Kornoutice africká
Kornoutice africká (Zantedeschia aethiopica), někdy též kornoutovka africká, je dlouhověká, trsnatá, hygrofytní rostlina, jeden z několika mála druhů rodu kornoutice (Zantedeschia), který byl též považován za součást rodu ďáblík (Calla). Tato nenáročná, vytrvalá bylina bývá pěstována pro své květy v závislosti na klimatu, buď ve volné přírodě, ve sklenících či v domácnostech. Řezané květiny vydrží dlouho čerstvé a používají se také do svatebních kytic.[2][3]
 Kornoutice africká | |
|---|---|
 Kvetoucí kornoutice africká (Zantedeschia aethiopica) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | žabníkotvaré (Alismatales) |
| Čeleď | árónovité (Araceae) |
| Rod | kornoutice (Zantedeschia) |
| Binomické jméno | |
| Zantedeschia aethiopica (L.) Spreng., 1826 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozšíření editovat
Pochází z Jihoafrické republiky a přilehlého Svazijska a Lesotha. Druhotný výskyt druhu byl zaznamenán na jihu Austrálie, na Novém Zélandu, na ostrovech v Pacifiku a Karibiku, na jihozápadě Spojených států i ve středu jihoamerického kontinentu. Zahradníky oblíbená rostlina je často pěstována v tropech ve venkovní kultuře a tam na mnoha místech zplaněla. Na příhodných místech se ji dobře daří a např. v Západní Austrálii je považována za invazní rostlinu.[2][4][5]
Ekologie editovat
Pelofilní rostlina, roste v hlinité, zbahněné půdě, v mokřinách při březích vodních toků a nádrží do nadmořské výšky 3200 m. Potřebuje dostatek světla, při velkém zastínění ji řídne pletivo a vyrůstají jen malé listy a drobná květenství. Kvete od května do září, při pěstování v chráněném prostředí vykvétá za ideálních podmínek i celoročně.[2][3][4][6][7]
Popis editovat
Vytrvalá, bezlodyžná bylina vyrůstající do výšky 60 až 100 cm z tlustého oddenku s dlouhými provazcovitými, dužnatými kořeny. Z pupenů oddenku vyrůstají listy s dlouhými řapíky, které mají svěže zelené, vejčitě střelovité čepele dlouhé až 45 cm a široké 25 cm. Na dlouhém stvolu vyrůstá z jejich úžlabí až 9 cm dlouhé květenství, světle žlutá palice podepřena bílým, až 25 cm dlouhým, vespod překrytým nálevkovitým toulcem.
Drobné květy v palici jsou jednopohlavné a nemají květní obaly. Ve spodní části palice jsou květy samičí tvořené semeníky se třemi pouzdry a nazelenalými bliznami, výše umístěné květy jsou samčí se žlutými synandrii, nitkami srostlými s prašníky.
Plody jsou bobule, měnící při zrání barvu ze zelené na oranžovou. Obsahují v dužině několik světle hnědých, bradavičnatých, slizotvorných semen. Oddenky jsou oblíbenou potravou divokých prasat a dikobrazů. Ve své domovině sloužívají toulce jako úkryt pro drobnou žabku rákosničku áronovou.[2][3][4][6][8]
Rozmnožování editovat
V přírodě se kornoutice africká rozmnožuje semeny i oddenky. Pohlavně je šířena hlavně ptáky a hlodavci, kteří konzumují dužnaté plody a rozsévají přitom semena. Vegetativně se šíří pomoci oddenků, kdy jsou jejich úlomky roznášeny vodou při povodních, nebo ze zbytků vyvážených na skládky; za dobrých podmínek se ze spících pupenů brzy rozrostou do mohutných kolonií. Při domácím pěstování se obvykle rozmnoží rozdělením trsů při přesazování po období klidu.[4][6][7]
Pěstování editovat
Po odkvětu rostlina zatahuje a vyžaduje teplotu asi 10 °C a jen velmi slabou zálivku, zbytnělý oddenek lze také vyjmout a skladovat v chladnu a téměř suchu. S příchodem jara po vyrašení stonků požaduje teplotu kolem 20 °C, světlo a zvýšenou vlhkost půdy i vzduchu. Listy možno rosit, v suchu a teple zasychají a hrozí napadení sviluškami a mšicemi. Rostlinu lze později přemístit ven z místnosti, zpočátku do polostínu. Byly vyšlechtěny barevné kultivary křížením s dalšími druhy rodu kornoutice.[2][3][4]
Škodlivost editovat
Kornoutice africká vytváří na příhodných místech husté porosty, které zahubí nejen původní travní vegetaci, ale zabrání v regenerací i keřům a stromům. Všechny části rostliny jsou v syrovém stavu toxické, obsahují velké množství šťavelanu vápenatého. Dotykem může dráždit citlivou pokožku a po požití způsobit otoky v ústech a krku, při větších dávkách vyvolat zvracení, průjem a případně i poškození ledvin a jater končící úmrtím.[3][7]
Galerie editovat
-
Kvetoucí rostliny -
Mladé rostliny -
Palice -
Zrající plody
.JPG)
_02.JPG)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ a b c d e GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Zantedeschia aethiopica [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 06.11.2012 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Zantedeschia aethiopica [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK [cit. 2017-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-26. (anglicky)
- ↑ a b c d e UHER, Jiří. Zantedeschia aethiopica [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
- ↑ US National Plant Germplasm System: Zantedeschia aethiopica [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c AUBREY, Alice. PlantZAfrica: Zantedeschia aethiopica [online]. (SANBI) South African National Biodiversity Institute, Pretoria, ZA, rev. 11.2005 [cit. 2017-01-02]. Dostupné v archivu. (anglicky)
- ↑ a b c Zantedeschia aethiopica [online]. Eurobodalla, Customer service centre, Moruya, NSW, AU [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Plant Finder: Zantedeschia aethiopica [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kornoutice africká na Wikimedia Commons 
Taxon Zantedeschia aethiopica ve Wikidruzích
