinikum, někdy též označované jako Zemplínský ostrov je tektonická jednotka nejistého zařazení vystupující zpod neogénních hornin v jihozápadní části Východoslovenské nížiny a v Zemplínských vrších.
U osady Byšta-kúpele v okrese Trebišov vystupují v oblasti o rozloze asi 5 km x 3 km[1] horniny krystalinika, tvořené vysokostupňovými metamorfity, dvojslídnými a biotitickými pararulami[2], ortorulami, svory, amfibolity a migmatity. V minulosti se na základě radiometrických měření předpokládalo, že jde o nejstarší horniny prokázané v oblasti Západních Karpat. Jejich stáří bylo určeno jako svrchní proterozoikum.[3] Později byly tyto údaje všeobecně zpochybněny, jiné údaje totiž poukazují na mladší hercynské období (338 – 308 Ma).[1]
Sedimentární sekvence, nasedající na krystalinikum, tzv. zemplínský permokarbon, tvoří do 2500 metrů mocné souvrství, litostratigraficky pojmenované jako cejkovská skupina. Nad nimi se nacházejí mezozoické horniny, pískovce a karbonáty, jejichž tektonická příslušnost je diskutabilní. Navíc se předpokládá, že na krystaliniku leží diskordantně jako příkrov, který má opačný smysl pohybu než ostatní jednotky Západních Karpat.[4]
Na základě podobnosti s různými okolními jednotkami zemplinikum různi autoři řadí k jiným tektonickým oblastem, jeho tektonické zařazení však není uspokojivě dořešeno. Část autorů jej řadí na základě podobnosti k veporiku[3] (chybí však alpinský metamorfní postih), jiní poukazují na podobnost s podložím maďarského pohoří Mecsek, nebo jako součást teranu Tisia, jelikož jeví podobné znaky jako celky v maďarském pohoří Mecsek.[5] Podle dalších koncepcí by mohlo být zemplinikum součástí gemerika, případně východoevropské platformy.[4]
Označení Zemplinikum je odvozeno od výskytu v oblasti Zemplínských vrchů.
Litologie editovat
Obalové jednotky zemplínskeho krystalinika jsou označovány jako cejkovská skupina.[6] Tyto horniny jsou karbonského a permského stáří, převážně kontinentálního vývoje. Spodní část formace tvoří pískovce, slepence a fylity s tenkými slojemi antracitu. Rozlišitelné jsou dva karbonské sedimentační cykly, oba obsahující ryolity a jejich pyroklastika. Nad nimi se nachází permské jílovité břidlice, slepence a pískovce, též s polohami kyselých vulkanitů.[7]
Druhohorní souvrství jsou zachována jen v jihovýchodní části zemplinika, u Ladmovec a Černochova. Jde o triasové pískovce, vápence a dolomity. Po okrajích se místy vyskytují i andezity a ryolity, případně jejich tufy.[2]
Severně od zemplinika se v podloží Východoslovenské pánve nachází iňačovská jednotka, která prošla zvláštním vývojem.[6]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zemplinikum na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b SHAH WALI, Faryad. Metamorphic Map and Database of Carpatho-Balkan-Dinaride Area [online]. met-map.uni-goettingen.de, 2002 [cit. 2015-04-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Vladár, J. a kolektív, 1982: Encyklopédia Slovenska VI. zväzok T - Ž. Veda, Bratislava, 774 s.
- ↑ a b Vozárová, A., Vozár, J., 1988: Late paleozoic in Western Carpathians. Mladšie paleozoikum v Západných Karpatoch. Geologický ústav Dionýza Štúra, Bratislava, 303 s.
- ↑ a b Hók, J., Kahan, Š., Aubrecht, R., 2001: Geológia Slovenska. Archivováno 19. 7. 2011 na Wayback Machine. Univerzita Komenského, Bratislava, 43 s.
- ↑ Krist, E., Korikovskij, S.P., Putiš, M., Janák, M., Faryad, S.W, 1992; Geology and petrology of metamorphic rocks of the Western Carpathian crystalline complexes. Comenius University Press, Bratislava, 324 s.
- ↑ a b Maheľ, M., 1986: Geologická stavba československých Karpát / Paleoalpínske jednotky 1. Veda, Bratislava, 503 s.
- ↑ Mišík, M., Chlupáč, I., Cicha, I., 1984. Historická a stratigrafická geológia. SPN, Bratislava, 541 s.