Zaniklé elektrárny v Česku

V průběhu historie elektrifikace Českých zemí vzniklo a zaniklo mnoho energetických zdrojů. Tento seznam obsahuje zaniklé elektrárny v Česku, jejichž souhrnný výkon je vyšší než 200 HP (147 kW) a které již neprodukují elektrickou energii.

Elektrárna Hradec Králové – Hučák – parní blokEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Jez Hučák.

Elektrárna byla vybudována souběžně s doposud pracující vodní elektrárnou, protože Labe nemohlo zajistit vzhledem ke kolísajícímu průtoku stabilní dodávku elektrické energie.

Slavnostní spuštění proběhlo 12. 2. 1910 ve 2 hodiny odpoledne, v té době v ní pracovaly dva parní stroje, každý o výkonu 400 HP. Mezi lety 1912–1915 byla elektrárna rozšířena o parní turbínu s výkonem 1500 HP. Poslední energii dodala parní elektrárna roku 5. 1. 1946.

Technická data
Provoz 19101946
Typ elektrárny parní
Typ proudu střídavý
Storjní vybavení
2x parní stroj 400 HP
1x parní turbína 1500 HP
Celkový výkon 2300 HP (1960 kW)

Elektrárna Praha-HolešoviceEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Holešovická elektrárna.

Její historie se začíná psát roku 1897, kdy bylo rozhodnuto o jednotné elektrizaci Prahy, do provozu byla spuštěna roku 1900.

Technická data
Provoz 1900–19??
Typ elektrárny parní
Typ proudu střídavý
strojní vybavení
5x parní stroj 1000 HP
1x parní stroj 1000 kW
1x parní stroj 3000 HP
1x parní turbína 5000 HP
2x parní turbína 3600 kW
2x parní turbína 8500 kW
Celkový výkon 13 000 HP (9 555 kW) + 29 200 kW

Elektrárna VodňanyEditovat

Byla vybudována v roce 1904, investiční náklady činily zhruba 210 000 tehdejších korun, dodávala energii pro 24 veřejných obloukových lamp a 80 veřejných žárovek, navíc bylo připojeno 2250 soukromých žárovek a 61 motorů o výkonu 243 HP. V roce 1914 byl vybudován rotační měnič o výkonu 18 HP.

Technická Data
Provoz 1904–19??
Typ elektrárny parní
Typ proudu stejnosměrný
Strojní vybavení
1x parní stroj 130 HP
1x parní stroj 80 HP
1x rotační měnič 18 HP
Akumulátor ? Ah
Celkový výkon 228 HP (167,5 kW)

Elektrárna Horní JiřetínEditovat

Byla vybudována roku 1908. Dodávala energii okolním obcím, uhlí bylo dopravováno vlečkou z dolu Grohmann.

Technická Data
Provoz 19081945
Typ elektrárny parní
Typ proudu ??
Strojní vybavení ??
Celkový výkon 480 kW (1933)

Elektrárna ErvěniceEditovat

Ervěnice IEditovat

Historie elektrárny je spjata s elektrárnou v Holešovicích a zásobování Prahy elektrickým proudem. Krátce po první světové válce začíná narůstat poptávka po elektrické energii. Elektrárny na území hlavního města přestávaly stačit rostoucím nárokům, proto se začal hledat nový zdroj elektrické energie. Jako nejrychlejší varianta se jevilo vybudování tepelné elektrárny. Se stavbou se započalo v roce 1923 a první elektrickou energii do sítě začala elektrárna dodávat 26. února 1926. Konec provozu byl v dubnu 1965.

Technická data
Provoz 19261965
Typ elektrárny parní
Typ proudu střídavý
strojní vybavení
3x parní turbína 15 MW
1x parní turbína 25 MW
Celkový výkon 70 MW

Ervěnice IIEditovat

Tak jako historie Ervěnic I byla spojená se vznikem ČSR, plány Ervěnic II byly spojeny s válečnými běsy. Třetí říše plánovala vytvořit na území okolo Mostu obrovské chemické a energetické komplexy, které by sloužily jako zdroje pro německý průmysl. Ervěnice II měly být jednou z největších, ne-li největší elektrárnou na světě s výkonem 1000 MW. S jejím budování se začalo v roce 1941. První kotel a turbíny byly uvedeny do provozu v roce 1948, stavba dokončena v roce 1952. Konec provozu v roce 1980.

Technická data
Provoz 19481980
Typ elektrárny parní
Typ proudu střídavý
strojní vybavení
?x parní turbína ? MW
Celkový výkon 140 MW

Elektrárna Vyšší BrodEditovat

Elektrárna byla dostavěna v roce 1902, spuštěna v roce 1903, sloužila jako zdroj energie pro papírny ve Větřní.[1]

Technická data
Provoz 1903–195?
Typ elektrárny vodní
Typ proudu střídavý (42 Hz)
strojní vybavení
3x vodní turbína 1 700 kW
1x vodní turbína 2 700 kW
1x vodní turbína 9 000 kW
Celkový výkon 16 800 kW

Elektrárna MydlovaryEditovat

Jednalo se o první zařízení v ČSR, které mělo ověřit možnosti spalování lignitu, jenž se hojně vyskytoval v okolí Mydlovar. První experimentální elektrárna měla výkon 2 × 400 kW, zprovozněna byla roku 1922, odstavena byla pak v roce 1927, o rok dříve však začala již běžet definitivní elektrárna s práškovými kotly a TG1 o výkonu 3 MW. V roce 1928 najely do provozu další kotle K3 a K4 a TG2 o výkonu 6 MW. Další rozšíření přišlo v roce 1935 (kotel K5), v roce 1939 nové TG 3 o výkonu 10 MW, v roce 1940 kotel K6. Další rozvoj následoval až v roce 1965 s teplárenským kotlem K7 a TG 4 o výkonu 6 MW. Zároveň se spuštěním tohoto kotle byly definitivně odstaveny nejstarší kotle K1-K4 a TG 1 a rovněž v tomto roce byl postaven 100 m vysoký komín. V roce 1973 přešla elektrárna na spalování sokolovského hruboprachu. Z elektrárny se stala spíše teplárna (zásobovala MAPE Mydlovary a město České Budějovice) a z toho důvodu byly odstaveny postupně TG 2 (1976), TG 3 (1984), poslední TG 4 o výkonu 6 MW byl odstaven v roce 1998, čímž zanikla v tomto místě výroba elektřiny nepřetržitě zde trvající od roku 1922.

Technická data
Provoz 19261998
Typ elektrárny parní
Typ proudu střídavý
strojní vybavení
1x parní turbína 3 MW
2x parní turbína 6 MW
1x parní turbína 10 MW
Celkový výkon 25 MW

Elektrárna OslavanyEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Elektrárna Oslavany.

Její historie se začíná psát v roce 1911, kdy se započalo s výstavbou, provoz zahájila 1. dubna 1913, instalováno bylo 6 kotlů a 2xTG s celkovým výkonem 6,8 MW, který byl postupně navyšován až na konečných maximálních 115 MW postavením 50 MW bloku v roce 1964. Elektrárna jako palivo kromě místního černého uhlí z jižní části Rosicko-oslavanského revíru (z dolů Kukla, Františka a později Jindřich II) využívala i polské černé uhlí a zemní plyn. Do vybudování elektrárny Dukovany představovala po elektrárně Hodonín druhý největší jihomoravský zdroj. Její provoz byl ukončen, v návaznosti na útlum těžby uhlí v okolí, dne 30. května 1993. Tabulka zachycuje poslední funkční konfiguraci.

Technická data
Provoz 19131993 (80 let)
Typ elektrárny parní
Typ proudu střídavý
strojní vybavení
3× turboalternátor 21 MW
1× turboalternátor 50 MW
Celkový výkon 115 MW (s přetížením)

Elektrárna HlubočkyEditovat

Byla vybudována v letech 1921–1922 firmou Pittel & Brausewetter, v roce 1934 ji koupilo město Olomouc, aby sloužila jako doplňkový zdroj k elektrárně SMEPřerově. Od sedmdesátých let byla provozována jako teplárna, její provoz byl definitivně ukončen v roce 1997.

Technická data
Provoz 1922 – 197? – elektrárna
Provoz 197? – 1997 – teplárna
Typ elektrárny parní
Typ proudu střídavý
strojní vybavení
2× turboalternátor 3,2 MW
Celkový výkon 6,4 MW

Elektrárna Poříčí 1Editovat

Stavební práce byla zahájeny v roce 1912 v tehdy samostatném Poříčí u Trutnova. Zdrojem paliva byly doly na černé uhlí na Svatoňovicku, Žacléřsku a Radvanicku, s nimiž byla spojena železnicí. K chlazení byla využita voda z řek Ličné a Úpy. Dne 23. 2. 1914 byla elektrárna o výkonu 4,5 MW uvedena do provozu, kdy začala dodávat proud do cca 60 obcí. Výrobu páry dodávalo šest kotlů (každý o výkonu 7,5 tun páry za hodinu), později byly postaveny ještě další dva. Ve strojovně elektrárny byly v provozu dva TG o výkonu 2x 4,5 MW. V následujících letech se uskutečnila modernizace elektrárny, díky čemuž její výkon několikanásobně vzrostl. Přibyly také tři komíny, postavené v letech 1920, 1922 a 1929. 

Během druhé světové války se výkon elektrárny postupně snižoval, až v roce 1945 poklesl ze 26 MW na asi 6 MW. V 50. letech dostala elektrárna název Elektrárna Poříčí I, aby se tím odlišila od nově postavené elektrárny v Poříčí, spuštěné v roce 1957. V letech 19641966 se v Elektrárně Poříčí I vyrábělo germanium z popílku zachyceného na elektrofiltrech kotlů. V roce 1965 se výroba germania stala prvořadým úkolem elektrárny, tento strategický prvek se používal při výrobě polovodičů a tato výroba měla přednost i před výrobou elektřiny. Provoz elektrárny byl ukončen dne 31. 12. 1970.

Technická data
Provoz 19141970
Typ elektrárny parní
Typ proudu střídavý

Elektrárna Tušimice IEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Elektrárna Tušimice I.

Byla vybudována a spuštěna v letech 1963–1964 a v provozu byla do roku 1998. Komín vysoký 196 m byl zbourán v roce 2005. Jako palivo využívala hnědé uhlí z dolů Nástup Tušimice, které bylo dopravováno pásovou dopravou přímo od těžebních strojů až do elektrárny.

Technická data
Provoz 19641998
Typ elektrárny parní
Typ proudu střídavý
strojní vybavení
6x parní turbína 110 MW
Celkový výkon 660 MW

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat